Baranec (2185 m.n.m., Západní Tatry)

Baranec z Plačlivého

Baranec z Plačlivého

 

Baranec je přirozenou dominantou Liptova. Vrchol, ze kterého přehlédnete téměř čtvrtinu Slovenska. Čím je pro Vysoké Tatry Kriváň, tím je pro Západní Tatry Baranec…

Nevím, zda se mezi vámi najde někdo, kdo ještě nikdy necestoval vlakem do Vysokých Tater či dále na východní Slovensko. Filmový pás běžící za oknem vagónu mívá takový scénář:

Kraľovany. Zadumaný Váh tady přijímá nejkrásnější slovenskou řeku Oravu. Vlak pokračuje pod Šípskou Fatrou k průmyslovému Ružomberku. U Malej Bešeňovej začíná trať stoupat až na Liptovské Vlachy. Tady se otevře pohled na charismatickou Liptovskou Maru. A odtud už jej spatříte…

Baranec. Štít Liptova.

Janko Kráľ, romantický básník, rodák z Liptova, píše:

Kebych bol, jako nie, sokol krivokriely,
lietal bych ponad Váh ak obláčik biely,
ponad Váh bych lietal, na Štíte bych býval
čiže bych sa dolu na ten Liptov  díval…
 

Kolem Liptova je hodně štítů. Který z nich je ten s velkým Š ?  Už Matej Bel ve svých Notitia Hungariae roku 1736 píše:

Štít, čiže Scutum, verí sa, že pomenovaný podľa svojho vzhľadu, nachádza se nad dedinou Žiar…

Ano, řeč je o Baranci, třetím nejvyšším vrcholu Západních Tater. Od 19. století literatura zná už jen toto pojmenování. Nicméně honosnější  název Štít přežívá nejen v básni Janka Kráľa, ale také v místním lidovém názvosloví.

Ať už byl Baranec nazýván jakkoli, až do 20. století byli místní obyvatelé přesvědčeni, že se jedná o nejvyšší vrchol Západních Tater. Teprve přesná měření  ukázala, že tu jsou ještě dva vyšší vrcholy, Bystrá (2248 m.n.m.) a Jakubiná (2194 m.n.m.). Zákony perspektivy však stále platí, proto při pohledu od Liptovského Mikuláše bude Baranec, štít nad Žiarskou dolinou, vždy ten nejvyšší.

Baranec, Západní Tatry

Baranec, Západní Tatry

Jakubiná a Bystrá z Baranca

Jakubiná a Bystrá z Baranca

Výstup na Baranec není složitou záležitostí. Variant výstupu existuje několik a je těžké mezi nimi vybírat. Každá je něčím zvláštní, něčím jiná.

Nejkratší výstupová trasa vede po žlutě značené cestě z ústí Žiarskej doliny. Budete stoupat nejprve hustým lesem, poté kosodřevinou na Holý vrch (1750 m.n.m.).  Od tohoto místa až na vrchol se můžete kochat pohledy téměř do všech světových stran. Samotný vrchol vám až do posledního okamžiku bude tajit rozhled nejkrásnější. Pohled na hřeben Roháčů.

Další výstupová varianta vede z Pribyliny, respektive od campu v ústí Račkovej doliny, který je z Pribyliny vzdálen pět kilometrů. Stoupání po zeleně značené cestě je nejprve velmi prudké. Poté, co se dostanete na hranu nad Jamnickou dolinou, bude už stoupání mírnější. Je to cesta plná dramatických pohledů k východu. Na nejvyšší vrcholky Západních i Vysokých Tater.

Třetí varintou je cesta z ústí Žiarskej doliny – kolem Žiarskej chaty – do Žiarského sedla a poté skalnatým hřebínkem na vrchol. Žiarska chata je poněkud nešťastně disponována. Nachází se nedaleko pověstné lavinové dráhy z úbočí mezi Príslopom a Ráztokami. Stopy po lavinách rozhodně nepřehlédnete. Od Žiarského sedla budete očarováni fascinujícími pohledy na spleť horských štítů, které se začnou vynořovat na všech stranách.

Poslední cestu, kterou zmíním, je cesta z oravské strany Západních Tater. Od Ťatliakovej chaty vede modře značená cesta  do Smutného sedla. Po červené pak vystoupáte na vrchol Plačlivého. Za vrcholem odbočíte na žlutou a po ní přes  Žiarské sedlo na vrchol Baranca.

Baranec z Plačlivého

Baranec z Plačlivého

Baníkov, Hrubá kopa a Tri kopy od Baranca

Baníkov, Hrubá kopa a Tri kopy od Baranca

Všechny trasy jsou náročné v tom, že budete překonávat velké převýšení. Ve všech variantách to dělá asi čtrnáct stovek metrů, což je skutečně slušná dávka.  Trasa z oravské strany je navíc v úseku mezi Smutným sedlem a vrcholem Plačlivého exponovaná. Na nejkratší trasu z ústí Žiarskej doliny na vrchol si rezervujte čtyři hodiny, pokud půjdete ze Zverovky (resp. od  Ťatliakovej chaty), budete potřebovat na výstup minimálně šest hodin.

A co z vrcholu spatříte? Hluboko pod vámi se vine lesklá stužka Váhu. Pod Liptovským Mikulášem se pak rozlévá do liptovského moře, ve kterém se zrcadlí štíty Západních Tater a  vrcholy Chočských vrchů. Jižní obzor je uzavřen hřebenem Nízkých Tater, na západě zacloněným Velkou Fatrou. Západnímu obzoru dominuje Veľký Rozsutec a hřeben Malé Fatry. Budete-li mít štěstí a vystoupíte-li na vrchol v čase maximální viditelnosti, spatříte i hřeben Moravskoslezských Beskyd. Obzor východní  uzavírá galerie štítů Vysokých Tater.

Baranec je bez možnosti zpochybnění ( 🙂 ) jedním z nejkrásnějších rozhledových míst na Slovensku.

Baranec, Západní Tatry. Pohled k východu

Baranec, Západní Tatry. Pohled k východu

Krásu Baranca umocňuje zima. Sněhová pokrývka dodá Štítu zcela nový rozměr. A málokterý z vrcholů Západních Tater ve sněhové pokrývce vynikne právě tak, jako Baranec.

Baranec v zimě

Baranec v zimě

Baranec v zimě

Baranec v zimě

Baranec v zimě. Pohled na Roháče

Baranec v zimě. Pohled na Roháče

Až pojedete na Liptov, najděte si čas a vystupte na Baranec.  Či na Štít. Jedno, jak budete vrchol nazývat. Výstup pro vás navždy zůstane zážitkem, na který zcela jistě nikdy nezapomenete…

informace jsem čerpal z knihy Stanislava Muntága: Najkrajšie vrchy (edice Prírodné krásy Slovenska, Dajama 2007)

Příspěvek byl publikován v rubrice Cesty. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *