Šumavské lesy, kůrovec, ekoteroristé. Část čtvrtá

Podívejme se na tentýž problém jinam, na Slovensko.

Vysoké Tatry. Panel Naučného chodníku Zadné Meďodoly
Vysoké Tatry. Panel Naučného chodníku Zadné Meďodoly

Kalamitních situací podobných té šumavské zde najdeme hned několik. Vysoké Tatry, Nízke Tatry, Muránska planina, Orava, Kysuce. Mezi státními lesy (Lesy SR, š.p., Štátne lesy TANAPu) a Státní ochranou přírody Slovenské republiky se zde odehrává bitva velmi podobná té šumavské, problém je však složitější.

Ochranáři resp. správy národních parků se o území starají jen ve smyslu zákona o ochraně přírody a nemají v podstatě žádné kompetence. Vlastní management provádějí státní lesy a jejich zájem je diametrálně odlišný od zájmu ochranářů. Odtud plynou neustálé boje, nikdy nekončící válka mezi oběma subjekty. A z pohledu ekonomického, z pohledu plnění státní kasy netřeba vítěze představovat.

Naznačil jsem pohled ekonomický. Je třeba dodat, že na území Slovenské republiky je mnohem větší procento lesních porostů součástí chráněných území, než je tomu v České republice. Vize, že by těžba dřeva probíhala jen v lesích mimo tato území, je nejspíš nereálná. Ovšem snaha sladit ochranu přírody a její hospodářské využití je naprosto marným počínáním, v dohledné budoucnosti bez možnosti nalezení společné koncepce a společné strategie.

Tak se bojuje a bojuje, každá záminka (a kůrovec je, pochopitelně, tou největší) k těžbě  dřeva v chráněných územích je dobrá. Výsledkem je současný obraz slovenských lesů, který byl na těchto stránkách nejednou dokladován.

Dovolil bych si uvést postřeh z Vysokých Tater, který tento nekonečný boj dokladuje a charakterizuje:

Zavítá-li návštěvník Tater na severní stranu těchto hor, může se začíst do textu panelů Naučného chodníku Zadné Meďodoly, kde se o boji s kůrovcem hovoří.

Panely nechaly vyhotovit Štátne lesy TANAPu a text je do posledního písmene poplatný zhotoviteli. Ochrana proti kůrovci s Husqvarnou v ruce je nazývána aktivní ochranou lesa, přirozený vývoj lesa je interpretován jako ochrana pasivní. Óbrpilčík (tentokrát tatranský) vytáhl všechny možné trumfy a předložil je turistovi. O kus dál, před vstupem do lesa, jako žolíka umístil tabuli s upozorněním, že turisté do lesa, kde má óbrpličík zákaz těžby (5. zóna TANAPu), vstupují na vlastní nebezpečí s tím, že padající strom může výrazně zkrátit dobu jejich působení na zemi. Vstupují snad turisté do jiných lesů na jiné než vlastní nebezpečí?

Polský horal Marek, se kterým jsem se nedávno setkal, který působí v redakci polského časopisu Tatry, mi situaci na polské straně Tater popsal jedinou větou: „U nás se v národním parku nětěží!“

Nepochybuji o tom, že každé území má svoje specifika, každé území vyžaduje odlišný přístup, nepochybuji o tom, že za prodej dřeva plynou do státní kasy Slovenska nemalé peníze. Že schnoucí stromy a především stromy ještě zelené v kalamitním prostoru musí být trnem v oku všem lesníkům. Přínos peněz za těžbu dřeva do státní kasy je přínosem „v reálném čase“.  Naopak velmi pravděpodobné je, že doby, kdy se tatranská či jiná příroda sama vzpamatuje a obnoví, se nejspíš nikdo z nás nedožije…

Tato doba nejspíš není příliš nakloněna změnám v enviromentálním myšlení, změnám v chápání životního prostředí, poznání, že ničením životního prostředí ničíme sebe, že ochuzejeme tuto i budoucí generace o poznatky, které mohou nenávratně zmizet a nikdy se již neobnovit.

********************************************************************************

Nemyslím si, že by se mi svým povídáním podařilo změnit názor lidí, kteří kůrovci vyhlásili Svatou válku. Ti zůstanou ve svých názorech skalní stejně jako strana opačná. Chtěl jsem jen ukázat, jak jednoduché je za pomoci sdělovacích prostředků (viz úvod první části) dostat veřejnost tam, kam je potřeba ji dostat.

Chtěl jsem ukázat, že existuje i jiný pohled na problém. Pohled exaktní, pohled věrný lidskému bytí a věrný samotné lidské podstatě…

Chci zároveň říci, že i ze strany ochranářů zcela jistě existuje prostor pro kompromis. Lpění na jediném řešení na obou stranách řešení nepřinese…

Tatry. Panel Naučného chodníku Zadné Meďodoly

Tatry. Panel Naučného chodníku Zadné Meďodoly

Tatry. Panel Naučného chodníku Zadné Meďodoly

Tatry. Panel Naučného chodníku Zadné Meďodoly

Příspěvek byl publikován v rubrice Ochrana přírody. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.