Tatranské vrcholy CXLIV. Široká

Široká

Nad Tatranskou Javorinou se rozkládá náhorní rovinka, na které stojí hotel Kolowrat. Vlastně, dnes už se jmenuje jinak. Jeho podoba a zakomponování do krajiny se řeší donekonečna a názory se stále různí. Na čem se však všichni návštěvníci tohoto místa shodnou – okolí hotelu je mimořádným rozhledovým místem. Pohled na Muráň v zakončení Belianskych Tatier je doslova impozantní. Jakousi protiváhou skalnatého Muráňa je na opačné straně Javorovej doliny travnatá Široká. Rozložitý masív s komplikovanou geologickou stavbou, jedna z nejpřísnějších tatranských rezervací.

Široká (2210,8 m. n. m.)
též Javorinská Široká

polsky: Szeroka Jaworzyńska; německy: Javoriner Siroka; maďarsky: Siroka

Nejvyšší vrchol rozlehlého masívu Širokej. Od Štítu nad Zeleným ji odděluje Široké sedlo. Tyčí se nad Litvorovým žlabom v komplexu Bielovodskej doliny a nad Zelenou Javorovou dolinou. Na severozápad a severovýchod vybíhají dva hřebeny uzavírající Širokú dolinu.

Široká, mapa

Široká (vlevo) z Ťažkej doliny

Široká (uprostřed) z Ťažkej doliny

Široká z Ťažkej doliny. Dále vpravo Štít nad Zeleným a Žabí vrch Javorový (SZ a JV)

Široká z Ťažkej doliny. Dále vpravo Štít nad Zeleným a Žabí vrch Javorový.
Na horizontu Ľadové štíty

Široká a Štít nad Zeleným od Zmrzlého plesa

Široká ze Zadnej Javorovej doliny

Široká (vpravo) z Malého Ostrého štítu

Široká (vpravo od středu fotografie) od Tatranskej Javoriny

Široká od Tatranskej Javoriny

Široká (uprostřed) z Hrubej veže

Široká od Čierneho Javorového plesa

Široká od Čierneho Javorového plesa

Široká, též Javorinská Široká, je nejvýraznější vrchol v hřebeni táhnoucím se z Malého Javorového štítu na severozápad. Tento hřeben od sebe odděluje dvě mohutné doliny v severní části Vysokých Tatier, Bielovodskú a Javorovú. Na Širokej se hřeben větví. Severovýchodní větev pokračuje na Svišťovky, severozápadní na Zámky a dále k Zadnej kope, kde se stáčí k severu a postupně klesá až k Tatranskej Javorine.

Široká ze Snehových veží

Široká ze Snehových veží

Široká ze Žabieho vrchu Javorového

Široká ze Žabieho vrchu Javorového

Široká ze Žabieho vrchu Javorového

Široká ze Žabieho vrchu Javorového, Zelené pleso Javorové

Široká a Zelené pleso Javorové

Široká z Kolového štítu

Ve větvi severovýchodní je nejbližším sousedem Širokej Svišťový Kopiniak. Samostatný vrchol, často ovšem považovaný za druhý, nižší vrchol Širokej. Pojmenování dalších objektů v této větvi je ve slovenském názvosloví velmi střídmé. Naopak polské názvosloví pojmenovává doslova každou elevaci a depresi. Zámky, nejbližší vrchol ve větvi severozápadní, odděluje od Širokej Sedlo pod Zámkami.

Široká, Široká dolina a Zámky (vpravo) ze Zadnej kopy

Široká ze Zadnej kopy

Široká, Sedlo pod Zámkami, Zámky. Na horizontu Štít nad Zeleným

Široká

Široká, Sedlo pod Zámkami, Štít nad Zeleným

Široká, Sedlo pod Zámkami, vpravo Široké sedlo

Široká ze Svišťového Kopiniaku. Vlevo Zelené pleso Javorové

Široká ze Svišťového Kopiniaku

Široká ze Svišťového Kopiniaku.
Dále vlevo Štít nad Zeleným, Sedlo nad Zeleným, Žabí vrch Javorový

Vrcholová partie Širokej

Část masívu Širokej je žulová, většina je ovšem tvořena vápencem. Masív vznikl vyzdvižením sedimentů vyplňujících tzv. depresi Javorinskej Širokej. Krystalické jádro překrývající se se sedimenty tvoří nejvyšší partii hory.

V horní části Širokej doliny, pod masívem Širokej, se nachází nevelké Tiché pleso, jedno z opravdového mála tatranských ples, která nejsou ledovcového původu. Zelené Javorové pleso pod jihovýchodním úpatím Širokej je původu ledovcového.

Ve vápencové části masívu Širokej se nachází množství jeskyní. Mezi nimi i nejdelší známá tatranská jeskyně Mesačný tieň objevená v roce 2004. Současně známá délka chodeb této jeskyně činí více než třicet kilometrů.

S rozložitostí masívu souvisí možná i název vrcholu. Anton Marec nabízí vysvětlení jiné. Horníci, kteří tu dobývali železnou rudu, pojmenovali vrch Bortan – (tak byla označována jistá činnost, vykonávaná při těžbě rudy) resp. Bortenberg. Z toho se vyvinul tvar Breitenberg, přeložený do slovenštiny jako Široká, a později upřesněný jako Javorinská Široká.

Pod Svišťovkami se až do poloviny 19. století těžila železná ruda. Od roku 1887 byla oblast Širokej doliny pod přímou ochranou knížete Christiana Hohenlohe. V současné době je oblast Javorinskej Širokej přísnou rezervací, kam nemají přístup turisté ani horolezci, kam je možné vstoupit pouze s povolením příslušných orgánů.

Komu se poštěstí na Širokú vystoupit, bude odměně hned několikrát. Zážitkem prvním je možnost spatřit jednu z nejklidnějších oblastí Tatier, rezervaci, kde člověk s povědomím o místní flóře a fauně může spatřit mnoho zajímavého. Vrchol Širokej je zároveň mimořádným rozhledovým místem. Spatřit lze z tohoto místa celý komplex Javorovej doliny, tedy i s bočními dolinami. Nad jednou z nich, Suchou dolinou, se tyčí mohutný masív Ľadových štítov. Z nich vybíhají hřebeny Suchých veží a Ľadových veží. V severovýchodním směru se rozkládá Čierna Javorová dolina. Do ní vybíhá hřeben Snehových veží, nad závěrem doliny se tyčí Kolový štít a Čierny štít. Pohledu k severu dominují Belianske Tatry. Ze Širokej je možné spatřit – až na několik výjimek – celý hlavní hřeben Vysokých Tatier, od Jahňacieho štítu na východě po Świnicu na severozápadě.

Svišťový Kopiniak ze Širokej

Svišťový Kopiniak ze Širokej. Na horizontu Belianske Tatry

Svišťový Kopiniak ze Širokej. Na horizontu Belianske Tatry

Svišťový Kopiniak ze Širokej

Zámky ze Širokej. Na horizontu Koszysta, před ní Grzbiet Wołoszyn. Vlevo Opalone

Zámky ze Širokej

Zámky a Sedlo pod Zámkami ze Širokej. Vlevo na horizontu Mengusovské štíty a Čubrina

Zámky a Horvátov vrch ze Širokej

Horvátov vrch a Široká dolina ze Širokej

Široká dolina ze Širokej. Vlevo Zadná kopa

Belianske Tatry ze Širokej. Blíže hřeben Svišťovek

Čierna Javorová dolina (vpravo) ze Širokej.
Nad ní Kolový štít, vlevo od něj Jahňací štít. Zcela vlevo Belianske Tatry

Čierna Javorová dolina ze Širokej.
Do ní zprava spadá hřeben Snehových veží. Nad ní Kolový štít

Pohled ze Širokej k východu.
Masív Ľadových štítov. Pod nimi Suchá dolina zleva lemovaná hřebenem Ľadových veží

Závěr Javorovej doliny ze Širokej.
Vlevo Ľadové štíty, dále vpravo Široká veža, Ostrý štít a Javorové štíty

Štít nad Zeleným ze Širokej (vpravo).
Uprostřed Žabí vrch Javorový, nad ním Svišťový štít a Bradavica.
Vlevo na horizontu Ostrý štít a Javorové štíty, vpravo masív Gerlachovského štítu

Štít nad Zeleným a Žabí vrch Javorový ze Širokej.
Nejdále Gerlachovský štít, napravo od něj Batizovský štít a Kačací štít. Za ním Končistá

Hlavní hřeben Vysokých Tatier ze Širokej.
Zleva (uprostřed) Svišťový štít, vpravo od něj Velický štít a Litvorový štít, nad ním Zadný Gerlach.
Vpravo dále Batizovský štít, Kačací štít, Popradský Ľadový štít, Vých. Železný štít, Snežné kopy, Záp. Železný štít, Zlobivá,Rumanov štít, Ganek, Dračí štít, Vysoká, Ťažký štít

Hlavní hřeben Vysokých Tatier (zleva od Zadného Gerlachu po Veľký Mengusovský štít)
ze Širokej. Blíže vpravo Mlynár, vpravo Zámky

Pohled ze Širokej k Bielovodské doline. Vlevo Litvorový žlab. Vpravo blíže Mlynár.
Na horizontu hlavní hřeben Vysokých Tatier od Snežných kop po Hrubý štít (vpravo)

Hrubá veža ze Širokej

Belianske Tatry, Javorová dolina a Čierna Javorová dolina ze Svišťového Kopiniaku

Ľadové štíty ze Svišťového Kopiniaku. Vlevo Kolový štít a Jahňací štít

Ľadové štíty ze Svišťového Kopiniaku.
Pod nimi Suchá dolina zprava lemovaná Suchými vežami, zleva Ľadovými vežami.
Dále vlevo Snehové veže nad Čiernou Javorovou dolinou

Čierna Javorová dolina (vlevo) ze Svišťového Kopiniaku.
Uprostřed Ľadová dolinka lemovaná zprava Ľadovými vežami, zleva Snehovými vežami.
Vlevo Kolový štít

Závěr Javorovej doliny (vpravo) ze Svišťového Kopiniaku.
Vpravo od Ľadových štítov Široká veža, Ostrý štít a Javorové štíty

Zadná Javorová dolina ze Svišťového Kopiniaku. Nad ní Javorové štíty.
V popředí Zelené pleso Javorové

Žabí vrch Javorový a Zelené pleso Javorové ze Svišťového Kopiniaku

Žabí vrch Javorový a Zelené pleso Javorové ze Svišťového Kopiniaku

Mlynár ze Svišťového Kopiniaku. Na horizontu hlavní hřeben Vysokých Tatier

Litvorový žlab a Mlynár ze Svišťového Kopiniaku

Široké sedlo a Štít nad Zeleným ze Svišťového Kopiniaku

Oblast Širokej byla známa pastevcům a horníkům už v dávných dobách. První zaznamenaný výstup na vrchol Širokej je ovšem až z první poloviny 19. století. Zimní je dokonce o osmdesát let mladší.

20. 9. 1835 (letní) – Johann Heinrich Blasius, Gustav Hartlaub, Alexander Keyserling

25. 3. 1912 (zimní) – Stefan Komornicki, Józef Lesiecki, A. Loria, L. Loria, Józef Oppenheim, Mieczysław Świerz, Witold Świerz

Zdroje: