Ovčiarska veža
Skalní věž v hlavní ose Rázsochy Lomnického štítu, snadno rozpoznatelná z Malej Studenej doliny, například od Téryho chaty. Vrchol Ovčiarskej veže je poněkud netypický. Je jím vodorovná hrana, z některých směrů vzhlížející jako prodloužené úpatí vyššího souseda, Veterného štítu. Pro turisty a horolezce Ovčiarska veža přitažlivá rozhodně není. V sousedství je mnoho objektů zajímavějších…
Ovčiarska veža (2490 m. n. m.)
polsky: Juhaska Turnia; německy: Jolánspitze; maďarsky: Joláncsúcs
Věž v hlavní ose Rázsochy Lomnického štítu mezi Ovčiarskou lávkou (Spišskou ihlou) a Veternou štrbinou (Veterným štítom) nad Malou Studenou dolinou a Veľkou Zmrzlou dolinou.
Ovčiarska veža, mapa
Ovčiarska veža nad Ovčiarskou lávkou
Ovčiarska veža nad Malou Studenou dolinou. Zleva Baranie rohy, Mačacie veže a Ovčiarska veža
Ovčiarska veža nad Malou Studenou dolinou.
Zprava Veterný štít, Ovčiarska veža, Spišská ihla a Mačacie veže
Ovčiarska veža nad Malou Studenou dolinou.
Zprava Supia veža, Veterný štít, Ovčiarska veža, Spišská ihla, Mačacie veže a Baranie rohy
Severozápadní část Rázsochy Lomnického štítu z Pfinnovej kopy.
Uprostřed Baranie rohy, dále vpravo Baranie sedlo,
Spišský štít (před ním v zákrytu Mačacie veže), Ovčiarska lávka, Ovčiarska veža, Veterný štít,
Supia veža a Strapatá veža
Mačacia veža (zleva), Zadná Mačacia veža, Spišská ihla a Ovčiarska veža
nad Malou Studenou dolinou
Rázsocha Lomnického štítu z Čierneho štítu.
Zprava dvojvrchol Spišského štítu, Spišská ihla, plochý hřeben Ovčiarskej veže, Veterný štít,
Supia veža, Strapatá veža a Pyšné štíty.
Uprostřed Lomnický štít, dále Vidlové veže a Kežmarské štíty
Ovčiarska veža z Čierneho štítu
(vpravo zářez Ovčiarskej lávky, nad ním vlevo plochý vrchol Ovčiarskej veže)
Ovčiarska veža (plochý vrchol zcela vlevo) z Čierneho štítu.
Vpravo Vyšná Barania strážnica a dvojvrchol Baraních rohov
Rázsocha Lomnického štítu z Mačacej veže.
Zleva Spišský štít, blíže Zadná Mačacia veža, Ovčiarska veža, Veterný štít, Supia veža,
Strapatá veža a Pyšné štíty
Na Vyšnej Baranej strážnici se z hlavního tatranského hřebene odděluje dlouhý členitý hřeben, Rázsocha Lomnického štítu. Začíná mohutnými Baraními rohmi, pak klesá do svého nejhlubšího zářezu, Baranieho sedla. Odtud se postupně zvedá a pokračuje k nejvyššímu vrcholu hřebene, Lomnickému štítu. Hřeben odděluje od sebe Malú Studenú dolinu a Veľkú Zmrzlú dolinu v komplexu Doliny Bielej Kežmarskej vody.
Čtvrtým vrcholem hřebene, počítáno od Vyšnej Baranej Strážnice, je Ovčiarska veža. Skalní věž zřetelného, zašpičatělého tvaru. To ovšem platí pouze při pohledu z Kotliny Piatich Spišských plies, například od Téryho chaty. Při pohledu ze směru opačného vzhlíží Ovčiarska veža zcela jinak. Nevýrazná elevace s plochým vrcholem, jakési prodloužené úpatí vyššího souseda, Veterného štítu.
Spišská ihla, Ovčiarska lávka a Ovčiarska veža
Spišská ihla, Ovčiarska lávka a Ovčiarska veža od Spišského štítu
Ovčiarska lávka a Ovčiarska veža zpod Spišskej ihly
Ovčiarska veža ze Spišskej ihly
Plochý vrchol Ovčiarskej veže
Plochý vrchol Ovčiarskej veže, vpravo Veterná štrbina
Plochý vrchol Ovčiarskej veže zpod Veterného štítu
Plochý vrchol Ovčiarskej veže (uprostřed) z Veterného štítu
Ovčiarska veža. Mírně vpravo linie výstupové cesty
Ovčiarska veža. Komín ve výstupové cestě
Ovčiarska veža je pro horolezce a vysokohorské turisty objektem nezajímavým. Jako samostatný cíl vyhledávána není. Navštěvována je téměř výhradně v rámci přechodu hřebene Rázsochy Lomnického štítu nebo přechodu její střední části, která je zdolatelná i pro turisty se základními lezeckými zkušenostmi.
Vodorovná vrcholová hrana Ovčiarskej veže nabízí krásné pohledy do třech světových stran, tedy do obou přilehlých dolin a na štíty, které tyto doliny obklopují. Velmi pěkný je pohled k Belianskym Tatrám přes Veľkú Zmrzlú dolinu. Rozhledu v jihovýchodním směru brání stoupající hřeben Rázsochy Lomnického štítu.
Veterný štít z Ovčiarskej veže
Malá Studená dolina z Ovčiarskej veže. Vpravo na horizontu Slavkovský štít
Malá Studená dolina (Kotlina Piatich Spišských plies) z Ovčiarskej veže
Kotlina Piatich Spišských plies a Prostredný hrebeň z Ovčiarskej veže
Prostredný hrebeň z Ovčiarskej veže.
Zleva Prostredný a Malý hrot, Žltá veža, Drobná veža, Sokolia veža, Priečna veža, Široká veža.
Vpravo Malý Ľadový štít.
Na horizontu Gerlachovský štít
Kotlina Piatich Spišských plies a Prostredný hrebeň z Ovčiarskej veže. Vpravo Ľadové štíty
Ľadové štíty z Ovčiarskej veže. V popředí Spišský štít
Ľadový štít (vlevo) z Ovčiarskej veže. V popředí Spišský štít, vpravo Baranie rohy
Baranie rohy z Ovčiarskej veže. Vlevo od nich Snehový štít, v popředí Spišský štít
Baranie rohy a Spišský štít z Ovčiarskej veže. Nejblíže Spišská ihla
Spišský štít a Spišská ihla z Ovčiarskej veže
Spišský štít a Spišská ihla z Ovčiarskej veže
Závěr Veľkej Zmrzlej doliny z Ovčiarskej veže. Vlevo Baranie rohy, vpravo Čierny štít,
za ním Kolový štít
Závěr Veľkej Zmrzlej doliny z Ovčiarskej veže. Uprostřed Čierny štít, za ním Kolový štít
V Ovčiarskej lávke, pohled k Zelenému plesu
Pod Ovčiarskou vežou. Pohled k Belianskym Tatrám
Veľká Zmrzlá dolina,
Dolina Bielej Kežmarskej vody
a Belianske Tatry z Ovčiarskej veže
Belianske Tatry z Ovčiarskej veže. Vlevo Karbunkulový hrebeň a terasa Čierneho štítu
Belianske Tatry z Ovčiarskej veže. Vlevo Čierny štít s terasou, nad ní Karbunkulový hrebeň
Polský název Juhaska Turnia ustanovil polský lékař, historik a malíř Stanisław Eljasz-Radzikowski (1869 – 1935). Slovenský název je přesným překladem názvu polského. Maďarské a německé pojmenování vzpomíná prvního člověka, který na vrcholu Ovčiarskej veže stanul. Jím byla maďarská horolezkyně Jolán Adriányi-Borcsányi (1881 – 1930). Aktivně se věnovala tatranskému lezení v letech 1900 – 1910, kdy byl její otec chatařem na Téryho chatě. Prvovýstup na Ovčiarsku vežu v doprovodu vůdce Johanna Glatza byl jejím největším tatranským úspěchem.
Zbývá dodat, že jako první v zimním období na Ovčiarsku vežu vystoupil G. Schmidt (6. května 1916).
Zdroje:
Tatry (kol. autorů, Nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset, 2010) wikipedia.pl Arno Puškáš: Vysoké Tatry I, Horolezecký sprievodca, monografia. Šport Bratislava 1957Mapa: Hlaváček Joe: Podrobný plán Vysokých Tater 1:25000
krásne fotografie
díky, některé se líbí i mně 😉