Přelet Italie nad Moravou (Drama nad Blanenskem)

Jiří Jaroš Nickelli: Přelet Italie nad Moravou

Jiří Jaroš Nickelli: Přelet Italie nad Moravou

Pro znalce technických památek na jižní Moravě není doktor Jiří Jaroš Nickelli osobou neznámou. Podílel se na rekonstrukci vodního mlýna ve Slupi a má nemalý podíl na záchraně Halladayovy turbiny ve větrném mlýně v Ruprechtově. Při příležitosti jeho šedesátých narozenin vyšla kniha o přeletu vzducholodě Italia nad Moravou.

Psal se 15. duben roku 1928. Nedělní den nad územím Moravy byl vskutku dnem aprílovým. Slunce chvílemi vykukovalo nad těžkou souvislou clonou bouřkových mraků, která se vzápětí zatahovala, aby předala vládu místním prudkým bouřkám. Mé matce tehdy bylo čtrnáct let. Bylo pozdní odpoledne a šla s babičkou směrem od Doubravice nad Svitavou k Rájci. Náhle obě uslyšely zvuk motorů. Od Rájce mířil stříbrolesklý objemný doutník s nápisem Italia…

Bylo to poprvé v životě, co spatřily nějaký „cepelín“.  A staly se zároveň svědkyněmi historické události v dějinách světové vědy a techniky. Výprava italského generála Umberta Nobileho, ve které byl i významný český vědec  doktor František Běhounek, směřovala z mateřského Ciampina u Milana přes Německo a Špicberky až k severnímu pólu.

Umberto Nobile na palubě Italie

Umberto Nobile na palubě Italie

Tak popisuje  autor knihy mimořádný zážitek své matky. Svědků přeletu Italie bylo pochopitelně mnohem víc. Například nad Královým Polem ji pozoroval pozdější vědecký pracovník Technického muzea v Brně, Ing. Libor Procházka. Podle jeho slov byla nejpůsobivější ta skutečnost, že vzducholoď  v žádném případě neletěla přímou čarou. Křižovala proti převládajícímu větru.

Co praví o přeletu Italie oficiální zpravodajství odborného tisku té doby? Podle časopisu Letectví probíhal let následovně:

Italia startovala z mateřského letiště v Miláně dne 15. dubna v 1.50 s cílem přistát na první zastávce v Jesseritz u Stolpu (dnes Sluck v Polsku u Štětína). V 10.37 volala Italia Prahu a již po třech minutách dostala podrobný popis meteorologické situace. Ve 12.17 pak žádala popis i od brněnské meteorologické stanice.

Ve 13.00 Italia přelétávala rakouské hlavní město. Ve 14.00 žádala Prahu o další meteorolgické informace. Situace byla pro let nepříznivá: zataženo, dešťové mraky ve výšce 300 metrů. Ve 14.30 se Italia dotazuje, zda může pokračovat v kurzu Brno – Vratislav – Poznaň. Ani další předpověď však neslibovala zlepšení. Na severní Moravě a ve Slezsku silná oblačnost ve výšce 500 – 600 metrů, vítr o rychlosti 40km za hodinu a vytrvalý déšť v horách.

Ve 14.00 vzlétl z brněnského letiště vstříc vzducholodi letoun pilotovaný šéfpilotem Karlem Brabencem. Přes všechen um se však se vzducholodí nesetkal. Jednak díky meteorogické situaci, jednak proto, že nemohli navázat radiové spojení. Kolem šestnácté hodiny dokončila Italia okruh nad Brnem a zmizela v oblačné frontě.

V 16.30 z olomouckého letiště vystartovala letka tří letadel. V 17.05 dostihla Italii u Moravské Třebové, údajně ve výšce 1300m. V prostoru nad Vernéřovicemi Italia letadlům zmizela v oblačné frontě a letadla se poté vrátila do Olomouce.

V čase od 16.30 do 19.00 letěla Italia v relativně klidném ovzduší. Po 19. hodině náhle zasílá radiogram Praze. Sděluje, že v prostoru nad Kladskem zápasí s prudkým deštěm v bouři, načež žádá Prahu o radu, zda se rozhodnout pro návrat nad československé území nebo pokračovat v letu v daném kurzu.  Praha sděluje: „Nad ČSR bouřlivé počasí!“ Tento stav vrcholí v 19.37, kdy Italia hlásí, že naprosto ztratila orientaci. Bloudí. Má však dostatek paliva a zásadní dotaz Praze zní, zda má pokračovat v letu nebo zda se má vrátit zpět až do Milána? Bloudění vzducholodi trvá zhruba dvě hodiny.

Ve 21.30 hlásí vojenská radiostanice na Petříně výsledek goniometrického zaměření polohy vzducholodi podle předchozích radiogramů. Podle Prahy toho času krouží Italia 10km jižně od Brna!  Po jedné a čtvrt hodině dalšího letu, zhruba ve 22.45 se vzducholoď nachází opět ve Slezsku, jihovýchodně od Vratislavy. Několik minut po 24.hodině se vzducholoď pokoušela o přistání.  Nezdařilo se. Ve dvě hodiny (16.dubna) krouží vzducholoď u Opole  a ve  2.40 již směřuje z Vratislavy na Sluck. Ve Slucku konečně také v 8.35 konečně přistává.

Generál Nobile o situaci za letu píše:

Nad Sudetskými horami vzducholoď vlétla do temné oblačné fronty, kde naprosto ztratila orientaci. Oblačnost doprovázel silný liják s krupobitím a elektrickými výboji. Let za této situace znamenal pro Italii nejvyšší možné riziko. Loď s objemem 18 500 kubických metrů naplněna vodíkem představovala v poli blesků doslova výbušnou nálož.

(Poznámka: V té době měly USA absolutní monopol na plnění vzducholodí inertním plynem, byl to jeden z postulátů Versailleské smlouvy, bezpečnostní pojistka proti stavbě dalších válečných vzducholodí.)
 

Za situace, kdy neexistovala v Československu ani v okolních zemích civilní goniometrická služba, kdy bylo možné radiové spojení jen s několika málo stanicemi, kdy se nedalo použít navigačních přístrojů jako sextantu, slunečního kompasu, nebylo se možné divit, že loď skutečně ztratila orientaci. Nobile sám líčí, že po opuštění bouřkové zóny a po příletu nad rovinatý terén posádka nevěděla, zda se dostala za pásmo Orlických hor a Jeseníků nebo zda se neblíží zpět Hornomoravským úvalem směrem k Brnu. V názorech posádky pak vznikl rozkol na polohu Italie. Jeden z důstojníků byl přesvědčen, že se nacházejí již nad Kladskem, ostatní tvrdili, že ještě hory nepřeletěli a jsou stále nad Moravou. Tento názor pak podpořil výše zmíněný radiogram, dle něhož se nacházeli  jižně od Brna.

Po půlnoci se konečně podařilo nabrat správný kurs a ráno přistát v Jesseritz. Nobile shledal, že dřevěné vrtule byly poškozeny krupobitím a výškové i směrové kormidlo mělo zlomené součásti. Před dalším letem byly všechny závady odstraněny.

Italia v Jesseritz

Italia v Jesseritz

Této části letu nevěnuje žádnou pozornost František Běhounek. Z jeho poznámek nemůžeme vyčíst žádné informace o přeletu Italie nad Moravou.

Bloudění Italie nad pomezním prostorem severní Moravy a Slezska vyvolává řadu otázek, na něž nelze ani dnes odpovědět jednoznačně. Všechny souvisejí s trasou letu a s radiogramem, který posádka obdržela z Prahy. A sice, že se nacházejí jižně od Brna. Problém s lokalizací byl mnohokráte rozebírán, pitván. Podle hodnověrných pozorování a podle výpočtů šlo při zaměření o omyl. Nicméně zmapovat trasu od vernéřovického zmizení po opolské vynoření je prakticky nemožné…

Je zřejmé, že přelet Italie nad Moravou vzbudil obrovský zájem u nejširší veřejnosti. A že v jinak velice podrobně zdokumentované výpravě zůstanou nadále otazníky.

********************************************************************************

Fotografie: internetové zdroje

Příspěvek byl publikován v rubrice Arktida. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

4 komentáře u Přelet Italie nad Moravou (Drama nad Blanenskem)

  1. lojzo napsal:

    Toto vyzerá na sľubný začiatok výborného seriálu! 😉
    Tešym! (© modona)

  2. Míla napsal:

    Je dnes až neuvěřitelné, jakému nebezpečí se před 80 lety vystavovali vzduchoplavci ve vzducholodích, plněných vodíkem a létajících v malých výškách. Italia měla zaděláno na malér už nad Českomoravskou vysočinou. 🙄

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.