Tatranské vrcholy CXXXIV. Priečna veža

Priečna veža

Priečna veža

Stejně jako všechny vrcholy v Prostrednom hřebeni je i Priečna veža pro turisty nepřístupná.
Pod strmou severozápadní hranou této věže se však nachází Priečne sedlo, kterým vede jedna z nejoblíbenějších turistických cest ve Vysokých Tatrách. Turisté ji tak mohou obdivovat alespoň z tohoto místa.

Pro horolezce není příliš zajímavá, stěnami či hřebenem vede několik kratších cest nižší až střední obtížnosti.
Vrchol nabízí zajímavý pohled do obou Studených dolín a na přilehlé vrcholy.

 

Priečna veža (2390 m. n. m.)

polsky: Spąga; německy: Majunketurm; maďarsky: Majunke-torony

Strmá věž v Prostrednom hrebeni mezi Priečnym sedlom (Širokou vežou) a Sokolou štrbinou nad Veľkou a Malou Studenou dolinou.

Priečna veža, mapa

Priečna veža, mapa

Priečna veža od Streleckých polí

Priečna veža od Streleckých polí

Priečna veža (uprostřed) nad Malou Studenou dolinou

Priečna veža (uprostřed) nad Malou Studenou dolinou.
Vlevo od ní Sokolia a Drobná veža, vpravo Široká veža, před ní Pfinnova kopa

Priečna veža (vlevo) nad Malou Studenou dolinou. Uprostřed Priečne sedlo, vpravo Široká veža

Priečna veža (vlevo) nad Malou Studenou dolinou. Uprostřed Priečne sedlo, vpravo Široká veža

Prična veža, Priečne sedlo a Široká veža

Priečna veža, Priečne sedlo s Priečnou vežičkou a Široká veža

Téryho chata, nad ní Priečna veža

Téryho chata, nad ní Priečna veža, Priečne sedlo a Široká veža

Priečne sedlo a Priečna veža

Priečne sedlo a Priečna veža

Priečna veža (v popředí) ze Širokej veže

Priečna veža (v popředí) nad Priečnym sedlom ze Širokej veže

Prostredný hrebeň ze Širokej veže. V popřžedí Priečna veža

Priečna veža (v popředí) nad Priečnym sedlom ze Širokej veže

Prostredný hrebeň ze Širokej veže. Uprostřed Priečna veža

Prostredný hrebeň ze Širokej veže. Uprostřed Priečna veža

Na Širokej veži se z hlavního tatranského hřebene odděluje mohutný hřeben směřující k jihovýchodu a oddělující od sebe obě Studené doliny. Nese jméno Prostredný hrebeň. První elevací v tomto hřebeni je Priečna veža. Od Širokej veže ji odděluje Priečne sedlo, do kterého spadá 45 metrů vysokou, strmou skalní římsou. Na opačnou stanu, k jihovýchodu, k Sokolej, respektive k Nižnej Sokolej štrbine naopak Priečna veža klesá pozvolným hřebenem.

Prostredný hrebeň od Starolesninského plesa. Priečna veža vlevo od středu snímku

Prostredný hrebeň od Starolesnianského plesa. Priečna veža vlevo od středu snímku

Priečna veža (vpravo) nad Veľkou Studenou dolinou. Dále vlevo Široká veža a Ostrý štít

Priečna veža (vpravo) nad Veľkou Studenou dolinou. Dále vlevo Široká veža a Ostrý štít

Priečna veža nad Veľkou Studenou dolinou (Streleckými poliami)

Priečna veža nad Veľkou Studenou dolinou

Priečna veža (vpravo) nad Veľkou Studenou dolinou (Streleckými poliami). Vlevo Široká veža

Priečna veža (vpravo) nad Veľkou Studenou dolinou. Vlevo Široká veža

Priečne sedlo ze strany Veľkej Studenej doliny. Nad ním vpravo Priečna veža

Priečne sedlo ze strany Veľkej Studenej doliny. Nad ním vpravo Priečna veža

Priečne sedlo s Priečnou vežičkou ze strany Veľkej Studenej doliny

Priečne sedlo s Priečnou vežičkou ze strany Veľkej Studenej doliny

Priečna veža ze Sokolej veže. Za ní Široká veža

Priečna veža ze Sokolej veže. Za ní Široká veža

Priečna veža ze Sokolej veže. Za ní Široká veža

Priečna veža ze Sokolej veže. Za ní Široká veža

Priečna veža nad Nižnou Sokolou štrbinou

Priečna veža nad Nižnou Sokolou štrbinou

Priečna veža nad Nižnou Sokolou štrbinou

Priečna veža nad Nižnou Sokolou štrbinou

Slovenské pojmenování Priečnej veže je odvozeno od přilehlého Priečneho sedla.

Pojmenování polské – Spąga – ustanovil polský lékař, historik a malíř Stanisław Eljasz-Radzikowski (1869 – 1935). Nesouvisí s (polským) geologickým termínem Spąg (spodní vrstva hornin), tedy s výrazem, který je odvozen od německého Spange, což znamená spona nebo něco ostrého. V Podhalském dialektu, kterým se hovoří na severní, polské straně Tatier, slovo spąga znamená ostrou třísku odletující při rubání dřeva.

Maďarské a německé pojmenování upomíná slovenského architekta Gedeona Majunkeho.

Priečna veža je turisticky nepřístupná. Nicméně turisté putující velmi oblíbenou turistickou cestou mezi Studenými dolinami, se na Priečnom sedle dostávají do bezprostřední blízkosti věže, pod její strmé severozápadní stěny.

Pozn.: Prične sedlo je rozděleno nevelkou Priečnou vežičkou na dvě části. Hlubší jihovýchodní zářez nese pojmenování Priečna štrbina. Širším severozápadním vhloubením vede turistická cesta mezi Studenými dolinami.

Horolezci vyhledávají Priečnu vežu sporadicky. Nabízí jim jen několik lezeckých cest střední a nižší obtížnosti.

Vrchol Priečnej veže nabízí zajímavé pohledy do obou Studených dolín a na vrcholy a hřebeny tyto doliny lemující. Pohled k severozápadu cloní rozložitá Široká veža.

Sokolia veža (nejblíže) z Priečnej veže. Vpravo za ní Drobná veža

Sokolia veža (nejblíže) z Priečnej veže. Vpravo za ní Drobná veža.
Za ní Žltá veža, Malý hrot a Prostredný hrot

Prostredný hrebeň z Priečnej veže. Nejblíže Sokolia veža

Prostredný hrebeň z Priečnej veže. Nejblíže Sokolia veža

Sokolia veža z Priečnej veže

Sokolia veža z Priečnej veže. Za ní Drobná veža, Žltá veža, Malý hrot a Prostredný hrot

Slavkovský štít z Priečnej veže

Slavkovský štít z Priečnej veže

Slavkovský štít, Vareškový hrebeň a Slavkovské veže z Priečnej veže

Slavkovský štít, Vareškový hrebeň a Slavkovské veže z Priečnej veže.
V popředí Strelecká kotlina a Strelecké polia

Veľká Studená dolina z Priečnej veže

Veľká Studená dolina z Priečnej veže

Veľká Studená dolina z Priečnej veže. Na horizontu Gerlachovský štít, vpravo Javorový štít

Veľká Studená dolina z Priečnej veže. Na horizontu Gerlachovský štít, vpravo Javorový štít

Pohled z Priečnej veže k západu. V popředí Javorový štít, vlevo Gerlachovský štít, před ním Bradavica

Pohled z Priečnej veže k západu.
V popředí Ostrý štít, za ním Javorový štít, vlevo Gerlachovský štít, před ním vlevo Bradavica

Strelecké polia a Javorový štít z Priečnej veže. Vpravo srázy Širokej veže

Strelecké polia, Ostrý štít a Javorový štít z Priečnej veže. Vpravo srázy Širokej veže

Javorový štít, před ním Ostrý štít z Priečnej veže

Javorový štít, před ním Ostrý štít z Priečnej veže. V popředí stěny Širokej veže

Široká veža z Priečnej veže

Široká veža z Priečnej veže

Malý Ľadový štít zpod Priečnej veže

Malý Ľadový štít zpod Priečnej veže

Malý Ľadový štít zpod Priečnej veže

Malý Ľadový štít zpod Priečnej veže. Dole Modré pleso

Malý Ľadový štít a Baranie rohy zpod Priečnej veže

Malý Ľadový štít a Baranie rohy zpod Priečnej veže

Pfinnova kopa (v popředí) a Baranie rohy z Priečnej veže

Baranie rohy a Spišský štít z Priečnej veže

Baranie rohy a Rázsocha Lomnického štítu

Baranie rohy (vlevo), Baranie sedlo, Spišský štít, Ovčiarska veža, Veterný štít, Supia veža,
Strapatá veža, Malý Pyšný štít a Pyšný štít z Priečnej veže.
V popředí vpravo, nad turistickým chodníkem Pfinnova kopa

Baranie rohy, Baranie sedlo a Rázsocha Lomnického štítu z Priečnej veže. Lomnický štít vpravo

Baranie rohy, Baranie sedlo a Rázsocha Lomnického štítu z Priečnej veže. Lomnický štít vpravo

Baranie rohy, Baranie sedlo a Rázsocha Lomnického štítu z Priečnej veže

Baranie rohy, Baranie sedlo a Rázsocha Lomnického štítu z Priečnej veže

Rázsocha Lomnického štítu z Priečnej veže. Uprostřed Kotlina Piatich Spišských plies

Rázsocha Lomnického štítu z Priečnej veže. Uprostřed Kotlina Piatich Spišských plies

Baranie rohy, Baranie sedlo a Rázsocha Lomnického štítu z Priečnej veže

Kotlina Piatich Spišských plies z Priečnej veže

Spišský štít (vlevo), Ovčiarska veža, Veterný štít, Supia veža, Strapatá veža, Malý Pyšný štít a Pyšný štít z Priečnej veže

Spišský štít (vlevo), Ovčiarska veža, Veterný štít, Supia veža,
Strapatá veža, Malý Pyšný štít, Loktibrada a Pyšný štít z Priečnej veže

Kotlina Piatich Spišských plies s Téryho chatou z Priečnej veže

Kotlina Piatich Spišských plies s Téryho chatou z Priečnej veže

Pohled z Priečnej veže do Priečneho sedla

Pohled z Priečnej veže do Priečneho sedla

Jako první vystoupil na Priečnu vežu 22. srpna 1900 maďarský horolezec a turista, bankovní úředník z Budapešti Gyula Dőri (1864 – 1918). V Tatrách aktivně působil i jako člen Uhorského Karpatského spolku. Sepsal turistickou monografii Západních Tatier, je podle něj pojmenováno několik objektů v Prostrednom hrebeni.

První zimní výstup je připisován trojici horolezců maďarské národnosti (József Dobrovics, Jenö Serényi a Zoltán Votisky), 12. 5. 1914.

 Zdroje:

Tatry (kol. autorů, Nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset, 2010)
wikipedia.pl
Arno Puškáš: Vysoké Tatry III, Horolezecký sprievodca, monografia. Šport Bratislava 1960
Mapa: Hlaváček Joe: Podrobný plán Vysokých Tater 1:25000
 
Příspěvek byl publikován v rubrice Tatranské vrcholy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.