Tatranské vrcholy CXLV. Mnich

Mnich

Mnich

Pleso Morskie Oko v polské části Vysokých Tatier je pravděpodobně turisticky nejnavštěvovanějším místem v rámci celého Polska. Obklopeno je mohutnými horskými štíty, které se zrcadlí v jezerní hladině.

Zraky návštěvníků však přitahuje jiný vrchol, který se mohutným štítem nejspíš nazvat nedá. Jeho majestát spočívá v atributech jiných. Ve tvaru a podobě.

Mnich.

 

Mnich (2069,5 m. n. m.)
slovensky: Mních, německy: Mönch, maďarsky: Barát

Vrchol v polské části Vysokých Tatier, v Dolinie Rybiego Potoku, nad jihozápadním břehem plesa Morskie Oko. Mezi hladinou plesa a vrcholem Mnicha je výškový rozdíl 675 metrů.

Mnich, mapa

Mnich, mapa

Morskie Oko a Mnich

Morskie Oko a Mnich

Mnich a Mniszek

Mnich a Mniszek

Mnich, Mniszek a Ministrant

Mnich, Mniszek a Ministrant

Mnich

Mnich

Mnich

Mnich

Mnich, Mniszek a Ministrant

Mnich, Mniszek a Ministrant

Mnich, vpravo Zadni Mnich (Druhý Mních)

Mnich, vpravo Zadni Mnich (Druhý Mních)

Masív Mnicha se rozkládá v jednom z horních pater Doliny Rybiego Potoku, mezi Doliną za Mnichem (Dolinkou za Mníchom) a Mnichowym Żlebem (Žlabu pod Mníchom), který ho odděluje od masívu Čubriny. Masív Mnicha sestává ze tří hlavních vyvýšenin: Mnicha, Mniszka (Mníšek) a Ministranta (Ministranta).

foto s popisem 1

foto s popisem 2

Samotný Mnich má dva blízko sebe položené vrcholky. Z nich je jen o málo vyšší severovýchodní, tvořený zkoseným skalním blokem. Z bočního jihozápadního vrcholku spadá dále na jihozápad několik metrů hluboká průrva, oddělující Mnicha od Mniszka (Wyżnia Mnichowa Przełączka, asi 2035 m. n. m.). Hřeben (jediný v masívu Mnicha) spadá z Mniszka dále na sedlo Niżnia Mnichowa Przełączka (ok. 2025 m) a pokračuje na oblý, nevýrazný vrchol Mnichowa Kopa. Ze sedla Niżnia Mnichowa Przełączka spadá zmíněný Mnichowy Żleb, vzniklý na tektonické poruše mezi masívy Mnicha a Čubriny.

Ve stěně Ministranta se nachází největší tatranský okap (skalní útvar, převis, přiléhající ke stěně v úhlu blížícímu se 90°). Tuto část Mnicha je možné spatřit pouze ze strany severovýchodní.

Mnich a Wyżnie Mnichowe Stawki

Mnich a Wyżnie Mnichowe Stawki

Mnich, Čubrina a Veľký Mengusovský štít

Mnich, Čubrina a Veľký Mengusovský štít

Mnich z Čubriny

Mnich z Čubriny

Mnich zpod Čubriny

Mnich zpod Čubriny

Mnich z Druhého Mnícha

Mnich z Druhého Mnícha

Mnich z Druhého Mnícha

Mnich z Druhého Mnícha

Mnich ze Štrbiny pod Druhým Mníchom

Mnich ze Štrbiny pod Druhým Mníchom

Mnich zpod Čubriny

Mnich zpod Čubriny

Niżnia Mnichowa Przełączka, Ministrant, Mniszek a Mnich

Niżnia Mnichowa Przełączka, Ministrant, Mniszek a Mnich

Mnich a Morskie Oko

Mnich a Morskie Oko

Mnich, Mniszek a Ministrant

Mnich, Mniszek a Ministrant

Mnich, Mniszek a Ministrant, Mnichowy Żleb

Mnich, Mniszek a Ministrant, Mnichowy Żleb

Kocioł Morskiego Oka (Kotlina Morského oka) patří v rámci Tatier k nejnavštěvovanějším místům. Návštěvníky fascinuje panoráma okolních štítů. A také nevelká věžička tyčící se strmě téměř sedm stovek metrů nad jezerem. Už dávní návštěvníci doliny ji nazvali Mnich. Název je přiléhavý. Skalní věž připomíná řeholníka v dlouhém hávu s kapucí na hlavě. A název byl přiléhavý tak, že už nikdy nikoho nenapadlo měnit ho. Přesto, že z opačné strany vypadá vrchol úplně jinak a mnicha ani zdaleka nepřipomíná.

S názvem se zcela pochopitelně spájela spousta bájí a pověstí. Ty nejpřímočařejší vypráví o hříšném mnichovi, který se za svůj prohřešek proměnil ve skálu. Ve druhé polovině 18. století dostala legenda i konkrétnější podobu. Krajem se šířily více či méně ověřené zprávy o leteckém experimentování kamaldulského mnicha Cypriána z Červeného Kláštora na Dunajci. Cyprián je reálnou historickou postavou. Jako Frantz Ignatz Jäschke vystudoval ve Wroclaviu medicínu a poté působil v Červenom Kláštore jako řeholní lékař. Velmi dobře znal léčivé byliny Spišskej Magury a jeho vzácný herbář je dodnes uložen ve Slovenskom národnom múzeu v Bratislave. Nicméně Cyprián jaksi pozapomněl, že létat v té době přináleželo pouze ptákům. „Čertův vůz“, jak jeho létající monstrum nazvali, byl veřejně spálen ve Spišskej Belej, a církev Cypriána vinila i z toho, že na čertově voze doletěl až na Morskie Oko.

Hledači pokladů, kteří se pohybovali v okolí Mnicha, zas svěřili vrcholu úlohu strážce. Měl střežit poklady nacházející se v malých jeskyních v jeho východní stěně.

Mnich a Wyżnie Mnichowe Stawki

Mnich a Wyżnie Mnichowe Stawki

Mnich od severozápadu

Mnich od severozápadu

Mnich od severozápadu

Mnich od severozápadu

Mnich od západu

Mnich od západu

Mnich od západu

Mnich od západu

Mnich od jihu

Mnich od jihu

Mnich od jihu

Mnich od jihu

Mnich od jihu

Mnich od jihu

Mnich od jihu

Mnich od jihu

Mnich zpod Čubriny, od jihu

Mnich zpod Čubriny, od jihu

Mnich a Mnichowy Żleb

Mnich a Mnichowy Żleb

Mnich od jihu

Mnich od jihu

Mnich od jihu

Mnich od jihu

Mnich od jihu

Mnich od jihu

Mnich zpod Čubriny

Mnich zpod Čubriny

Mnich od západu

Mnich od západu

Mnich od západu

Mnich od západu

Mnich od západu

Mnich od západu

Mnich od západu

Mnich od západu

Západní a severozápadní stěny Mnicha

Západní a severozápadní stěny Mnicha

Západní a severozápadní stěny Mnicha

Západní a severozápadní stěny Mnicha

Mnich je turisticky nepřístupný. Mimořádný význam má ovšem z pohledu horolezeckého. Dlouho byl považován za nedostupný vrchol. O to více překvapují nejasnosti kolem prvního výstupu. Vykonal ho student práv a dějin na krakovské univerzitě Jan Gwalbert Pawlikowski (1860 – 1939) se známým horským vůdcem Maciejom Sieczkom (1824 – 1897). Sieczka byl potomkem zbojníků, pytláků, hledačů pokladů, nicméně stal se prvním oficiálním hajným na území polských Tatier, který měl za úkol střežit a chránit kamzíky před pytláky.

Při svém prvovýstupu roku 1879 nebo 1880 směřovali od západu, z Doliną za Mnichem (Dolinky za Mníchom), pravděpodobně přes tzv. „plytu“ (plotnu či desku) v severozápadní stěně. To je i dnes nejjednodušší výstupová cesta, klasifikovaná stupněm obtížnosti II – III.

Pawlikowski byl svými povoláním vázán především na ukrajinský Lvov, Tatrám však zůstal věrný až do konce svého života. Od roku 1897 vlastnil v Zakopanem krásný Dům pod jedlemi. V Tatrách se angažoval jako horolezec, jeskyňář, ale také jako propagátor ochrany tatranské přírody; agitoval za vznik národního parku.

V zimních podmínkách na Mnicha jako první vystoupila v roce 1910 (6. března) šestice horolezců: Henryk Bednarski, Jerzy Cybulski, Walery Goetel, Józef Lesiecki, Leon Loria a Stanisław Zdyb.

V Sprievodcovi po Tatrách z roku 1911 Miloša Jánošku se píše, že Mních patří mezi nejhůře přístupné štíty, kde třeba speciálních lezeckých pomůcek. V tom čase už byla ovšem známa první velmi těžká cesta (klasifikace IV) levou částí severozápadní stěny. Tu v roce 1908 objevili Gyula Komarnicki a Roman Kordys.

Krajně těžké cesty vedou 190 metrů vysokou severní stěnou. Tou jako první v roce 1930 vystoupili Helena Dębińska, Anna Jasińska, Justyna T. Wojsznis a Jacek Żulawski. Další krajně těžké cesty vedou také 260 metrů vysokou severovýchodní stěnou, kterou po mnoha a mnoha pokusech zdolali za pomoci skobové techniky 17. 7. 1942 Czesław Łapiński a Kazimierz Paszucha.

V roce 1941, během okupace Polska upevnili němečtí vojáci na východní stěně Mnicha dřevěný, bíle natřený hákový kříž velkých rozměrů. Po několika měsících však polští horolezci poškodili natolik jeho úchyty, že se zřítil do suťovisk pod stěnou.

Dnes patří Mnich mezi nejvyhledávanější cíle tatranských horolezců. Desítky cest od lehčích až po ty nejtěžší. Velkým převisem ve východní stěně Ministranta vede v současnosti nejtěžší lezecká cesta v Tatrách.

Na vrcholu Mnicha se tak střídá jeden horolezec za druhým. Na nevelkou vrcholovou plošinu se vejde jen malý počet lezců. Ti, kteří dolezli, musí rychle slanit a uvolnit místo dalším. Každý se proto v rychlosti snaží vychutnat si nádherné pohledy do přilehlých dolin a na okolní štíty. Jsou to pohledy vskutku nezapomenutelné.

Szpiglasowy Wierch (Hrubý štít) a sedlo Szpiglasowa Przełęcz z Mnicha

Szpiglasowy Wierch (Hrubý štít) a sedlo Szpiglasowa Przełęcz z Mnicha

Szpiglasowy Wierch a sedlo Szpiglasowa Przełęcz z Mnicha

Szpiglasowy Wierch a sedlo Szpiglasowa Przełęcz z Mnicha

Miedziane z Mnicha

Miedziane z Mnicha

Miedziane a Opalony Wierch z Mnicha

Miedziane a Opalony Wierch z Mnicha

Morskie Oko a Dolina Rybiego Potoku z Mnicha

Morskie Oko a Dolina Rybiego Potoku z Mnicha

Morskie Oko a Malý Žabí štít z Mnicha

Morskie Oko a Malý Žabí štít z Mnicha

Morskie Oko a Czarny Staw z Mnicha. Uprostřed Malý Žabí štít

Morskie Oko a Czarny Staw z Mnicha. Uprostřed Malý Žabí štít

Žabí štít (uprostřed), Malé Rysy a Rysy z Mnicha. Vlevo Malý Žabí štít, vpravo Vysoká

Žabí štít (uprostřed), Malé Rysy a Rysy z Mnicha. Vlevo Malý Žabí štít, vpravo Vysoká

Pohled z Mnicha k jihovýchodu. Uprostřed Žabí štít, dále vpravo Spádová kopa, Malé Rysy, Rysy a Vysoká

Pohled z Mnicha k jihovýchodu.
Uprostřed Žabí štít, dále vpravo Spádová kopa, Malé Rysy, Rysy a Vysoká

Cubryna (Čubrina) a Drugi Mnich (Zadný Mních) z Mnicha

Cubryna (Čubrina) a Drugi Mnich (Zadný Mních) z Mnicha

Drugi Mnich (Zadný Mních) a Ciemnosmreczyńska Turnia (Temnosmrečinská veža) z Mnicha

Drugi Mnich (Zadný Mních) a Ciemnosmreczyńska Turnia (Temnosmrečinská veža) z Mnicha

Drugi Mnich (Zadný Mních), Ciemnosmreczyńska Turnia (Temnosmrečinská veža) a sedlo Wrota Chałubińskiego (Chalubiňského brána) z Mnicha

Drugi Mnich (Zadný Mních), Ciemnosmreczyńska Turnia (Temnosmrečinská veža)
a sedlo Wrota Chałubińskiego (Chalubiňského brána) z Mnicha

Wrota Chałubińskiego, Szpiglasowy Wierch a sedlo Szpiglasowa Przełęcz z Mnicha

Wrota Chałubińskiego, Szpiglasowy Wierch a sedlo Szpiglasowa Przełęcz z Mnicha

Zdroje:

wikipedia.pl
Ivan Bohuš: Tatranské štíty a ľudia
Mapa: Hlaváček Joe: Podrobný plán Vysokých Tater 1:25000
 
Příspěvek byl publikován v rubrice Tatranské vrcholy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

5 komentářů u Tatranské vrcholy CXLV. Mnich

  1. pepa napsal:

    Zbývá dodat , že na Mniszku jsou tři ze čtyř nejtěžších tatranských lezeckých cest:
    Opętanie X;
    Ministranckie stygmaty X
    Egzorcysta X-;
    Čtvrtá cesta je na Jastrabej veži : Jet stream X-

    • pepa napsal:

      …no a asi neříkám pravdu, Corona je za XI-, takže…
      …prostě cesty na Mniszku patří k nejtěžším a tak to stačí…

  2. SV napsal:

    no a podaktorým úplne stačí sa na pana Mnicha len pozerať pekne zdola a s úctou 😉

  3. SV napsal:

    „Mnich zpod Čubriny, od jihu“ vyzerá ako roh nosorožca 😎

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.