Dnes už konečně v horách…
den třetí
Autobus nás vyváží pár kilometrů nad náš kemp, do sedla Col de Vizzavona. Tady začíná naše dnešní túra. Směřovat bude k vrcholu Punta Dell´Oriente.
Sedlo má nadmořskou výšku 1163 metrů. Nejvyšší bod naší dnešní túry, vrchol Punta Dell ´Oriente, 2112 metrů. Rozdíl tedy činí 949 metrů. Každý turista však ví, že v reálu nastoupá vždycky více. Navíc sestup povede členitým hřebenem.
Vyrážíme. Cesta vede zpočátku lesem a tedy stínem. Mohutné staré buky nedovolí slunečním paprskům proniknout až k chodníku, po kterém kráčíme. Kvitujeme s povděkem, za chvíli to už bude jiné. Přicházíme k salaši, u které vyvěrá mohutný pramen vody. Doplňujeme její zásoby, krátký odpočinek a pokračujeme dál.
Cesta přechází v kamenitý chodník. Ten nás strmým svahem přivádí k Punta Grado. Místu, kde končí vegetace, kde se začínají otevírat pohledy na opačnou stranu sedla Col de Vizzavona. Zvedá se tam mohutný masív Monte d´Oro. Nalevo od něj se tyčí další korsická dvoutisícovka, Migliarello.
Šlapu mezi posledními. Fotografuji a stále se opožďuji za čelem naší výpravy. Pod sedlem Punta Scarpiccia se všichni opět sjednocujeme.
Dnešní túra je z velké části společná pro pohodovou část výpravy a pro vysokohorské specialisty. Rozdíl je jen v závěrečné fázi cesty. Pohodáři se budou vracet stejnou cestou, ti zdatnější budou z Punta Dell´Oriente dále pokračovat po stejnojmenném hřebeni a k silnici se vrátí velkým okruhem asi dvě stě výškových metrů pod sedlem Col de Vizzavona.
Je tu ještě třetí varianta, kterou však nikdo nevyužil. Ignorovat výstup na Punta Dell ´Oriente a ze sedla zamířit opačným směrem, k údolí Agnone pod masívem Monte d ´Oro. V tomto údolí řeka L´Agnone vytváří nádherné kaskády pojmenované Cascade des Anglais (Anglické kaskády). Nepříliš náročná túra s možností koupání. V prvním dni výpravy má však každý dostatek energie a kaskád je v programu expedice ještě několik.
Zvládnout a vidět vše nelze. Přemýšlím, jak upravit dnešní trasu. Tak, abych viděl co nejvíce. Už to mám. Pod sedlem Punta Scarpiccia si odpouštím přestávku a vyrážím dříve než ostatní. V hlavě mám plán.
Po půlhodině dalšího stoupání a milého rozhovoru s volně se pasoucími kravami stojím na vrcholu Punta Dell´Oriente. Jsem fascinován. Vrchol a jeho okolí je tvořeno žulou vymodelovanou do nádherných skalních útvarů. Dohromady vytvářejí bizarní skalní město. Nádherné, ohromující. Vylézám na jednu skálu, na druhou, přeskakuji sem a tam. Nemohu se nasytit nádherných pohledů.
Vyčkávám příchodu ostatních, abych se alespoň trochu podělil o své pocity. Poté slézám a stejnou trasou, kterou jsem přišel, mířím zpět dolů. Nejspíš jediný. Naprostá většina zvolila dnes náročnější variantu. Ten můj plán zní: časově bych měl do odjezdu autobusu ještě zvládnout návštěvu Anglických kaskád. Nechce se mi jen tak minout toto místo.
Dvouhodinový sestup, stojím opět v sedle Col de Vizzavona. Od údolí Agnone mě dělí vysoký hřeben, jemuž dominuje zřícenina pevnosti Fort de Vizzavona. Tu si prohlédnu až při zpáteční cestě, bude-li čas.
Od pevnosti cesta klesá, po čtvrthodině přicházím k rozcestí. Tady se poprvé setkávám s legendární turistickou cestou GR 20. Vede napříč Korsikou, od severu k jihu. Je to jedna z nejtěžších a zároveň nejoblíbenějších turistických cest v Evropě. V tomto úseku vede podél Anglických kaskád, následně stoupá a obchází masív Punta Dell´Oriente. Za ním se přibližuje vrcholu Monte Renoso, což je údajně nejlépe a nejlehčím způsobem dostupná korsická dvoutisícovka. Mohli jsme ji obdivovat z nejvyššího bodu dnešní túry.
GR 20. Velká výzva. Lákavá. Třeba jednou…
Ale teď se budu věnovat Anglickým kaskádám. Nádherně vymodelované koryto řeky, vodopády, tůně. Teď, v horkém letním dni je tu spousta návštěvníků. Každý si najde svoji tůňku, do které se položí a odpočívá. Já poletuji kolem řeky, fotografuji nejkrásnější místa a dávám pozor, aby si moje počínání někdo nevysvětlil jako sprosté šmírování.
Prozkoumávám jen část řeky ve směru jejího proudu. Opačným směrem chodit nemusím. Odtud bude přicházet náš zítřejší sestup z Monte d´Oro.
Časově vše vychází. V danou hodinu jsem zpět na parkovišti v sedle. A ještě jsem si stačil prohlédnout tvrz.
Velmi vydařený den.
pekné fotografie.
a wellmi priliehavý názov celého povídání 😎
…aj keď, občas to bola turistika přímo tropická 😉