Trampské písně – mých deset NEJ

Trampské písně - mých deset NEJ

Trampské písně – mých deset NEJ

Času, kdy musím sedět doma a chránit se před nakažlivou nemocí, využívám k dokončení rozpracovaných příspěvků…

V rubrice Hudební zamyšlení se už několik let (!!) snažím dokončit dva. Sestavit můj vlastní žebříček deseti nejlepších trampských písní (dále ještě upřesním), a to samé z kategorie tuzemského folku. Na první pohled jednoduché. Těch několik let přemýšlení však ukazuje, že tak jednoduché to zas není.

Proč o takový výběr vůbec usiluji? Dílem je to nostalgie, celý život tuto muziku poslouchám, dílem i to, že oba žánry jsou na ústupu z hudební scény. A popravdě – především v trampské písni už nečekám, že se objeví něco, co by žebříčkem zahýbalo. Ve folku to tak být nemusí.

Hudba je nedílnou součástí mého života. Někteří mí blízcí z toho dokonce občas šílí. O (moderní) trampské písni a tuzemském folku toho vím celkem dost. Necítím se však a ani nemohu cítit kompetentní říci: Tyto jsou nejlepší!

Výběr je ryze subjektivní záležitostí. A určitě nezachycuje jenom hudební kvalitu písně či kvalitu textu. Vzpomínky a prožitky s písní spojené, pocity z okamžiku, kdy jsem ji slyšel poprvé, další a další. A za druhé, i moje vnímání folku a trampské písně nemusí tyto žánry dokonale klasifikovat a oddělovat.

Použil jsem výraz moderní trampská píseň. Ano, nezahrnuji do žebříčku tzv. klasické trampské písně. Mám je rád. Mnohem více mne však oslovilo to, co přišlo po nich. Žánr, kterému se začalo říkat na Portě moderní trampská píseň.

V čase začátků Porty, slavného festivalu, nebylo těžké oddělit od sebe moderní trampskou píseň a folk. Myšlenkově, hudebně, interpretačně to byly dva odlišné žánry. Měly k sobě ovšem hodně blízko. Tak blízko, že časem začaly splývat. Po nějaké době už bylo těžké říci: toto je ještě trampská píseň, toto už je folk. Co víc, dělení přestávalo mít smysl a reagovala na to i Porta. Pravda, i dnes existují kapely, které se ortodoxním způsobem snaží držet zažitých osnov a pořád hrají písně, které je možné na první poslech označit jako trampské. Těch kapel je však zoufale málo a povětšinou jsou svázány s trampingem, s trampskými osadami. Ty také ještě sem tam existují.

I u folku nastal posun směrem k jiným žánrům. A dopadlo to stejně jako s trampskou písní. Určit, co je ještě čistý folk, už často není možné. Nemá to ani pražádný smysl.

A do obou žánrů ještě zasahuje country.

Na výše popsaném ztroskotávalo dokončení mého výběru. U některých písní bylo jejich zařazení do výběru jednoznačné, více než jasné. U některých už méně; byly i takové, které jednoznačně zařadit nelze. Navíc nastaly situace, kdy výhradně trampská kapela zahrála folkovou píseň. Kam s ní pak? Chci zopakovat jen to, jak těžké je oba žánry od sebe oddělit. A že je to nakonec zcela zbytečné, použitelné jen pro účely mé, pro moji potřebu.

Vybrat deset trampských písní se mi zdálo snadnější než v případě folku. Do chvíle, než jsem žebříček začal tvořit. Zjistil jsem, že písní, které vyčnívají nad ostatními, zas tolik není. A přidávat některé jen proto, že si to kapela zaslouží, že znamenala v historii moderní trampské písně moc, se mi také nechtělo. Takže poslouchejte, suďte, komentujte.

************************************************************************************

Je zvykem prezentovat hudební žebříčky sestupně. Směrem k příčce nejvyšší. Já to udělám opačně.

1.

O místě prvním jsem nemusel přemýšlet ani sekundu. Patří písni Vojty Tomáška Toulavej. Dle mého názoru nejlepší trampská píseň všech dob. Zazpívali ji loketští Roháči na Portě v roce 1976. Zpíval ji tehdejší člen kapely Tonda Schneiberk. A zpíval ji tak dobře, ať mi pozdější interpreti včetně Vojty prominou, že už ji nikdy nikdo nezazpíval lépe.

Toulavej na záznamu z Porty, v původním podání s Tondou Schneiberkem, vyšel na albu Porta 7 (Bonton 2000). Myslím, že se nahrávka dochovala jen díky zanícenosti zvukaře Petra Benesche. Jsem mu za to nesmírně vděčný.

V podání Tondy Schneiberka vám Toulavého nabídnout nemohu. Druhým z Roháčů, kdo ji s jistým odstupem času začal zpívat (Roháči věděli, jak těžké bude na Tondu navázat), byl Mirek Huspeka. Takže Toulavej v jeho podání:

2.

Na otázku, kdo nejvíce přispěl k rozvoji moderní trampské písně, by nejspíš stovka dotázaných ze sta odpověděla stejně. Bratři Ryvolové, jejich skupina Hoboes. Z nepřeberného množství písní, které Miki a Wabi Ryvolové napsali, do mého žebříčku zapadne hned několik. Až na jednu je napsal starší z dvojice, Wabi. Mikiho však neochudím. Jednu jeho píseň uvedu zde, druhou v kategorii folku.

Osamělý město – Tereza. Tuto píseň jsem usadil na příčku druhou. Hoboes ji uvedli na Portě v roce 1975. Dodnes nedokážu pochopit, že jsem se s ní sám poprvé setkal až o tři roky později. Žádné streamování tehdy sice neexistovalo, písně se však mezi trampy a příznivci trampské hudby šířily jako lavina. Tato mě nějak minula; o to více jsem však žasnul, když jsem ji poprvé slyšel. Už nevím, kdo ji přinesl na magnetofonové kazetě. Jen si vzpomínám, že jsem si doslova sedl na zadek. A bez dechu poslouchal. Ta píseň mi mluvila a dodnes mluví z duše. Ostatně jako většina z tohoto žebříčku.

Wabi Ryvola, Hoboes: Osamělý město (Tereza)

3.

Vyrůstal jsem v Chebu, kde působila skvostná trampská kapela Rychtáři. Její dvorní skladatel Břeťa Huleš napsal řadu úžasných písní. Malá Clay, Loď jménem Batavia, Hvězda…  alespoň za všechny. Nad nimi však září jedna. Léto.

V podání Rychtářů vám ji nenabídnu. I když na magnetofonové kazetě vyšla, na youtube jsem ji nenašel. Po mnoha letech s ní ovšem přišli loketští Roháči. Velmi kvituji jejich počin, budu však upřímný. V jejich podání se mi příliš nelíbí. Té písni nedali ve své interpretaci to, co v ní u Rychtářů bylo. Možná ani nemohli. Nicméně opakuji: jsem rád, že se Léto znovu objevilo.

Břetislav Huleš, Roháči: Léto 

4.

Další trampskou kapelou, která na samém západě Čech působila, byli Termiti. Trojice trampů – muzikantů, která do žánru moderní trampské písně přinesla velké oživení. Jednoduché, neotřelé texty, hudba žánrově přímočará. I když ne až tak docela. Na jedné straně zdánlivý návrat ke klasické trampské písni, na druhé… Když mi jejich kytarista Honza Kopečný – Johnson o pár let později, to už Termiti neexistovali, pouštěl jejich skladby, snad poprvé mě u některých tehdy napadla otázka: je to trampská píseň nebo folk? Takže tu žánrovou přímočarost jsem v této chvíli negoval.

Dvorním skladatelem Termitů byl Láďa Kučera – Huberťák. Většinu písní později přenesl do své další kapely Hop trop. Jejich hitem byly a stále ještě jsou Tři kříže. Píseň vyšla na několika albech, na jednom dokonce v původním přednesu Honzy Kopečného, v interpretaci velmi blízké té původní.

Já sám jsem však měl raději jinou. Píseň o zbloudilým vekslařovi. Dokonce jsem ji našel na youtube. S trochu pozměněným názvem, ale v originálním podání Termitů. Přidejte si na hlasitosti.

Termiti: Píseň o zbloudilým vekslařovi

5.

Vrátím se k Hoboes. Píseň Vodjíždím (myslím, že V na začátku v původním názvu bylo) jsem poprvé slyšel kdesi v hospodě, kde ji hrál Honza Kopečný. Vůbec mě nenapadlo přiřadit ji k Wabimu Ryvolovi. Myslel jsem, že Honza hraje píseň z repertoáru Termitů. Velmi mě tehdy překvapilo, kdo je autorem. Nevím dodnes, co mi na tom tak nesedělo. Píseň jsem pak často sám hrával na kytaru, a kdybych mohl zpívat, hraji ji dodnes. Takto ji alespoň poslouchám.

Wabi Ryvola, Hoboes: Vodjíždím

6.

Na šesté místo jsem usadil muzikanty generačně mladší než všechny předchozí. Brněnskou skupinu F.T.Prim. Patří jim mé velké poděkování. Jedni z mála, kteří stále udržují tradici moderní trampské písně. Ne v rozsahu celého repertoáru, to po nich nikdo ani nechce, nakonec objeví se i v žebříčku 10 nej z kategorie folku. Ale i díky nim moderní trampská píseň stále žije. Ještě jednou díky. Z repertoáru jsem vybral píseň Woodcraft, myslím, že ji napsal Aleš Bojanovský.

Ještě malý dovětek. V úvodu jsem prohlásil, že mým žebříčkem deseti nejlepších trampských písní nejspíš už nic nezahýbe. Nikdy však neříkej nikdy. Pokud by se tak stalo, věřím, že by se do desítky „nej“ dostala právě píseň F.T.Primu.

F.T.Prim: Woodcraft

7.

Je tu Miki Ryvola a netřeba dlouze představovat. Jeho tvorba tíhne mnohem více k folku, než v případě Wabiho. Posun je zřejmý především v pozdějším období jeho tvorby. V kategorii trampské písně představím bez dalšího povídání Zemi tří sluncí

Miki Ryvola, Hoboes: Země tří sluncí

8.

Mám za to, že za legendy moderní trampské písně možno považovat čtyři autory či muzikanty. Bratry Ryvolovy, Kapitána Kida a Tonyho Linharta. Posledně jmenovaného jsem zařadil na místo osmé.

Nevím, zda na trampské scéně působí nějaká kapela déle, než Pacifik. Možná brněnská Karabina, možná je jich i víc. Pacifik hraje dodnes, Tony Linhart je stále aktivní v propagaci trampské písně. Uvádí pořady na country radiu i živé pořady. Klobouk dolů, Tony, a díky.

I kdyby těch služebně starších bylo víc, Pacifik je Pacifik. Má nezaměnitelnou stopu, hodně hluboko vyrytou v hudební historii, v uších posluchačů. Pokud bych sestavoval žebříček nikoli deseti ale dvaceti písní, deset by jich zaručeně bylo od Pacifiku. Na tomto místě uvedu jen jednu, a možná to bude překvapující. Žádná klasika, Blátivá cesta, Dál, dál, dál, Mississippi blues, bude to píseň mladší. Jmenuje se Jenisej. Myslím, že autorem je Tony Linhart, ale malinko váhám, zda to nebyl Pepa Blažejovský. Není to důležité v této chvíli. Za mě jedna z nejlepších, které Pacifik přinesl.

Pacifik, Jenisej:

9.

Na deváté příčce se znovu vrátím k Wabimu Ryvolovi. Tentokrát prostřednictvím brněnské skupiny Kamelot. Bylo by velkým trapasem, doslova ostudou nezařadit tuto kapelu do mé desítky. Kamelot, především ve svých počátcích, přinesl velké oživení na poli trampské písně. Zakládající členové byli trampy tělem i duší. A v tvorbě Kamelotu to bylo jasně znát. Dnešní tvorba Kamelotu už není trampská. Nebo ne tolik. Řadil bych ji spíše k folku nebo ještě lépe považoval za vlastní „kameloťácký“ styl. Nicméně s trampskou muzikou je Kamelot navždy spojen.

Roman Horký, protagonista a autor naprosté většiny písní Kamelotu, mi v této chvíli promine. Nevybral jsem jeho píseň, vybral jsem jeho hlas (a jeho úžasnou kytaru).

Wabi Ryvola, Kamelot: Čas divnejch písní

 

10.

Před udělením desáté příčky jsem ještě jednou procházel celou mou diskografii. Přemýšlel, zda jsem na někoho důležitého nezapomněl. Místo jsem měl vyčleněné a připravené pro posledního z trojice trampských legend. Pro Kapitána Kida. Nakonec jsem se rozhodl jinak. Na Kapitána Kida určitě nezapomenu, uvedu ho ve druhé z kategorií, i když se to zdá divné.

Na desátou příčku umístím Roháče s písní Vojty Tomáška. Jmenuje se Kopretiny. Mám k ní ryze osobní vztah a mám ji velmi rád.

Vojta Tomáško, Roháči: Kopretiny

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Hudební zamyšlení. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

28 komentářů: Trampské písně – mých deset NEJ

  1. pepa napsal:

    Jen malé upřesnění. Myslím, nejsem si jistý, že spoluautorem písně Země tří sluncí je Wabi Ryvola.

  2. SV napsal:

    😎 😎 7

  3. SV napsal:

    Som to precitala ako tatranske pisne 😎

  4. lojzo napsal:

    No paráda. Nie všetky poznám, nie so všetkým súhlasím, ani som si všetky ešte ani nepustil (snáď zajtra), ale text som zodpovedne prečítal a potešil si ma ozaj dosť. Dík.
    A už sa teším na ten druhý rebríček, lebo Kapitán Kid mi tu veru chýba.

    • pepa napsal:

      Ahoj a díky. Bude Kapitán Kid. A že jsi to ty, prozradím víc. Bude to jeho píseň Nezralé maliny. Uznáš, že skutečně patří spíše do folku.

    • pepa napsal:

      …no, tak jednoduché to nebude; sepisuji už asi šestou verzi NEJ 10 folku a nemůžu se dobrat konce…

  5. pepa napsal:

    Vracím se k výběru stále znovu a znovu…
    Ne, pořadím bych už nemíchal. Dochází mi i některé zajímavé věci. Například ta, že v desítce je jedna jediná píseň v dur…

  6. Jago napsal:

    Už jsem u tebe dlouho nebyl a vezmu to zkrátka: Pěkný výběr.
    Tak už mi má holka mává… 😉

    • pepa napsal:

      Ahoj a díky.
      Nějak se ale nemohu dostat k tomu, abych dokončil folkovou část. Slíbil jsem ještě další písně bez pořadí, které se (možná neprávem) do žebříčku „10 nej“ nevešly. Každou chvíli tuto část měním, doplňuji a nemohu se rozhodnout… 😥

  7. Tomas napsal:

    Pěkný seznam, díky za něj! Mě sem přivedla Jenisej a otázka co vlastně přesně takhle písnička znamená. Pokud vás také baví interpretace a hledání smyslu v textech, přidal byste nějaké postřehy o téhle písní?

  8. Tomas napsal:

    Pokud dovolíte ještě jeden komentar, tak druhá píseň kterou jsem na tomto seznamu znal – Tereza – také svádí k interpretaci a úvaze. Možná ji každá generace vnímá jinak. Já jsem z generace Y (a cítím se blízko také o něco mladší generaci Z) a v této písni cítím respekt k přírodě a snahu neškodit ji (která se postupně zase dostává do „módy“) a také určitou rozpolcenost. Rozpolcenost člověka, který rád objevuje svet, ale který zároveň cítí potřebu zapustit kořeny, vracet se na své oblíbené místo, k lidem které má rád. Vetu „kolik je na světě takovejch měst“ v tomto ohledu vnímám jako určité vnitřní puzení, které je zde ale brane spíše ironicky – autor zřejmě cítí že by neměl tak silné propadat tomu jednomu městu a te jediné Tereze, ale právě v tom nachází smysl. Vidíte to podobné nebo třeba úplně jinak? Co pro vás tahle píseň znamená? Ještě jednou děkuji za celý seznam, objevil jsem díky němu hned několik dalších skvělých trampských songů.

  9. Jana napsal:

    Rychtáři – jedineční muzikanti, každý z nich !
    Nemá někdo : sampler:Porta/6/1975 (CD1999)-live ? Prosíííím 😥

  10. Jana napsal:

    Svatá trojice Západu : RYCHTÁŘI – FARMÁŘI – ROHÁČI – Haleluja 😎

  11. pepa napsal:

    Přečetl jsem si právě smutnou zprávu. Zemřel Tony Linhart.
    Díky, Tony, za všechny ty tvoje písně, které vždy byly pohlazením po duši…

  12. lumpik napsal:

    Ahoj Pepo .
    Mám nahrávku od Pížáků a Trmitů z Malostranské besedy z roku asi 72 můžu ji poskytnout pokud budeš mít zájem. Je tu jeden problém je ještě na pásce 🙂

  13. Anonym napsal:

    Výborný vkus :thumbsup:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *