Listopadovou Pálavou

Listopadovou Pálavou

Listopadovou Pálavou

Od zveřejnění mého posledního článku uplynuly již dva týdny. V jeho úvodu jsem konstatoval, že říjnové babí léto dosud neskončilo…

… Z podobného počasí jsme se však radovali i o Dušičkách, stejné pokračuje ve druhém listopadovém týdnu. Využívám toho a vydávám se na Pálavu.

Pálava patří mezi mé oblíbené cíle. Přechod nepříliš rozlehlého vápencového pohoří obvykle začínám v Pouzdřanech, do této obce to mám nejblíže a nejrychleji se sem dopravím.

Vinařská obec Pouzdřany je zmiňována již v polovině 13. století. V roce 1581 císař Rudolf II. dokonce obec povýšil na městečko. Dominantou obce je gotický farní kostel sv. Mikuláše a Václava postavený už v roce 1498. Pro jižní část obce je charakteristická zástavba vinařských domků s vinnými sklepy.

Pouzdřany. Kostel sv. Mikuláše a Václava

Pouzdřany. Kostel sv. Mikuláše a Václava

Na turistické značení se napojuji u železniční zastávky. Modře značená turistická cesta prochází obcí od severu k jihu. Míjím zmíněný kostel, míjím úhledně upravené vinařské domky s vinnými sklepy. Během posledních let se tato část obce hodně změnila k lepšímu. Je radost tudy procházet.

Vinné sklepy v Pouzdřanech

Vinné sklepy v Pouzdřanech

Cesta mě přivádí k Pouzdřanskému rybníku. Lemovaný stromy s pozlaceným listím, v ranním světle působí přímo magicky. Rybník není chráněným územím, během zimy tu však hnízdí spousta druhů vodního ptactva. Dnes tu vidím pouze divoké kachny, na zimní hnízdění mají ptáci letos ještě dostatek času.

Pouzdřanský rybník

Pouzdřanský rybník

Pouzdřanský rybník

Pouzdřanský rybník

Pouzdřanský rybník

Pouzdřanský rybník

Za Pouzdřanským rybníkem měním svoji obvyklou trasu a nepokračuji přímo k Novomlýnským nádržím. Dnešní túru jsem naplánoval tak, abych se podíval do míst, kde jsem ještě vůbec či hodně dlouho nebyl. Prvním z nich je soutok Svratky a Jihlavy.

Držím se i nadále modrého značení a pokračuji k mostu přes Svratku. Cesta prochází vymýceným lužním lesem. Asi tu bojují s lužním kůrovcem a jeho přemnožení řeší plošně. Ne, dělám si legraci, i o lužní les je třeba se starat. Plošně.

Za rozsáhlou pasekou přecházím koryto Staré Svratky. Po suchém létě je to však jen soustava izolovaných slepých ramen. Hlavní tok Svratky je o kus dále. V těchto místech ne příliš vzhledná řeka, zregulovaná na celém dolním toku. Podobně je na tom i nedaleká Jihlava. Dělám krátkou odbočku a vydávám se i k ní. Její koryto je na pohled přece jen příjemnější než Svratka, pokus o pěknou fotografii však kazí elektrické vedení nad řekou. Vracím se ke Svratce, prohazuji pár slov s rybářem pod mostem. Kývu mu na tvrzení, že letos bude pravděpodobně i o Vánocích sedět u vody v krátkém rukávu.

Stará Svratka

Stará Svratka

Stará Svratka

Stará Svratka

Po levém břehu Svratky pokračuji k nedalekému soutoku s Jihlavou. Místo je zajímavé z pohledu hydrografického. Před výstavbou Novomlýnských nádrží ústila Jihlava do Svratky (přestože je Jihlava o pár kilometrů delší), a ta o několik stovek metrů dále do Dyje. Dnes už se všude uvádí, že obě řeky paralelně ústí do Dyje v prostoru Novomlýnské vodní nádrže. Při pohledu na mapu je však vidět, že tvrzení platí jen za zvýšeného stavu vody v přehradě.

Svratka nad soutokem s Jihlavou

Svratka nad soutokem s Jihlavou

Jihlava nad soutokem se Svratkou

Jihlava nad soutokem se Svratkou

Svratka. Jmelí je dost, budou dobré Vánoce

Svratka. Jmelí je dost, budou dobré Vánoce

Soutok Svratky s Jihlavou

Soutok Svratky s Jihlavou

Soutok Svratky s Jihlavou

Soutok Svratky s Jihlavou

Ať je to, jak je to, soutok je velmi pěkným místem. Až budu starý a nebudu moci chodit, sem budu jezdit na ryby. Na kole.

To už se dostávám k samotnému břehu prostřední Novomlýnské nádrže. Je v těchto místech lemován spoustou slepých říčních ramen. Pěkná zákoutí, z mnoha míst se otevírají zajímavé pohledy k Pálavě. Také ke kostelu sv. Linharta na ostrůvku, který zbyl ze zatopené obce Mušov.

Břeh prostřední z Novomlýnských nádrží je lemován slepými říčními rameny

Břeh prostřední z Novomlýnských nádrží je lemován slepými říčními rameny

Břeh prostřední z Novomlýnských nádrží je lemován slepými říčními rameny

Břeh prostřední z Novomlýnských nádrží je lemován slepými říčními rameny

Břeh prostřední z Novomlýnských nádrží je lemován slepými říčními rameny

Břeh prostřední z Novomlýnských nádrží je lemován slepými říčními rameny

Pálava od Nových Mlýnů

Pálava od Nových Mlýnů

Mušovský kostel

Mušovský kostel

Pálava od Nových Mlýnů

Pálava od Nových Mlýnů

Oklikou se vracím na cestu, kterou jsem u Pouzdřanského rybníka opustil. Napojuji se na žluté turistické značení a pokračuji po břehu přehrady ke Strachotínu.

Tuto obec obvykle míjím. Chodívám po hrázi Strachotínského rybníka, která ho odděluje od Novomlýnské vodní nádrže. Dnes jsem se rozhodl trasu změnit a směrovat ji přes Strachotín. Stejně jako Pouzdřany, i toto je vinařská obec, které dominuje kostel. Tentokrát sv. Oldřicha a sv. Metoděje. Podoba Pouzdřan a Strachotína je i v tom, že konec obce tvoří řada úhledných domků s vinnými sklepy. Vinařská turistika tu určitě vzkvétá. V každém domě nabízejí ubytování a samozřejmě ta nejlepší vína.

Vinařské domy ve Strachotíně

Vinařské domy ve Strachotíně

Strachotín, kostel sv. Oldřicha a sv. Metoděje

Strachotín, kostel sv. Oldřicha a sv. Metoděje

Pálava od Strachotína

Pálava od Strachotína

V centru obce se napojuji na silnici. Není zbytí. Jinak než po asfaltu se do Dolních Věstonic a do Pavlova nedostanu.

Po silnici vedoucí po hrázi prostřední z Novomlýnských nádrží se dostávám do Dolních Věstonic. Ještě před příchodem do obce se zastavuji na mostě přes Starou Dyji. Vždy to dělám, je to pěkné místo.

Stará Dyje v Dolních Věstonicích

Stará Dyje v Dolních Věstonicích

Stará Dyje v Dolních Věstonicích

Stará Dyje v Dolních Věstonicích

Dolní Věstonice, kostel sv. Michala

Dolní Věstonice, kostel sv. Michala

Věstonická Venuše

Věstonická Venuše

V Dolních Věstonicích opět měním svoji standardní trasu. Obvykle se tu napojuji na jednu z nových větví Svatojakubské dálkové turistické trasy vedoucí z Brna do Mikulova. Ta kopíruje hřeben Pálavy a stoupá na něj přímo z Dolních Věstonic. Důvodem dnešního odchýlení je návštěva několika dalších zajímavých míst bokem této cesty. To nejbližší se jmenuje Kalendář věků. Je to jediné chráněné území v oblasti Pálavy v kategorii národní přírodní památka. Nachází se na konci Dolních Věstonic.

Co skrývá toto chráněné území? V bývalé cihelně byl v polovině minulého století odkryt půdní profil o mocnosti 10 – 16 metrů, který je dnes veden jako unikátní stratotyp (geologická lokalita definující určitý standard) svrchního pleistocénu pro oblast jižní Moravy a Dolních Rakous. Profil je významný úplností sprašového souvrství. Základní a nejhodnotnější část památky tvoří kolmá stěna, na které jsou zřetelně viditelné tři vrstvy usazené půdy z dob ledových a meziledových. Postupně na sebe nasedající vrstvy hnědozemí a černozemí dokládají výskyt různé stepní fauny (především měkkýši). Nejmladší vrstva stará devětadvacet až dvaadvacet tisíc let obsahuje horizont mladší doby kamenné. Další unikátní lokalitou je sprašový pseudokras v navazujícím svahu. Jmenuje se Netopýří jeskyně. Dlouhá je 70 metrů a hluboká dvacet. Jak název prozrazuje, místo je významným zimovištěm netopýrů.

Národní přírodní památka Kalendář věků

Národní přírodní památka Kalendář věků

Národní přírodní památka Kalendář věků

Národní přírodní památka Kalendář věků

Národní přírodní památka Kalendář věků

Národní přírodní památka Kalendář věků

Bezesporu zajímavá lokalita z mnoha pohledů. Prohlížím si místo, z té stěny se na mě dívá sto tisíc let. Jako laik však toho nevidím příliš. S povděkem bych přijal odborný výklad.

Vracím se k silnici a pokračuji do Pavlova. O kus dál, přímo nad silnicí je další odkrytý profil. Tento však nezajímal nikdy archeology. Před čtyřmi lety se tu sesunul svah na silnici mezi Dolními Věstonicemi a Pavlovem a sesuv tento úsek zcela zneprůjezdnil. Místní obyvatelé dobře vědí, kolik kilometrů navíc museli najezdit, pokud se chtěli dostat do okresního města. Letos bylo místo konečně opraveno a alespoň kyvadlově zprůjezdněno.

Odstraněný sesuv na silnici do Pavlova

Odstraněný sesuv na silnici do Pavlova

Přicházím do Pavlova. Zde si chci prohlédnout známý archeopark.

V místě, kde se nacházelo sídliště z období svrchního paleolitu, které bylo v roce 2010 prohlášeno národní kulturní památkou, vznikla moderně pojatá terénní expozice. Zvenčí vypadá muzeum jako nepravidelně rozmístěné objekty z bílého betonu. Symbolizovat mají světlé vápencové skály nacházející se všude na Pálavě. Pojetí je to mimořádné, získalo ocenění stavba roku 2016. Pod úrovní terénu se nachází hlavní budova expozice s mnoha zajímavými exponáty.

Archeopark Pavlov

Archeopark Pavlov

Archeopark Pavlov

Archeopark Pavlov

Expozici si neprohlédnu. I takto významné muzeum má v říjnu otevřeno pouze o víkendech. A navíc je pondělí. Škoda, chtěl jsem alespoň nahlédnout do útrob a potěšit se těmi nejznámějšími exponáty. No nic.

Děvičky od Pavlova

Děvičky od Pavlova

Šlapu vzhůru do centra obce. Je to tu podobné jako v obcích okolních. Dominantou je kostel, zde zasvěcen svaté Barboře. Podobný je kostelu v Pouzdřanech, avšak mnohem mladší. Všude v obci spousta vinných sklepů, vinoték, ubytovacích kapacit.

Kostel svaté Barbory je viditelný zdaleka. Nicméně tvrzení o dominantě obce musím poopravit. Dominantou Pavlova je především nedaleký hřeben Pálavy se zříceninou hradu Děvičky. Osobně si myslím, že od Pavlova je nejhezčí pohled na hrad. Snažím se podložit moje tvrzení fotografiemi, prodírám se plotem do vinic, abych pořídil ty nejhezčí. Pak vzhůru na Děvičky.

Pavlov, kostel sv. Barbory

Pavlov, kostel sv. Barbory

Pavlov

Pavlov

Děvičky od Pavlova

Děvičky od Pavlova

Dva kilometry stoupání a jsem na hradě. Tradičně obcházím toto nádherné místo ze všech stran, fotografuji. Rozhlížím se do kraje, ale rozhled je dnes velmi špatný. Mlha, opar.

Děvičky

Děvičky

Děvičky

Děvičky

Děvičky

Děvičky

Děvičky

Děvičky

Děvičky, pohled do Pavlova

Děvičky, pohled do Pavlova

Nové Mlýny z Děviček

Nové Mlýny z Děviček

Nové Mlýny z Děviček. Blíže Dolní Věstonice, na protějším břehu Strachotín

Nové Mlýny z Děviček. Blíže Dolní Věstonice, na protějším břehu Strachotín

Vracím se na značenou cestu a pokračuji k nejvyššímu bodu Pálavy, Děvínu. Je to další místo, které jsem dosud nenavštívil. Vlastně ani nemohl.

Děvín z Děviček

Děvín z Děviček

To proto, že vstup na vrchol nebyl povolen, turistické trasy ho záměrně míjely. Až před třemi lety ho Správa CHKO Pálava zpřístupnila, téměř po sedmdesáti letech. S výstrahou, že pokud se turisté nebudou chovat slušně, cestu zase zavřou. Ty ty ty…

Ne. Je třeba si této lokality vážit. Roste zde spousta vzácných druhů rostlin. Díky tomu, že na vrcholu armáda postavila své tajné objekty, nebyla ochrana místa problémem. Vstup sem byl zcela zakázán. A příroda se vyvíjela bez nežádoucích zásahů.

Ulomená tabulka u turistického chodníku mi ukazuje směr k vrcholu. Cupitám po úzkém chodníčku, že by až takto ochranáři ochranu vymysleli? Co nejužší chodník, aby byl okolní porost zasažen co nejméně? Posléze zjišťuji, že jakýsi šprýmař a záškodník tabulku schválně narafičil a natočil do míst, kudy se chodit nesmí. Nuž, musí mi páni ochranáři prominout.

Z Děvína musí být skvělý výhled. Ne dnes, ale za dobrých rozhledových podmínek. Ani si netroufám odhadnout, kam až je vidět.

Děvín. Pohled k Děvičkám, Pavlovu a Novým Mlýnům

Děvín. Pohled k Děvičkám, Pavlovu a Novým Mlýnům

Děvičky z Děvína

Děvičky z Děvína

Nové Mlýny z Děvína

Nové Mlýny z Děvína

Nové Mlýny z Děvína

Nové Mlýny z Děvína

Stolová hora, Turold a Svatý kopeček z Děvína

Stolová hora, Turold a Svatý kopeček z Děvína

Děvín

Děvín

Vracím se ke značené turistické cestě, sestupuji do Soutěsky. Je to hluboké údolí mezi Děvínem a sousedním kopcem Obora. Od mé poslední návštěvy přibylo na exponovaných místech oplocení, turisté teď jasně vědí, že na okolních svazích, které doslova vybízejí k různým průzkumům a vyhlídkám, mohou odbočovat jen po vyznačených trasách. Když to nejde po dobrém, musí se po zlém.

Nad Soutěskou

Nad Soutěskou

Nad Soutěskou

Nad Soutěskou

Nad Soutěskou

Nad Soutěskou

Nové Mlýny z vyhlídky nad Soutěskou

Nové Mlýny z vyhlídky nad Soutěskou

Dub nad Soutěskou

Dub nad Soutěskou

Vápencová bradla nad Soutěskou

Vápencová bradla nad Soutěskou

Vápencová bradla nad Soutěskou

Vápencová bradla nad Soutěskou

Vápencová bradla nad Soutěskou

Vápencová bradla nad Soutěskou

Vápencová bradla nad Soutěskou

Vápencová bradla nad Soutěskou

Vápencová bradla nad Soutěskou

Vápencová bradla nad Soutěskou

Vápencová bradla nad Soutěskou

Vápencová bradla nad Soutěskou

Vápencová bradla nad Soutěskou

Vápencová bradla nad Soutěskou

Vápencová bradla nad Soutěskou

Vápencová bradla nad Soutěskou

Vápencová bradla nad Soutěskou

Vápencová bradla nad Soutěskou

Od soutěsky pokračuji po modrém značení k Martince. Tato vysoká vápencová skála dominuje pohledu na Pálavu od západu. Zajímá turisty, je to skutečně pěkné místo, zajímá i horolezce. Ve vymezené roční době tu mohou zdolávat cesty středních a vyšších obtížnosti. A je jich tu skutečně dost.

Martinka

Martinka

Martinka

Martinka

Martinka

Martinka

Martinka

Martinka

Martinka

Martinka

Vápencové skály pod Oborou

Vápencové skály pod Oborou

Vápencové skály pod Oborou

Vápencové skály pod Oborou

Vápencové skály pod Oborou

Vápencové skály pod Oborou

Od Martinky pokračuji k rozcestí nad Pernou a dále ke Klentnici. Ještě pod Oborou nezapomínám odbočit ke zřícenině kaple sv. Antoníčka. V roce 1652 byla na tomto starém poutním místě postavena kaple sv. Antonína Paduánského a sv. Pankráce jako poděkování za bohatou úrodu vína. Dodnes se tu konají poutě. Jen z kaple už toho příliš nezbylo.

Kaple sv. Antoníčka

Kaple sv. Antoníčka

Sirotčí hrádek a Stolová hora od kaple sv. Antoníčka

Sirotčí hrádek a Stolová hora od kaple sv. Antoníčka

Boží muka u Kletnice

Boží muka u Kletnice

Klentnice je další známou vinařskou obcí Pálavy. Odtud stoupám na Sirotčí hrádek, který v žádném případě nemohu minout. Mám tuto zříceninu raději než Děvičky. Více splývá s okolními skalami, má romantičtější nádech. Procházím torzo hradu skrz naskrz, vychutnávám si krásné pohledy k Děvínu a vlastně na celou Pálavu.

Pálava od Klentnice

Pálava od Klentnice

Sirotčí hrádek

Sirotčí hrádek

Sirotčí hrádek

Sirotčí hrádek

Sirotčí hrádek

Sirotčí hrádek

Sirotčí hrádek

Sirotčí hrádek

Sirotčí hrádek

Sirotčí hrádek

Pálava ze Sirotčího hrádku

Pálava ze Sirotčího hrádku

Stolová hora ze Sirotčího hrádku

Stolová hora ze Sirotčího hrádku

Skalní útvary pod Sirotčím hrádkem

Skalní útvary pod Sirotčím hrádkem

Sirotčí hrádek

Sirotčí hrádek

Cesta nadále stoupá, tentokrát na Stolovou (také Tabulovou) horu. Je významným objektem hřebenu Pálavy, nepřehlédnutelná. Vrchol a přilehlé svahy jsou součástí Národní přírodní rezervace Tabulová. Předmětem ochrany je především krasová step s výskytem mnoha vzácných druhů rostlin, jmenovat je nutné především šalvěj habešskou, je to jediná lokalita jejího výskytu v České republice.

Pálava ze Stolové hory

Pálava ze Stolové hory

Stolová hora. Pohled k Perné a Novým Mlýnům

Stolová hora. Pohled k Perné a Novým Mlýnům

Obcházím plochý vrchol, z jeho jižní strany už vidím do Mikulova, cíle mé cesty. Scházím k silnici a mířím k dalšímu chráněnému území. Miniaturní Přírodní památce Kočičí skála. Osamocený skalní útvar s výskytem skalních a stepních rostlinných společenstev. I když je nádherný a teplý podzim, počasí rostliny neošálí. Vegetační období končí a rostliny už dávno odkvetly. Známý kavyl vláskovitý si tu na začátku listopadu určitě neprohlédnu.

Mikulov a Turold ze Stolové hory

Mikulov a Turold ze Stolové hory

Pod Stolovou horou

Pod Stolovou horou

Kočičí skála

Kočičí skála

Zbývá už jen cesta do Mikulova. Vede hřebenem kopce Turold. Je to vápencové bradlo s jeskynním systémem, s jedinou veřejnosti přístupnou jeskyní v této oblasti. Zároveň je to největší jeskynní systém v druhohorních vápencích v České republice.

Pálava zpod Turoldu

Pálava zpod Turoldu

Oblast Turoldu byla využívána dlouhá léta jako lom. Těžbou vápence byla značná část jeskynního systému zničena, zlikvidována byla populace čtyř druhů rostlin, které se v celém Česku vyskytovaly pouze zde. Přesto tu má stále mnoho vzácných rostlinných druhů své stanoviště.

Turold

Turold

Scházím ke vchodu do jeskyně. Kolem vede naučná geologická stezka s expozicí hornin. Pečlivě si výstavu prohlížím, myslím, že ji však už znám nazpaměť.

Expozice hornin pod Turoldem

Expozice hornin pod Turoldem

Expozice hornin pod Turoldem (travertin)

Expozice hornin pod Turoldem (travertin)

Známou cestou kolem zříceniny Kozího hrádku pokračuji do historické části Mikulova. Snad nikdy jsem věž Kozího hrádku nezastihl otevřenou. Nicméně i z míst pod ní je nádherný pohled na město. Jedno z nejhezčích v České republice vůbec.

Mikulov

Mikulov

Mikulov, Svatý kopeček

Mikulov, Svatý kopeček

Mikulov

Mikulov

V Mikulově mé putování končí. Do svého cestovního deníku si mohu zaznamenat další mimořádně povedenou túru. A co víc, donutil jsem nějakým zázrakem k poslušnosti můj mobil, tedy aplikaci mapy.cz. Mohu tedy po nějakém čase vložit i záznam prošlé trasy:(zobrazí ji odkaz „Zobrazit na Mapy.cz“).

 

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Cesty. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

7 komentářů: Listopadovou Pálavou

  1. Vlastina napsal:

    Jo, nádherná trasa… na jaře i na podzim, supr. Dík 😉

  2. Mirka napsal:

    Krásné fotky (jako obvykle) z pro mě opět neznámého kraje. Budu to muset napravit, zase jste mi rozšířil seznam :-). Jen se mi nedaří ten odkaz na mapy.cz – píše mi to, že prý takovou aktivitu tam nemají. Máte ji jako veřejnou?

  3. SV napsal:

    „Svratka. Jmelí je dost, budou dobré Vánoce.“ to je pekné 🙂

  4. SV napsal:

    aj celé povídání je pekné. aj fotečky. dobré svetlo.

  5. SV napsal:

    ……listopadovou Pálavou, s podzimním sluncem nad hlavou….

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *