Jedním z uzlových bodů členité Rázsochy Kriváňa je Furkotský štít. Hlavní větev Rázsochy odtud pokračuje dále k Ostrej, směrem k jihovýchodu se odděluje čtyři kilometry dlouhý Soliskový hrebeň. Jeho nejvyšším vrcholem je Veľké Solisko.
Vrchol jse poměrně snadno přístupný, turistické cesty na něj však nevedou…
Veľké Solisko (2412,5 m. n. m.)
polsky: Wielkie Solisko; německy: Grosser Solisko; maďarsky: Nagy Szoliszkó
Nejvyšší vrchol Soliskového hrebeňa mezi Predným Soliskovým zárezom (Prednou Soliskovou kopou) a Soliskovou lávkou (Prostredným Soliskom) nad Mlynickou a Furkotskou dolinou.

Veľké Solisko a Soliskový hrebeň nad Mlynickou dolinou, ze Sedla nad Červeným žlabom.
Vpravo Furkotský štít a Hrubý vrch

Soliskový hrebeň a Veľké Solisko nad Mlynickou dolinou.
Na dalším horizontu Kriváň, vpravo Furkotský štít a Hrubý vrch
Na Čubrine se z hlavního hřebene Vysokých Tatier odděluje Rázsocha Kriváňa. Na Furkotskom štíte z ní vybíhá směrem na jihovýchod Soliskový hrebeň. Měří čtyři kilometry a tvoří ho 47 pojmenovaných objektů, z toho 24 vrcholů. Hřeben od sebe odděluje Mlynickú a Furkotskú dolinu. Jeho nejvyšším bodem a zároveň prvním významným štítem ve směru od Bystrého sedla (to odděluje Soliskový hrebeň od hlavní větve Rázsochy Kriváňa) je Veľké Solisko.
Jak vzniklo pojmenování štítu?
Tatranský historik Ivan Bohuš nabízí toto vysvětlení: Původní název Solisko patřil jednomu konkrétnímu místu na vysoko položené louce na úpatí dnešního Soliskového hrebeňa. Tam pastevci už od 13. století pásávali svůj dobytek, tam ukládali sůl pro svoje ovce a krávy. Louku nazývali soliskovou. Až mnohem později přenesli kartografové, kteří místo a jeho historii neznali, toto pojmenování jinam. Nejprve na jihovýchodní hřeben Furkotského štítu, později s přívlastky na velkou část vyvýšenin a sedel přilehlého horského hřebene. Nakonec i na hřeben jako celek.
Slovenský prozaik Anton Marec ve svém díle „Po stopách tatranských názvov“ nabízí vysvětlení jiné. Podle něho: Název označující tak mohutný masív nemohl vzniknout jen díky nedorozumění kartografů. Tím, že se na něj přenesl název jakéhosi bezvýznamného místa, kde zvěř lízala sůl. Už jen vzhledem k původu dalších okolních názvů se mnohem pravděpodobnějším základem názvu jeví německé sloveso slitan, salitan, salitjen, salen – těžit (původně starogermánské skleid). Z tohoto slovesa mohl vzniknout hornický název Salenberg, tedy Hora, kde se těží. Později, když zanikla hornická kontinuita, mohl být název změněn do tvaru Salzenberg, do slovenštiny přeložený jako Solisko.
Názvosloví polské, německé i maďarské je v případě Veľkého Soliska shodné. V polštině se ve starší literatuře používá někdy zkrácený název Solisko.
Sousední vrchol, Prostredné Solisko, druhý nejvyšší vrchol tohoto hřebene, bývalo dříve považováno za jižní vrchol Veľkého Soliska. Až později se na ně začalo pohlížet jako na samostatný štít.
Na vrcholu Veľkého Soliska se nachází asi dva metry vysoký skalní blok připomínající velký hřib.
Jako první na Veľké Solisko vystoupil Karol Englisch s vůdcem Pavlom Spitzkopfom (19. 7. 1903). Vystoupili z Furkotskej doliny. Englisch pojmenoval tehdy vrchol podle neznámé osoby Anniným štítem (Annaspitze, Annacsúcs, Annaturm, Annatorony).
První zimní výstup uskutečnili Julius Andreas Hefty a Lajos Rokfalusy (12. 1. 1912).
Na Veľké Solisko turistické cesty nevedou. Nicméně výstup není obtížný. V doprovodu horského vůdce mohou zdatní turisté vrchol navštívit. Výstup je veden z Furkotskej doliny a rozhodně stojí to zato. Veľké Solisko je mimořádným rozhledovým místem. Na straně západní překvapí úchvatný pohled do Furkotskej doliny a na Kriváň. Na jihozápadě a jihu se vine hřeben Nízkych Tatier. Na straně východní, na opačné straně Mlynickej doliny se tyčí hradba Hrebeňa Bášt. Za ní vykukují nejvyšší štíty Vysokých Tatier.

Soliskový hrebeň z Veľkého Soliska.
Zprava Zadná a Predná Solisková veža, Malé, Furkotské, Štrbské a Mlynické Solisko.
V popředí Prostredné Solisko

Závěr Furkotskej doliny s Vyšným Wahlenbergovým plesom z Veľkého Soliska.
Vlevo Kriváň, před ním Krátka a Ostrá

Závěr Furkotskej doliny s Vyšným Wahlenbergovým plesom z Veľkého Soliska.
Vlevo Furkotské sedlo. Za ním hřeben Hrubô
Vpravo Furkotský štít a Hrubý vrch

Hrebeň Bášt z Veľkého Soliska (nejvyšší Satan)
Nad Satanom Gerlachovský štít, uprostřed Vysoká, vlevo Rysy

Hrebeň Bášt z Veľkého Soliska (nejvyšší Satan).
Nad Satanom Gerlachovský štít a Končistá, vlevo Vysoká a Rysy

Mlynická dolina a Hrebeň Bášt z Veľkého Soliska.
Na druhém horizontu zleva Rysy, Ľadové štíty, Vysoká, Gerlachovský štít a Končistá

Střední část Furkotskej doliny z Veľkého Soliska.
Nižné Wahlenbergovo pleso, nad ním zleva Sedielková kopa, Sedielkový priechod,
Ostré veže a Kozí chrbát
Zdroje:
Tatry (kol. autorů, Nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset, 2010) wikipedia.pl Arno Puškáš: Vysoké Tatry IX, Horolezecký sprievodca, monografia. Šport Bratislava 1988Mapa: Hlaváček Joe: Podrobný plán Vysokých Tater 1:25000
tatranské krásno 😎