Lužickými horami křížem krážem IV

Lužickými horami křížem krážem

Lužickými horami křížem krážem

Mé čtyřdenní putování krásným krajem na severu Čech končí…

Večer jsem dlouho seděl a přemýšlel nad trasou čtvrtého, posledního dne mého putování. Dva samostatné okruhy. První v oblasti severně od Kamenického Šenova. Pak rychlý přesun do Sloupu v Čechách. A druhý okruh po skalním městě s návštěvou skalního hradu. Zvládnu obojí? Myslím časově, délkou jsou okruhy spíše podprůměrné. Vedou ovšem ve velmi členitém terénu, kde rychlost je až to poslední.

Zvažoval jsem všechna pro a proti. Dospěl k závěru, že se jedná o plán nereálný. Neměl bych vůbec žádnou časovou rezervu, stačil by malý problém a už bych se nedostal k poslednímu vlaku domů. Navíc toho mám v nohách už dost.

Nerad, ale rozhoduji se; první z okruhů vynechám. Pojedu do Sloupu hned ráno a v klidu to budu poznávat tam. Nevadí, že už je to mimo nosné téma, mimo oblast Lužických hor. Na Lužické hory tato oblast bezprostředně navazuje a ani tady jsem nikdy nebyl.

************************************************************************************

Ve Sloupu v Čechách, tak zní úplné jméno obce, jsem už po sedmé ranní. Procházím kolem kostela svaté Kateřiny Alexandrijské, poté kolem mohutné, 650 let staré lípy širokolisté s obvodem kmenu 750 cm! Úžasný strom.

Sloup v Čechách. Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské

Sloup v Čechách. Kostel svaté Kateřiny Alexandrijské

Sloup v Čechách. Památná lípa širokolistá

Sloup v Čechách. Památná lípa širokolistá

Sloup v Čechách. Kmen památné lípy širokolisté

Sloup v Čechách. Kmen památné lípy širokolisté

Naivně mířím ke skalnímu hradu, symbolu obce. Ne, tady není volný vstup, ani turniket, který by bylo možné přelézt. Otevírají za dvě hodiny. Čekat nemohu a nechci, přijdu později.

Sloup v Čechách. Skalní hrad a poustevna

Sloup v Čechách. Skalní hrad a poustevna

Vracím se kousek zpět a mířím do skal. Cesta vede podél Dobranovského potoka, kolem několika nádherných roubených chalup. Za nimi už cesta stoupá na rozložitý, zalesněný kopec Slavíček. Masív kopce je převážně pískovcový, prostoupen je však vulkanickými žilami. Proto tu vedle útvarů typických pro pískovcové oblasti najdeme například klasické čedičové varhany.

Sloup v Čechách, lidová architektura

Sloup v Čechách, lidová architektura

Sloup v Čechách, lidová architektura

Sloup v Čechách, lidová architektura

Slavíček, rozhledna Na Stráži

Slavíček, rozhledna Na Stráži

Slavíček, rozhledna Na Stráži

Slavíček, rozhledna Na Stráži

Po vstupu do lesa, po zdolání prvních desítek výškových metrů upoutává moji pozornost lesní divadlo. Vzniklo podle návrhu malíře Ringela v roce 1920, v roce 1921 se tu hrála první hra. Divadlo sloužilo až do 60. let minulého století. Do hlediště se vešlo 1600 diváků. Tunely provrtané do skály sloužily jako zákulisí. V roce 2004 divadlo znovu ožilo. V létě se tu prý konají pravidelná představení s neopakovatelnou atmosférou. Zbývá dodat, že v oblasti Lužických hor existovala ještě tři další podobná divadla. O jednom z nich jsem hovořil ve druhé části vyprávění.

Sloup v Čechách, lesní divadlo

Sloup v Čechách, lesní divadlo

Od lesního divadla je to už jen kousek na skalní terasu na západním výběžku vrchu Slavíček. Plošina nese jméno Na Stráži. V době třicetileté války tu bývalo strážní stanoviště Švédů, odtud název. Dnes tu stojí chata a především 33 metrů vysoká rozhledna. Mířím k ní.

Rozhledna Na Stráži nevypadá romanticky jako rozhledny na Jedlové či Hvozdu. Je úplně jiného typu, oplášťovaná a možná poněkud nevzhledná. Nicméně jak ještě dnes zjistím, výhled je z ní excelentní.

Často jsem v poslední době hanil německé rozhledny. Vlastně jejich jediný nedostatek, výhledy skrze skleněná okna, která jsou zabezpečena proti otevírání. Je to omezení bránící přímému kontaktu s přírodou, a především normálnímu fotografování. Informaci však musím vyvážit a zmínit častou výhodu rozhleden u našich severních sousedů. Jsou obvykle přístupné v kteroukoli denní dobu, dovnitř návštěvníky pustí sofistikovaný automat na mince. Obejít se vám ho nepodaří. Proč to říkám? U českých rozhleden jsem něco takového nezažil. Otevírají často až v deset, kdy je už krajina zahalena oparem. Na obvyklý argument „Pro koho bychom tu tak brzy byli?“ se jen těžko odpovídá.

A tak je to i tady. Stejně jako na hrad, i sem se musím vrátit.

Oblast Slavíčku je velmi bohatá na přírodní zajímavosti i na další pamětihodnosti. Moji okružní cestu jsem naplánoval tak, abych viděl ty nejdůležitější a nejatraktivnější. Začínám na vyhlídkách na severozápadním a severním okraji masívu. Hraběnčina, Hradní, Maxmiliánova, U Turka, Mikovcova… na velmi krátkém úseku napočítávám více než deset vyhlídek. A to nejsou všechny. Nabízejí výhledy směrem ke skalnímu hradu, ke Sloupu, k Novému Boru a na dlouhý úsek Lužických hor až po Hvozd. Umožňují také pohledy do skalních seskupení pod severní hranou Slavíčku. Kvituji už v této chvíli moje včerejší rozhodnutí absolvovat pouze tento okruh. Jinak bych tu musel letět jako raketa a nic bych neviděl.

Vyhlídky na severozápadní hraně Slavíčku. Pohled ke skalnímu hradu. Vpravo Klíč

Vyhlídky na severozápadní hraně Slavíčku. Pohled ke skalnímu hradu. Vpravo Klíč

Skalní hrad a poustevna ze Slavíčku

Skalní hrad a poustevna ze Slavíčku

Sloup v Čechách. Zámek a kostel sv. Kateřiny Alexandrijské. Na horizontu Klíč

Sloup v Čechách. Zámek a kostel sv. Kateřiny Alexandrijské.
Na horizontu Klíč

Klíč, Rousínovský a Pěnkavčí vrch z vyhlídky na Slavíčku

Klíč, Rousínovský a Pěnkavčí vrch z vyhlídky na Slavíčku

Skalní hrad a poustevna z vyhlídky na Slavíčku

Skalní hrad a poustevna z vyhlídky na Slavíčku

Lužické hory z vyhlídky na Slavíčku. Zprava na horizontu Jezevčí vrch, Hvozd a Zelený vrch. Vlevo Strážný vrch

Lužické hory z vyhlídky na Slavíčku.
Zprava na horizontu Jezevčí vrch, Hvozd a Zelený vrch. Vlevo Strážný vrch

Lužické hory z vyhlídky na Slavíčku. Vpravo Zelený vrch. Uprostřed Strážný vrch

Lužické hory z vyhlídky na Slavíčku. Vpravo Zelený vrch. Uprostřed Strážný vrch

Klíč z vyhlídky na Slavíčku

Klíč z vyhlídky na Slavíčku

Skalní věže na severní hraně Slavíčku

Skalní věže na severní hraně Slavíčku

Sloup v Čechách, Nový Bor a Klíč z vyhlídky na Slavíčku

Sloup v Čechách, Nový Bor a Klíč z vyhlídky na Slavíčku

Oblast disponuje mnoha a mnoha značenými cestami. Klasickými turistickými, krom nich je tu ještě spousta cest s místním značením. Naučné okruhy procházejí prakticky všemi místy, kde lze spatřit něco zajímavého.

Mířím na nejvyšší bod kopce. Vrchol je tvořen čedičem, v jeho západním úbočí se zvedají mohutné skály vytvarované sloupovou odlučností do podoby kamenných varhan. Pod vrcholem se tyčí skalní sloup pojmenovaný Bílá paní.

Kamenné varhany na Slavíčku

Kamenné varhany na Slavíčku

Vrchol Slavíčku je v mapě označen jako rozhledové místo. Nicméně okolní stromy příliš pohledů do okolí neumožňují. Pěkně je vidět pouze průsekem k jihovýchodu, kde se tyčí Ralsko. Místo dalekých pohledů alespoň popolézám po skále a iniciuji dobrý pocit v mých mozkových buňkách zaměřených na lezení.

Ralsko ze Slavíčku

Ralsko ze Slavíčku

Pokračuji táhlým sestupem do Modlivého dolu. Ke skalní kapli a odtud po křížové cestě na samé dno údolí. U rozcestí Svojkov – zámeček se obracím zpět a znovu stoupám vysoko nad údolí. K vyhlídce Dědovy kameny. Situována je k západu, dobrý rozhled nabízí ve směrech jih – západ – sever. A pohled je to opravdu pěkný. Jeho chybou však je přílišné množství nepatřičných objektů. Silnice, domy, to vše kazí výhledy a především fotografie. Ber či neber, snažím se vidět pouze to zajímavé.

Skalní stěny v Modlivém dole

Skalní stěny v Modlivém dole

Skalní stěny v Modlivém dole

Skalní stěny v Modlivém dole

Skalní věže v Modlivém dole

Skalní věže v Modlivém dole

Skalní kaple Panny Marie Lurdské v Modlivém dole

Skalní kaple Panny Marie Lurdské v Modlivém dole

Upoutává mě především pohled k severní části Kokořínska. Jak jsem pravil v úvodu celého vyprávění, je to jedna z oblastí Čech, kam jsem ještě nikdy nezavítal. Rozeznávám vrcholy Ronov, Vlhošť, víc nepoznám. Čtyřdenní putování by to mohlo napravit, uvažuji v duchu.

Vlhošť (vlevo) a Ronov z Dědovy vyhlídky. Vlevo Česká Lípa

Vlhošť (vlevo) a Ronov z Dědovy vyhlídky. Vlevo Česká Lípa

V bezprostřední blízkosti vyhlídky se nachází skalní věž nesoucí jméno Matterhorn. Oblíbené pojmenování na severu Čech i v Lužici. Klíči se říká Matterhorn Lužických hor, Scharfensteinu Matterhorn Žitavských hor. Jde, samozřejmě, o symboliku. Ale co se rozhledů týče, moc se od svého vzoru možná neliší. I z těchto míst je vidět pěkně daleko.

Skalní věž Matterhorn z Dědovy vyhlídky

Skalní věž Matterhorn z Dědovy vyhlídky

Skalní věž Matterhorn z Dědovy vyhlídky

Skalní věž Matterhorn z Dědovy vyhlídky

Vracím se zpět k ústí Modlivého dolu a pokračuji po Svojkovském okruhu do Bukového údolí. Tady se chodník zvedá a proplétá se mezi skalami vzhůru. Registruji mnoho lezeckých cest v okolních skalách. Především mimořádně pěkný převis.

Skály nad Bukovým údolím

Skály nad Bukovým údolím

Skály nad Bukovým údolím

Skály nad Bukovým údolím

Převis

Převis

Přicházím na temeno kopce, dokončuji okruh a vracím se k rozhledně. Je otevřeno. Stoupám po schodech 26 metrů nad okolní terén a rozhlížím se. Vidím, že vítr, který se zvedl, poměrně dobře rozfoukal opar. Alespoň v nejbližším okolí. S výhledy to nebude tak zlé.

