Červnové Jeseníky: Na Sokolí skálu

Na Sokolí skálu

Na Sokolí skálu

Další oblastí, kterou nemám ještě podrobně prozkoumanou, jsou severovýchodní svahy masívu Praděda.

Na této straně nejvyšší hory Jeseníků (a přilehlého Malého Děda) jsou čtyři hluboce zaříznutá údolí vytvořená vodními toky. K Videlskému sedlu stéká zpod Malého Děda prvním z těchto údolí Česnekový potok. Pod Videlským sedlem obrací svůj tok k jihovýchodu a v obci Vidly se připojuje ke Střední Opavě. Ta vytváří druhé z údolí a lze ji považovat za páteřní tok této oblasti. Třetí údolí vytvořil Sokolí potok, čtvrté Videlský potok. Oba se vlévají taktéž do Střední Opavy.

Pro turistu jsou tato údolí přístupná po značených turistických cestách nebo neznačených lesních chodnících. Jen třeba dávat pozor v nejvyšších partiích údolí, zasahují až do Národní přírodní rezervace Praděd a tam se mimo značené cesty nemůže.

Na dnešní cestě mě bude zajímat především údolí Sokolího potoka. Vysoko nad ním se tyčí vrch Sokol se Sokolí skálou, ke které bych se chtěl dostat. Turistické značení tam nevede, třeba si vzít na pomoc mapu a postupovat podle ní.

****************************************************************************************

Túru začínám v Karlově Studánce. Traverzuji místní sjezdovku a stoupám k Rolandovu kameni. Je brzy ráno, nikdo tu ještě není. Neváhám tedy a vybíhám ke kříži na vrcholu. Psal už jsem na jiném místě mého webu, že rozhledy z tohoto místa jsou kusé. Nicméně ten, kdo si libuje v pohledech na nekonečné, hluboké lesy, si to tu může užít. Možná to tu brzy bude vypadat jinak, proto se rozhlížím i já a pořizuji fotodokumentaci.

Rolandův kámen

Rolandův kámen

Pohled z Rolandova kamene k západu. V popředí Hradečná

Pohled z Rolandova kamene k západu. V popředí Hradečná

Les u Rolandova kamene

Les u Rolandova kamene

Vracím se k silnici z Karlovy Studánky do Videl. Kousek půjdu po ní, kličkovat lesními cestami považuji za ztrátu času, po silnici je to jednoznačně nejrychlejší.

Přicházím k nejvyššímu bodu silnice, k sedlu Kóta. I o něm jsem už psal a místo podrobně zkoumal, pokračuji tedy bez zastavení dál.

Lesní cesta – jmenuje se Dřevařská – mě vede pod Ostrým vrchem. Ten odděluje údolí Bílé Opavy od údolí Videlského potoka. Je to první ze čtyř, o kterých jsem mluvil, a také do jeho divočiny se někdy příště podívám.

Nad údolím Videlského potoka. Pohled k Pradědu

Nad údolím Videlského potoka. Pohled k Pradědu

Nad údolím Videlského potoka. Pohled k Černému vrchu a Jelením loučkám

Nad údolím Videlského potoka. Pohled k Černému vrchu a Jelením loučkám

Cesta mírně klesá a obchází Prostřední vrch. Za ním už se dostávám do druhého z údolí; to je mým dnešním cílem. Údolí Sokolího potoka. Tady už musím začít sledovat mapu a nechat se jí vést.

Nad údolím Sokolího potoka. Pohled k Pradědu

Nad údolím Sokolího potoka. Pohled k Pradědu

Nad údolím Videlského potoka. Pohled k Černému vrchu a Jelením loučkám

Nad údolím Videlského potoka. Pohled k Černému vrchu a Jelením loučkám

Cesty, které jsem vybral pro přístup k Sokolí skále, jsou v terénu zcela zřetelné, žádné ztracené chodníky. Sokolí skála je oblíbeným cílem znalců jesenických hor, poměrně frekventovaným místem. Je tedy přirozené, že jsou cesty v terénu vidět.

Stoupám nad Sokolím potokem, prohlížím si protrženou kamennou hráz jedné ze zdejších zádrží potoka. Neuvěřitelná síla vody. Malý Sokolí potok se dokáže proměnit v ničivé monstrum. Ale to platí o všech jesenických tocích a zdejší obyvatelé se o tom mnohokráte přesvědčili.

Opouštím údolí a kolem Sokolí chaty stoupám velice strmou stezkou na hřeben. Krátký sestup a na dohled mám už první seskupení skal. U nich objevuji starý mezník. Je na něm z jedné strany kříž, na druhou vidět není. Kříž řádu německých rytířů vyznačoval hranice bruntálského panství, najít ho můžeme i na starých meznících na Pradědu a na Vysoké holi. Jen nevím, zda je tento na svém původním místě.

Sokolí chata

Sokolí chata

Starý hraniční mezník na Sokolu

Starý hraniční mezník na Sokolu

První skály na hřebeni Sokola nabízejí úchvatný pohled k Pradědu a do některých blízkých údolí. Pár stovek metrů odtud se zvedá skalní seskupení Sokolí skály. Rozhlížím se kolem, nikde nikdo. Budu mít dnes skály sám pro sebe.

Na hřebenu Sokola. V pozadí Sokolí skála

Na hřebenu Sokola. V pozadí Sokolí skála

Na hřebenu Sokola. V pozadí Sokolí skála

Na hřebenu Sokola. V pozadí Sokolí skála

Na hřebenu Sokola. Pohled k Pradědu

Na hřebenu Sokola. Pohled k Pradědu

Na hřebenu Sokola. Pohled k Pradědu

Na hřebenu Sokola. Pohled k Pradědu

Na hřebenu Sokola. Pohled k Pradědu

Na hřebenu Sokola. Pohled k Pradědu

Pohled k Sokolí skále

Pohled k Sokolí skále

Sokolí skála

Sokolí skála

Sokolí skála

Sokolí skála

Sokolí skála

Sokolí skála

Sokolí skála

Sokolí skála

Měl jsem, po celou dobu mé přítomnosti na tomto úžasném místě. Nebýt vysílače na Pradědu, nebýt zářezů cest ve svazích kopců, člověk by měl pocit, že se nachází někde uprostřed opuštěné krajiny, kde živou duši nespatří. Neskutečně krásné pohledy do okolí, genius loci tohoto místa má velmi vysokou hodnotu.

Pozoruji skály, pozoruji velmi vitální smrky, přilepené z jihozápadní strany ke skalám. Velice se jim tu daří a bylo by dobře, kdyby se jim dařilo i dál.

Na Sokolí skále, pohled k Pradědu

Na Sokolí skále, pohled k Pradědu

Na Sokolí skále, pohled k Pradědu

Na Sokolí skále, pohled k Pradědu

Na Sokolí skále, pohled k Pradědu

Na Sokolí skále, pohled k Pradědu

Na Sokolí skále

Na Sokolí skále

Praděd od Sokolí skály

Praděd od Sokolí skály

Praděd od Sokolí skály

Praděd od Sokolí skály

Sokolí skála

Sokolí skála

Sokolí skála

Sokolí skála

Na Sokolí skále

Na Sokolí skále

Na Sokolí skále

Na Sokolí skále

Na Sokolí skále

Na Sokolí skále

Na Sokolí skále

Na Sokolí skále

Tak tuhle opravdu neznám...

Tak tuhle opravdu neznám…

Na Sokolí skále

Na Sokolí skále

Na Sokolí skále

Na Sokolí skále

Sokolí skála, pohled k Medvědské hornatině

Sokolí skála, pohled k Medvědské hornatině

Sokolí skála, pohled k Medvědské hornatině (Lyra a Žárový vrch)

Sokolí skála, pohled k Medvědské hornatině (Lyra a Žárový vrch)

Na Sokolí skále

Na Sokolí skále

Na Sokolí skále

Na Sokolí skále

Sokolí skála a Praděd

Sokolí skála a Praděd

Zapomněl jsem si nasadit moji lehkou čepici a po chvíli mě na to upozorňuje samo slunce. Rodí se další tropický den a chtě nechtě musím Sokolí skálu opustit. Za chvíli tu bude i pro mě, termorezistentního člověka, horko. Navíc mám před sebou ještě kus cesty a nemusím ji absolvovat v popoledním žáru. Z objevu tohoto místa mám nesmírnou radost, v rámci Jeseníků, a nejen těchto hor, se zapíše mezi má místa nejoblíbenější.

Sestupuji ke křižovatce lesních silnic a v údolí Střední Opavy se napojuji na Pradědskou cestu vedoucí do Videl. Cestou obdivuji mohutný smrk v místu, kterému se říká Pradědská brána. To proto, že původně tu stály smrky dva a pomyslnou bránu skutečně vytvářely. Z druhého už zbyl pouze mohutný kmen.

Střední Opava

Střední Opava

Smrk v Pradědské bráně

Smrk v Pradědské bráně

Přicházím do obce Vidly. Zvláštní jméno tohoto místa pochází z německého Gabel (vidlička). Zaústění zdejších potoků do Střední Opavy prý vidličku skutečně připomíná. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1836 a bylo to tehdy velmi malé sídlo. Nevlídné místo v horách nebylo nikdy vhodné k zemědělskému hospodaření. Působili tu zejména dřevorubci a uhlíři. Také se tu těžily rudy. Ve Střední Opavě je možné dodnes najít stopy zlata, v malém tu probíhala těžba mědi a molybdenu. Ve směru k Vrbnu se těžila železná ruda.

Vidly disponují několika unikátními památkami. Především je to téměř stoletá dřevěná kaple sv. Hedviky (vysvěcená v roce 1930). Další památkou je obloukový most na cestě do Karlovy Studánky.

Vidly, kaple sv. Hedviky

Vidly, kaple sv. Hedviky

Vidly, kaple sv. Hedviky

Vidly, kaple sv. Hedviky

Obě památky si prohlížím, posléze pokračuji lesními cestami k Sedlové boudě a zpět do Karlovy Studánky.

***************************************************************************
Dna dny poté…

Na Sokolí skálu jsem se dostal v krátké době podruhé, tentokrát s čestným doprovodem. Klid už tu nebyl, neděle plná výletníků. Vyřešili jsme si to po svém. Objevili jsme skrytou cestu vedoucí pod Sokolí skálu. A obdivovali ji z tohoto místa. Chodník směřující pod skály (a někam dále) je na některých místech uměle vybudovaný. Až budu mít čas, zapátrám po jeho historii.

...opět na Sokolí skále

…opět na Sokolí skále

...opět na Sokolí skále

…opět na Sokolí skále

...opět na Sokolí skále

…opět na Sokolí skále

...opět na Sokolí skále

…opět na Sokolí skále

...opět na Sokolí skále

…opět na Sokolí skále

...opět na Sokolí skále

…opět na Sokolí skále

...opět na Sokolí skále

…opět na Sokolí skále

...opět na Sokolí skále

…opět na Sokolí skále

Pod Sokolí skalou

Pod Sokolí skalou

Starý chodník pod Sokolí skalou

Starý chodník pod Sokolí skalou

Starý chodník pod Sokolí skalou

Starý chodník pod Sokolí skalou

Sokolí skála

Sokolí skála

Sokolí skála a vitální smrk

Sokolí skála a vitální smrk

Sokolí skála a vitální smrk

Sokolí skála a vitální smrk

...a další z vitálních smrků pod Sokolí skalou

…a další z vitálních smrků pod Sokolí skalou

Pod Sokolí skalou

Pod Sokolí skalou

Ještě jednou Sokolí skála a Praděd

Ještě jednou Sokolí skála a Praděd

Odkud kam vedl?

Snad dokážu časem odpovědět.

****************************************************************************************

mapa a údaje o trase:

 

Příspěvek byl publikován v rubrice Cesty. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

3 komentáře: Červnové Jeseníky: Na Sokolí skálu

  1. SV napsal:

    zvlastny kraj, zaujimavy

  2. Jana napsal:

    Už jste zapátral po minulosti chodníčku pod Sokolí skálou?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *