Mlhou zahalený, sluncem ozářený
(Dvě tváře Gerlachovského štítu)

Kříž s tyrkysovým očkem. Dnešní symbol Gerlachovského štítu

Kříž s tyrkysovým očkem. Dnešní symbol Gerlachovského štítu

Je skoupé hovořit jen o dvou tvářích Gerlachovského štítu. Gerlachovský štít, jako celé Vysoké Tatry, má tváří bezpočet. Mění se každým dnem, každou hodinou a možná i častěji…

Počet tváří v titulku je zavádějící. Já však koncem týdne poznal tváře dvě. Tváře diametrálně odlišné… 

 

Sněho – ledové podmínky v posledních dnech téměř ideální, lavinové nebezpečí minimální, na sobotu zcela bezmračná předpověď počasí… Co víc si přát? Hurá do Tater!

Původní neventilovaná myšlenka: Výstup na Gerlachovský štít Krčmárovým žlabom. Osm set metrů dlouhý strmý žlab vedoucí z Velické doliny pod Kotlový štít (soused Gerlachovského štítu). Nádherný výstup realizovatelný jen za ideálních sněhových podmínek, jedná se totiž o jeden z nejlavinéznějších žlabů Vysokých Tater.

Pro výstup je potřeba mít relevantní aktuální informace. Ty mi chyběly. Je také dobré nejít sám, uprostřed žlabu je skalní stěna, kde je dobré jistit. Nikoho do party jsem však nesehnal. Krčmárov žlab tedy odkládám. Půjdu klasickou zimní cestou, přes Batizovskou próbu. Jakési video na jůtůbe ukazuje, že tady to je v pohodě.

K dispozici mám dva volné dny. Páteční předpověď počasí je sice nedobrá, ale co se dá dělat. Nebudu sedět a čekat na sobotu. Počasí si člověk nevybírá.

Stoupám ke Slezskému domu, odtud po magistrále k Batizovskému plesu. Kratší cesta z Vyšných Hágov je neprošlapaná a tudíž nepoužitelná. Počasí skutečně nic moc, úplně marné to však není. Klidně mohlo být hůř. Hranice oblačnosti kolem 2300 metrů, ten zbytek už nějak doklepu i v mlze. A že nic nebudu vidět? Co se dá dělat. Není každý den posvícení. Vždyť na podzim jsem na Gerlachu byl také za úplné mlhy (no, jenže to nebyl sníh a led!).

Páteční ráno v Batizovské dolině

Páteční ráno v Batizovské dolině

Držím se vyšlapaných stop a mířím vzhůru pod Batizovskou próbu.

Z vrcholu Gerlachovského štítu spadá do Batizovské doliny strmý Batizovský žlab, ukončený sto metrů vysokou téměř kolmou skalní stěnou – Batizovskou próbou. Batizovský žlab je sestupovou cestou pro letní výstupy na Gerlachovský štít. V zimě se používá obousměrně. Batizovská próba se překonává boční, zajištěnou cestou. Vlastně z toho zajištění už moc nezbylo. Řetězy někdo odstranil, zůstalo pár kramlí, pár jistících prvků. Nové řetězy jsou v zimě nepoužitelné, jsou skryté pod sněhovou vrstvou.

Páteční ráno pod Batizovskou próbou

Páteční ráno pod Batizovskou próbou

Je půl desáté, jsem pod Batizovskou próbou. Dobrý čas. Počasí stále stejné, oblačnost ani neklesá, ani nestoupá, teplota se drží. Hurá vzhůru!

Stoupám v částečně zapadaných, ale ještě znatelných stopách. Blížím se k prvnímu zajištěnému úseku. Dívám se nad sebe, dívám se pod sebe… No nazdar!

Úsek nade mnou je ještě strmější, tady opravdu pozor! Vyhlížím kramle, na nich se budu cítit bezpečněji. Blížím se k nim, jenže přístup blokuje zledovatělá plotna. Co teď? Ekvilibristicky ji překonávám a jsem u kramlí. Pocit úlevy se však nedostavuje. Skalní hrana nad nimi úlevu skutečně přinést nemůže. Co teď? Do čeho jsem to proboha nalezl?

Další ekvilibristický kousek a jsem za skalní hranou. Převis, přes něj opět pár kramlí a opět zledovatělá skála. I tu mám za sebou. Technický úsek jsem tedy překonal. Jenže co dál? Jak polezu dolů?

Pohled pod sebe mne rozhodně nenaplňuje horolezeckým vzrušením. V létě pohodové a zajímavé místo. Ale v zimě? Kde to video proboha natáčeli?

Jaké že to má ta Horská služba telefonní číslo? Co jim řeknu? Že mám lano ve Štrbě na stole, ať jsou tak hodní a půjčí mi svoje, že už slaním sám? Komponuji svoji řeč a otevírám horní kapsu batohu. Fotoaparát a alespoň pár fotografií pořídit. Počkat! Kde je mobil? Vždyť jsem ho sem dával!

Mobil nikde. Kristepane, tohle je den! A do to všeho: Poprvé v životě se mi dnes ve Vysokých Tatrách stalo, že jsem nepotkal jediného člověka! Tak tohle nemá řešení.

Tohle opravdu nemá řešení. Klidně mohu pokračovat dál, technický úsek mám za sebou a třeba mě něco napadne. Další kroky vzhůru a přes krátkou stěnku do Batizovského žlabu. Jenže tady mlha hýřící sněhovými vločkami, valící se dolů, vstříc ke mně. Nene. Tato jobovka je už nestravitelná. Zpátky!

Mlha byla poslední nepříjemností pátečního dne. V místě, kde jsem před chvílí stál a vyndaval fotoaparát, objevuji v hluboké stopě mobil. Pak už následuje – světe div se – pohodový sestup. S maximálním soustředěním překonávám zledovatělé skály, sněhový žlab. Po půlhodině jsem dole, pod stěnou.

Pradávná zkušenost všech sportovců praví, že před sportovním výkonem je třeba rozcvičit se. V horolezectví k tomu přistupuje ještě faktor psychický. Příště je třeba po delší lezecké pauze zařadit nejdříve kratší a jednodušší úsek na rozlezení a získat tak potřebnou jistotu. Způsob, kterým jsem ji získával dnes, asi není nejlepší…

Vracím se k Batizovskému plesu. Kdo to tam je? Kamzíci! Nechávají mne v klidu přiblížit se na pár metrů. Asi dobře vědí, že o poslední zbytky loňské trávy je nepřipravím…

Sobota. Probouzím se do jasné noci. Po včerejší mlze ani památky. Rozednění jako by chtělo potvrdit dnešní předpověď: Nebe bez mráčku, jasná modř od horizontu k horizontu.

Znovu pod Gerlach. U Batizovského plesa jsem o čtvrthodinu dříve než včera. Rychle vzhůru. Nejsem a určitě tu dnes nebudu sám. Ano. Pod Próbou je už živo…

Sobotní ráno v Batizovské dolině

Sobotní ráno v Batizovské dolině

Končistá nad Batizovskou dolinou

Končistá nad Batizovskou dolinou

Batizovská próba

Batizovská próba

Závěr Batizovské doliny od Batizovské próby

Závěr Batizovské doliny od Batizovské próby

Pečlivě zkontrolovat výstroj a vzhůru. Ještě v zajištěném úseku dostihuji trojici Poláků. Postupují opatrně, jistí se, tady bych čekal dlouho. Hodně krkolomnými kroky je předbíhám a nechávám je za sebou. Závěr technického úseku a přestup do žlabu. A pak už jen vzhůru.

Batizovský žlab

Batizovský žlab

Závěr Batizovské doliny z Batizovského žlabu. Vpravo Batizovský štít

Závěr Batizovské doliny z Batizovského žlabu. Vpravo Batizovský štít

Končistá z Batizovského žlabu

Končistá z Batizovského žlabu

Batizovský žlab

Batizovský žlab

Dlouhý, hodně namáhavý výstup. Po včerejšku mi ubívají síly. Dohání mě dvě dvojice mladých lezců. Viděl jsem je nalézat z boku, museli přijit z Krčmárova žlabu. Ano. Utvrzují v přesvědčení, že v Krčmárově žlabu panují ideální podmínky… Příště!

Půlhodinu před polednem jsem na vrcholu Gerlachovského štítu. Nádherná chvíle. Sluncem zalité Tatry v nejryzejší zimní podobě. Fotografuji a kochám se krásou hor. Jsem spokojen sám se sebou. Oproti nejistému včerejšku to dnes bylo bezchybné. Pravda, té fyzičky by mohlo být ještě víc, ale snad se k tomu brzy dopracuji.

Gerlachovský štít. Pohled k Belianskym Tatrám

Gerlachovský štít. Pohled k Belianskym Tatrám

Slavkovský štít z Gerlachovského štítu

Slavkovský štít z Gerlachovského štítu

Batizovská a Kačacia dolina (vpravo) z Gerlachovského štítu

Batizovská a Kačacia dolina (vpravo) z Gerlachovského štítu

Pohled z Gerlachovského štítu k západu. V popředí Batizovská dolina, uprostřed Sedlo pod Drúkom

Pohled z Gerlachovského štítu k západu. V popředí Batizovská dolina, uprostřed Sedlo pod Drúkom

Pohled z Gerlachovského štítu k severozápadu. Uprostřed Vysoká a Rysy

Pohled z Gerlachovského štítu k severozápadu. Uprostřed Vysoká a Rysy

Gerlachovská veža, Gerlachovský zub a Kotlový štít z Gerlachovského štítu

Gerlachovská veža, Gerlachovský zub a Kotlový štít z Gerlachovského štítu

Slavkovský štít z Gerlachovského štítu. Vpravo Gerlachovská veža

Slavkovský štít z Gerlachovského štítu. Vpravo Gerlachovská veža

Gerlachovský štít. Pohled k Lomnickému štítu

Gerlachovský štít. Pohled k Lomnickému štítu

Na Gerlachovském štítě

Na Gerlachovském štítě

Gerlachovský štít. Pohled k západu

Gerlachovský štít. Pohled k západu

Batizovská dolina

Batizovská dolina

Batizovská dolina

Batizovská dolina

Batizovská dolina

Batizovská dolina

Batizovská dolina

Batizovská dolina

Poděkování Tatrám, poděkování Gerlachu a sestup dolů. Je to mnohem obtížnější než ve směru vzhůru. Téměř celý úsek se sestupuje čelem ke stěně. Třeba se soustředit na každý krok. Sleduji, co chvilka nepozornosti může udělat. Přede mnou sestupují dva klienti s vůdcem. Ten má co dělat, aby zajistil uklouznutí jednoho z nich…

Přicházím k Batizovskému plesu (kamzíci se dnes stáhli do ústraní) a pokračuji dále dolů do Tatranské Polianky.

Dnešní výstup byl zážitkem zcela mimořádným. Asi bych neváhal postavil ho na samé čelo mých tatranských zážitků…

Příspěvek byl publikován v rubrice Vysoké Tatry. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

19 komentářů u Mlhou zahalený, sluncem ozářený
(Dvě tváře Gerlachovského štítu)

  1. Vlastina napsal:

    nádhera, slova nestačí na takovou krásu ….

  2. košo napsal:

    Pepo, nádhera, nádhera, nádhera !!! Ešte chvíľu a naštvem sa a donesiem ti sponzorov na vydanie tej knihy 😉

  3. lojzo napsal:

    Fotky ti chváliť nebudem, tie sú ako vždy úžasné.
    Ale ten živý dramatický popis piatku, vrátane vnútorných monológov hlavnej postavy – ten text by si zaslúžil byť v čítankách (minimálne v tých horolezeckých 😉 )!

  4. SV napsal:

    smajlík vzor tlieskací tuleník 😉

  5. SV napsal:

    „Poděkování Tatrám, poděkování Gerlachu“ máš za čo 😎

  6. SV napsal:

    „Jakési video na jůtůbe ukazuje, že tady to je v pohodě“ no cement 😎

  7. SV napsal:

    „Způsob, kterým jsem ji získával dnes, asi není nejlepší…“ asi ne 😎

  8. Radka napsal:

    ani jsem nedejchala. Zešílela bych strachem, z výšek, ze zimy, ze samoty..ale ty pohledy jsou tak překrásné, že asi rozumím tomu, co tě tam pořád táhne. Obdivuji odhodlání, odvahu i schopnost vidět to vše přes objektiv, abych se třeba i já-nížinný tvor, mohla dívat na vrcholky hor. Nádhera!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.