Priečna veža
Stejně jako všechny vrcholy v Prostrednom hřebeni je i Priečna veža pro turisty nepřístupná.
Pod strmou severozápadní hranou této věže se však nachází Priečne sedlo, kterým vede jedna z nejoblíbenějších turistických cest ve Vysokých Tatrách. Turisté ji tak mohou obdivovat alespoň z tohoto místa.
Pro horolezce není příliš zajímavá, stěnami či hřebenem vede několik kratších cest nižší až střední obtížnosti.
Vrchol nabízí zajímavý pohled do obou Studených dolín a na přilehlé vrcholy.
Priečna veža (2390 m. n. m.)
polsky: Spąga; německy: Majunketurm; maďarsky: Majunke-torony
Strmá věž v Prostrednom hrebeni mezi Priečnym sedlom (Širokou vežou) a Sokolou štrbinou nad Veľkou a Malou Studenou dolinou.
Priečna veža, mapa
Priečna veža od Streleckých polí
Priečna veža (uprostřed) nad Malou Studenou dolinou.
Vlevo od ní Sokolia a Drobná veža, vpravo Široká veža, před ní Pfinnova kopa
Priečna veža (vlevo) nad Malou Studenou dolinou. Uprostřed Priečne sedlo, vpravo Široká veža
Priečna veža, Priečne sedlo s Priečnou vežičkou a Široká veža
Téryho chata, nad ní Priečna veža, Priečne sedlo a Široká veža
Priečne sedlo a Priečna veža
Priečna veža (v popředí) nad Priečnym sedlom ze Širokej veže
Priečna veža (v popředí) nad Priečnym sedlom ze Širokej veže
Prostredný hrebeň ze Širokej veže. Uprostřed Priečna veža
Na Širokej veži se z hlavního tatranského hřebene odděluje mohutný hřeben směřující k jihovýchodu a oddělující od sebe obě Studené doliny. Nese jméno Prostredný hrebeň. První elevací v tomto hřebeni je Priečna veža. Od Širokej veže ji odděluje Priečne sedlo, do kterého spadá 45 metrů vysokou, strmou skalní římsou. Na opačnou stanu, k jihovýchodu, k Sokolej, respektive k Nižnej Sokolej štrbine naopak Priečna veža klesá pozvolným hřebenem.
Prostredný hrebeň od Starolesnianského plesa. Priečna veža vlevo od středu snímku
Priečna veža (vpravo) nad Veľkou Studenou dolinou. Dále vlevo Široká veža a Ostrý štít
Priečna veža nad Veľkou Studenou dolinou
Priečna veža (vpravo) nad Veľkou Studenou dolinou. Vlevo Široká veža
Priečne sedlo ze strany Veľkej Studenej doliny. Nad ním vpravo Priečna veža
Priečne sedlo s Priečnou vežičkou ze strany Veľkej Studenej doliny
Priečna veža ze Sokolej veže. Za ní Široká veža
Priečna veža ze Sokolej veže. Za ní Široká veža
Priečna veža nad Nižnou Sokolou štrbinou
Priečna veža nad Nižnou Sokolou štrbinou
Slovenské pojmenování Priečnej veže je odvozeno od přilehlého Priečneho sedla.
Pojmenování polské – Spąga – ustanovil polský lékař, historik a malíř Stanisław Eljasz-Radzikowski (1869 – 1935). Nesouvisí s (polským) geologickým termínem Spąg (spodní vrstva hornin), tedy s výrazem, který je odvozen od německého Spange, což znamená spona nebo něco ostrého. V Podhalském dialektu, kterým se hovoří na severní, polské straně Tatier, slovo spąga znamená ostrou třísku odletující při rubání dřeva.
Maďarské a německé pojmenování upomíná slovenského architekta Gedeona Majunkeho.
Priečna veža je turisticky nepřístupná. Nicméně turisté putující velmi oblíbenou turistickou cestou mezi Studenými dolinami, se na Priečnom sedle dostávají do bezprostřední blízkosti věže, pod její strmé severozápadní stěny.
Pozn.: Prične sedlo je rozděleno nevelkou Priečnou vežičkou na dvě části. Hlubší jihovýchodní zářez nese pojmenování Priečna štrbina. Širším severozápadním vhloubením vede turistická cesta mezi Studenými dolinami.
Horolezci vyhledávají Priečnu vežu sporadicky. Nabízí jim jen několik lezeckých cest střední a nižší obtížnosti.
Vrchol Priečnej veže nabízí zajímavé pohledy do obou Studených dolín a na vrcholy a hřebeny tyto doliny lemující. Pohled k severozápadu cloní rozložitá Široká veža.
Sokolia veža (nejblíže) z Priečnej veže. Vpravo za ní Drobná veža.
Za ní Žltá veža, Malý hrot a Prostredný hrot
Prostredný hrebeň z Priečnej veže. Nejblíže Sokolia veža
Sokolia veža z Priečnej veže. Za ní Drobná veža, Žltá veža, Malý hrot a Prostredný hrot
Slavkovský štít z Priečnej veže
Slavkovský štít, Vareškový hrebeň a Slavkovské veže z Priečnej veže.
V popředí Strelecká kotlina a Strelecké polia
Veľká Studená dolina z Priečnej veže
Veľká Studená dolina z Priečnej veže. Na horizontu Gerlachovský štít, vpravo Javorový štít
Pohled z Priečnej veže k západu.
V popředí Ostrý štít, za ním Javorový štít, vlevo Gerlachovský štít, před ním vlevo Bradavica
Strelecké polia, Ostrý štít a Javorový štít z Priečnej veže. Vpravo srázy Širokej veže
Javorový štít, před ním Ostrý štít z Priečnej veže. V popředí stěny Širokej veže
Široká veža z Priečnej veže
Malý Ľadový štít zpod Priečnej veže
Malý Ľadový štít zpod Priečnej veže. Dole Modré pleso
Malý Ľadový štít a Baranie rohy zpod Priečnej veže
Baranie rohy a Spišský štít z Priečnej veže
Baranie rohy (vlevo), Baranie sedlo, Spišský štít, Ovčiarska veža, Veterný štít, Supia veža,
Strapatá veža, Malý Pyšný štít a Pyšný štít z Priečnej veže.
V popředí vpravo, nad turistickým chodníkem Pfinnova kopa
Baranie rohy, Baranie sedlo a Rázsocha Lomnického štítu z Priečnej veže. Lomnický štít vpravo
Baranie rohy, Baranie sedlo a Rázsocha Lomnického štítu z Priečnej veže
Rázsocha Lomnického štítu z Priečnej veže. Uprostřed Kotlina Piatich Spišských plies
Kotlina Piatich Spišských plies z Priečnej veže
Spišský štít (vlevo), Ovčiarska veža, Veterný štít, Supia veža,
Strapatá veža, Malý Pyšný štít, Loktibrada a Pyšný štít z Priečnej veže
Kotlina Piatich Spišských plies s Téryho chatou z Priečnej veže
Pohled z Priečnej veže do Priečneho sedla
Jako první vystoupil na Priečnu vežu 22. srpna 1900 maďarský horolezec a turista, bankovní úředník z Budapešti Gyula Dőri (1864 – 1918). V Tatrách aktivně působil i jako člen Uhorského Karpatského spolku. Sepsal turistickou monografii Západních Tatier, je podle něj pojmenováno několik objektů v Prostrednom hrebeni.
První zimní výstup je připisován trojici horolezců maďarské národnosti (József Dobrovics, Jenö Serényi a Zoltán Votisky), 12. 5. 1914.
Zdroje:
Tatry (kol. autorů, Nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset, 2010) wikipedia.pl Arno Puškáš: Vysoké Tatry III, Horolezecký sprievodca, monografia. Šport Bratislava 1960Mapa: Hlaváček Joe: Podrobný plán Vysokých Tater 1:25000