Rozhledna Na Stráži

Rozhledna Na Stráži

Je opravdu nač se dívat. Rozhledna Na Stráži nabízí skutečně daleké pohledy. Kokořínsko (vidět je až vzdálený kopec Nedvězí, prý taktéž mimořádné rozhledové místo), České středohoří, Lužické hory. Úchvatný je i letecký pohled na Sloup v Čechách se zámkem a skalním hradem.

Lužické hory z rozhledny Na Stráži. Uprostřed zprava Ortel, Jezevčí vrch, Hvozd a Zelený vrch

Lužické hory z rozhledny Na Stráži. Uprostřed zprava Ortel, Jezevčí vrch, Hvozd a Zelený vrch

Ortel, Jezevčí vrch, Hvozd a Zelený vrch (zprava) u rozhledny Na Stráži

Ortel, Jezevčí vrch, Hvozd a Zelený vrch (zprava) u rozhledny Na Stráži

Lužické hory a Sloup v Čechách z rozhledny Na Stráži

Lužické hory a Sloup v Čechách z rozhledny Na Stráži

Rozhledna Na Stráži, pohled na Lužické hory. Vlevo Klíč, uprostřed nejdále Luž

Rozhledna Na Stráži, pohled na Lužické hory. Vlevo Klíč, uprostřed nejdále Luž

Rozhledna Na Stráži. Pohled k Novému Boru, vpravo Klíč. Vlevo skalní hrad a poustevna

Rozhledna Na Stráži. Pohled k Novému Boru, vpravo Klíč. Vlevo skalní hrad a poustevna

Skalní hrad a poustevna z rozhledny Na Stráži

Skalní hrad a poustevna z rozhledny Na Stráži

Skalní hrad a poustevna z rozhledny Na Stráži

Skalní hrad a poustevna z rozhledny Na Stráži

Sloup v Čechách z rozhledny Na Stráži. Na horizontu Luž

Sloup v Čechách z rozhledny Na Stráži. Na horizontu Luž

Z rozhledny mohu spatřit velkou část trasy, kterou jsem během čtyř dnů absolvoval. Snad i proto ve mně zanechávají pohledy tak mimořádné pocity.

Čeká mě poslední návštěva, poslední zajímavé místo dnešního dne i celého putování. Skalní hrad a poustevna Sloup.

Podobně jako hrad Oybin, i skalní hrad ve Sloupu v Čechách se nachází na pískovcové plošině či stolové hoře, jen mnohem menší. Osamocená skála skýtala útočiště lidem zřejmě už od nepaměti. Archeologické nálezy při úpatí skály dokládají přítomnost člověka už v pozdní době kamenné. Na konci třetího tisíciletí před naším letopočtem zde bylo sídliště lidu s kulturou kulovitých amfor, z mladších období pocházejí nálezy připisované kultuře únětické a lužické. Od prvního století před naším letopočtem po čtvrté století našeho letopočtu je doloženo nesouvislé osídlení germánskými kmeny.

Samotný hrad postavili Ronovci, nejspíš ve 13. století. Brzy se jej ujala příbuzenská větev Berků z Dubé. Ke konci husitských válek se na hradě usídlil rytíř Mikuláš Pancíř ze Smojna. Podnikal odtud loupeživé výpravy do Lužice. V polovině 15. století došlo na odvety a hrad byl v roce 1455 vypálen. Mikeš (tak loupežníkovi říkali) slíbil, že hrad neobnoví, ale za tři roky tu už stál nový. A následovaly opětovné výpravy do Lužice a okolí. V roce 1471 hrad koupili Berkové z Dubé. Během třicetileté války byl zničen a už nikdy neobnoven.

V roce 1679 koupil celou skálu se zbytky hradu Ferdinand Hroznata z Kokořova. Zahájil velkolepou přestavbu opuštěného a zanedbaného torza s úmyslem vytvořit zde poutní místo s velkolepou poustevnou. Poustevníci, postupně se jich na hradě vystřídalo šest, se aktivně podíleli na přestavbě areálu. Po smrti Ferdinanda Hroznaty v roce 1708 však veškerá přestavba skončila.

Skalní hrad a poustevna Sloup. Obytný dům a lucerna

Skalní hrad a poustevna Sloup. Obytný dům a lucerna

Skalní hrad a poustevna Sloup. Skalní domek

Skalní hrad a poustevna Sloup. Skalní domek

Skalní hrad a poustevna Sloup. Lucerna

Skalní hrad a poustevna Sloup. Lucerna

Poustevníci žili na Sloupu po dobu sto dvou roků. V roce 1780 převzal panství Filip Josef Kinský. V roce 1785 byla poustevna úředně zrušena výnosem Josefa II. v rámci josefinských reforem. Hrabě Kinský místo upravil jako výletní pro své hosty.

Kinští zde žili až do roku 1940. Pak poustevnu i obec převzal Vilém Emanuel Preysing. V roce 1945 mu stát majetek zkonfiskoval a skála zůstala opuštěna. V roce 1953 byla prohlášena kulturní památkou.

Skalní hrad a poustevna Sloup. Socha poustevníka Samuela Görnera

Skalní hrad a poustevna Sloup. Socha poustevníka Samuela Görnera

Skalní hrad a poustevna Sloup. Obytný dům a jižní terasy

Skalní hrad a poustevna Sloup. Obytný dům a jižní terasy

Procházím objektem hradu a poustevny. Nastřádal jsem dostatek času, abych si vše pečlivě prošel, prohlédl, vyfotografoval. Skála, hrad i poustevna jsou velmi pěkným místem. Historie tu na návštěvníka dýchá na každém kroku.

Skalní hrad a poustevna Sloup. Jižní terasy

Skalní hrad a poustevna Sloup. Jižní terasy

Skalní hrad a poustevna Sloup. Na jižních terasách

Skalní hrad a poustevna Sloup. Na jižních terasách

Skalní hrad a poustevna Sloup. Na jižních terasách

Skalní hrad a poustevna Sloup. Na jižních terasách

Skalní hrad a poustevna Sloup. Na jižních terasách

Skalní hrad a poustevna Sloup. Na jižních terasách

Skalní hrad a poustevna Sloup. Na jižních terasách,rozhledna Na Stráži

Skalní hrad a poustevna Sloup. Na jižních terasách,rozhledna Na Stráži

Skalní hrad a poustevna Sloup

Skalní hrad a poustevna Sloup

Skalní hrad a poustevna Sloup. Na jižních terasách

Skalní hrad a poustevna Sloup. Na jižních terasách

Skalní hrad a poustevna Sloup. Na jižních terasách

Skalní hrad a poustevna Sloup. Na jižních terasách

Rozhledna Na Stráži ze skalního hradu a poustevny Sloup

Rozhledna Na Stráži ze skalního hradu a poustevny Sloup

Skalní hrad a poustevna Sloup. Jižní terasy

Skalní hrad a poustevna Sloup. Jižní terasy

Skalní hrad a poustevna Sloup. Jižní terasy

Skalní hrad a poustevna Sloup. Jižní terasy

Mířím k autobusové zastávce, rekapituluji. Moje čtyřdenní putování po Lužických horách a přilehlých oblastech končí. Vyšlo dokonale, po všech stránkách. Poznal jsem nádherný kraj na severu Čech a v Horní Lužici. Návštěva ve mně zanechala nesmazatelné stopy, vždy se sem budu rád vracet.

mapa a (v ní) údaje o čtvrté etapě cesty:

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Cesty. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

7 komentářů: Lužickými horami křížem krážem IV

  1. SV napsal:

    fuha! zaujímavé miesto, tieto Lužické hory!

    aj fotografie sa podarili! aj povídání.

  2. SV napsal:

    ta lípa je prekrásna!

  3. Jana napsal:

    Díky za inspiraci, chystám se do téhle oblasti. Vynikající fotky a vše dobře napsané!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *