Tatranské vrcholy CXLVI. Druhý Mních

Druhý Mních

Třetí z „mnichů“ v komplexu Doliny Rybiego Potoku.

Elegantní skalní věž v hlavním hřebeni Vysokých Tatier, na slovensko – polské hranici. Nepřehlédnutelná, z některých pohledů však ukrytá. Od Morskiego Oka například vidět není, překrývá ji její větší a impozantnější bratr Mnich. Ze slovenské strany ji mohou obdivovat ti, kteří vystoupili na Kôprovský štít.

Turisticky nepřístupná, horolezci ji naopak navštěvují často.

Druhý Mních (2172,3 m. n. m.)

polsky: Zadni Mnich; německy: Mönch II, Hinterer Mönch;
maďarsky: Barát II, Hátsó-Barát

Druhý Mních, mapa

Výrazná, strmá skalní věž v hlavním hřebeni Vysokých Tatier mezi Piargovou štrbinou (Temnosmrečinskou vežou) a Štrbinou pod Druhým Mníchom (Čubrinou), nad Piargovou dolinkou (horní část Temnosmrečinskej doliny) a nad Doliną za Mnichem v komplexu Doliny Rybiego Potoku.

Zadni Mnich / Druhý Mních

Dolina za Mnichem, Zadni Mnich / Druhý Mních

Dolina za Mnichem, Zadni Mnich / Druhý Mních

Zadni Mnich / Druhý Mních. Pohled od severovýchodu

Zadni Mnich / Druhý Mních, Dolina za Mnichem

Závěr Doliny za Mnichem.
Zleva Zadni Mnich (Druhý Mních), Ciemnosmreczyńska Turnia (Temnosmrečinská veža),
Kopa nad Wrotami (Kopa nad Chalubiňského bránou),
Wrota Chałubińskiego (Chalubiňského brána),
(Dziurawa Turnia) Deravá veža

Zadni Mnich / Druhý Mních od severovýchodu

Zadni Mnich / Druhý Mních od severovýchodu

Zadni Mnich / Druhý Mních od severovýchodu.
Vlevo Przełączka pod Zadnim Mnichem
(Štrbina za Druhým Mníchom)

Zadni Mnich / Druhý Mních od severovýchodu.
V popředí Zadni Mnichowy Stawek

Druhý Mních z Kôprovského štítu
(nenápadný, vlevo dole uprostřed snímku, u severozápadní hrany Čubriny)

V komplexu Doliny Rybiego Potoku se nacházejí tři vrcholy, které nesou ve svém názvu slovo Mnich. Je to samotný Mnich, Druhý Mních v hlavním hřebeni Vysokých Tatier, na slovensko – polské hranici, a Žabí Mních v jižním konci Žabieho hrebeňa. Podobné jsou si svým vzhledem, všechny připomínají mnicha v kápi.

Tak jako jmenovci, i Druhý Mních má tvar skalní jehly s elegantními liniemi. Je považován za jakéhosi dvojníka o něco níže ležícího Mnicha. Ten však byl pojmenován naprosto přímočaře. U Druhého Mnícha působila lidská představivost v širší škále. Ve století devatenáctém byl vrchol pro svoji podobu s cukrovou homolí nazýván Cukrová skála nebo Cukrová hlava (Cukrową Skałą či Głową Cukru). Místní však věž nazývali i jinými názvy, například Varhaník (Organista). Další – Mniška (Mniszka), Mnichova bába (Mnichowa Baba) – se už blížily tomu dnešnímu. Na počátku století dvacátého dostal vrchol pojmenování Mnich II, či Druhý Mnich (Mnich Drugi). Druhý proto, že ten první už tu dlouho byl. Příčinou shodného pojmenování byly nepochybně z určitých pohledů podobné linie a tvary, které mohly uniknout jen málokomu. Navíc oba vrcholy leží blízko sebe a z některých světových stran jsou téměř v zákrytu. To je pak podoba nepřehlédnutelná. Současné pojmenování Zadni Mnich (Hátsó-Barát) zavedl v roce 1909 Gyula Komarnicki, přední tatranský horolezec období před 1. světovou válkou. V polské podobě Zadni Mnich pak totéž učinil horolezec Mieczysław Świerz (r. 1919).

Severozápadní hřeben Druhého Mnícha nad Piargovou štrbinou

Druhý Mních a Čubrina

Zadni Mnich / Druhý Mních, severovýchodní hrana

Zadni Mnich (Druhý Mních) a Ciemnosmreczyńska Turnia (Temnosmrečinská veža)

Zadni Mnich / Druhý Mních a Zadni Mnichowy Stawek

Zadni Mnich / Druhý Mních
a Przełączka pod Zadnim Mnichem (Štrbina za Druhým Mníchom)

Zadni Mnich / Druhý Mních, severovýchodní hrana

Zadni Mnich / Druhý Mních. Pod severními stěnami

Zadni Mnich / Druhý Mních. Severovýchodní hrana

Druhý Mních.
Jihovýchodní stěna nad Štrbinou za Druhým Mníchom

Druhý Mních je turisticky nepřístupný. Je však nesmírně zajímavý a přitažlivý horolezecky. Přestože sousední slavnější bratr láká lezce více. Horolezci mají bohatý výběr cest od jihu z Piargovej doliny, i od severu, ze strany Doliny za Mnichem. Cesty mají střední až vysokou obtížnost a nejsou příliš dlouhé. V jednom dni lze tak zvládnou i několik cest; i proto sem horolezci rádi chodí. Nastupují výhradně ze strany polské. Ze strany slovenské je přístup nesmírně zdlouhavý. Zbývá dodat, že úsek nad Štrbinou pod Druhým Mníchom je jedním z nejtěžších úseků při zdolávání hlavního hřebene Vysokých Tatier ve směru východ – západ.

Štrbina za Druhým Mníchom. Pohled do Piargovej dolinky

Przełączka pod Zadnim Mnichem. Pohled do Doliny za Mnichem

Zadni Mnich / Druhý Mních z Čubriny (Cubryna), vpravo dole

Dolina za Mnichem. Zadni Mnich (vlevo) a Szpiglasowy Wierch (vpravo)

Zadni Mnich / Druhý Mních

Mnich a Zadni Mnich

Mnich a Zadni Mnich

Wyżnie Mnichowe Stawki a Zadni Mnich

Vrchol nabízí omezené, nicméně úchvatné pohledy do obou přilehlých dolin, do stěn Čubriny a nedalekého Kôprovského štítu.

Temnosmrečinská dolina z Druhého Mnícha. Vlevo Prostredný chrbát, za ním hřeben Hrubô

Temnosmrečinská dolina z Druhého Mnícha. V popředí Temnosmrečinská veža

Zadni Mnich (Druhý Mních), pohled k severozápadu.
V popředí Ciemnosmreczyńska Turnia (Temnosmrečinská veža),
za ní Kopa nad Wrotami (Kopa nad Chalubiňského bránou)
a sedlo Wrota Chałubińskiego (Chalubiňského brána)

Zadni Mnich (Druhý Mních), pohled k severozápadu.
Temnosmrečinská dolina, Temnosmrečianske plesá

Zadni Mnich / Druhý Mních. Pohled k severu
Závěr Doliny za Mnichem, Szpiglasowy Wierch (Hrubý štít), za ním Świnica

Zadni Mnich / Druhý Mních. Pohled k severu.
Závěr Doliny za Mnichem, Szpiglasowy Wierch (Hrubý štít), Szpiglasowa Przełęcz

Zadni Mnich / Druhý Mních, pohled k severovýchodu.
Dolina za Mnichem, sedlo Szpiglasowa Przełęcz, Miedziane

Zadni Mnich / Druhý Mních, pohled k východu. Mnich, Dolina Rybiego Potoku, Morskie Oko

Zadni Mnich / Druhý Mních, pohled k východu.
Vlevo Mnich, uprostřed Žabí hrebeň, na horizontu Belianske Tatry, vpravo Ľadové štíty

Zadni Mnich / Druhý Mních, pohled k východu.
Mnich, Dolina Rybiego Potoku, Morskie Oko, Belianske Tatry

Zadni Mnich / Druhý Mních, pohled k východu.
Mnich, Dolina Rybiego Potoku, Morskie Oko, Belianske Tatry

Zadni Mnich / Druhý Mních. Pohled pod Čubrinu (Zadnia Galeria Cubryńska)

Zadni Mnich / Druhý Mních. Pohled na Čubrinu (Cubryna)

Kôprovský štít z Druhého Mnícha

Jako první zdolal vrchol Zadného Mnícha polský horolezec Janusz Chmielowski (13. 9. 1904). Doprovázel ho slavný horský vůdce Klimek Bachleda.
První zimní výstup uskutečnili Henryk Bednarski, Józef Lesiecki, Leon Loria a Stanisław Zdyb (13. 3. 1910).