Hudební zamyšlení: František Stralczynský, Bonsai

František Stralczynský

František Stralczynský

Písničkář, kytarista, textař, skladatel.

Lyrický mág s křehkou duší. Jedna z nejvýraznějších postav české folkové scény 80. a 90. let. 

Člen legendární pražské skupiny Bonsai, po rozpadu skupiny samostatný interpret.

Dílo, které po sobě František Stralczynský zanechal, patří bez nadsázky ke zlatému fondu českého folku.

Na podzim 1981 založili tehdejší studenti medicíny Zdeněk Hříbal a Tomáš Poláček a jejich mladší kamarád Martin Keller folkovou kapelu. Ovlivněni tehdejšími stálicemi folkové scény nacvičili pár převzatých písní. Základem dalšího repertoáru se staly písně Františka Stralczynského, Tomášova kamaráda, který byl v tom čase na vojně.

Bonsai

Bonsai

V prvním půlroce, tak, jak bylo u folkových kapel zajetým scénářem, hráli pro potěšení kamarádů. Poté Zdeněk Hříbal přišel s názvem Bonsai a trojici muzikantů doplnila mladičká zpěvačka Alena „Ája“ Suková. Bonsai hrála na studentských akcích, ve studentských klubech a výraz kapely dozrával. Zvuk tvořily akustické kytary Tomáše Poláčka a Martina Kellera, jednoduchá rytmika Zdeňka Hříbala a charakteristický hlas Aleny Sukové. Repertoárem skupiny se staly melodické písně Tomáše Poláčka a Františka Stralczynského, výhradního textaře skupiny.

První veřejné vystoupení skupiny Bonsai se odehrálo v roce 1982. Kapela tehdy vystoupila jako host na koncertě Vladimíra Mišíka. V roce 1983 se skupina dostala až do finále festivalu Porta a získala jednu z hlavních cen.

Na podzim 1983 nahradil František Stralczynský Martina Kellera. V roce 1984 se podařilo obhájit úspěch na Portě. Kapela se stala vyhledávanou a následovaly tři roky naplněné klubovými vystoupeními, festivaly.

Dvojice Stralczynský – Poláček dokázala svými aranžemi vtisknout kapele nezaměnitelný zvuk. Mimořádně povedené aranže daleko předčily dobu. Nápadité instrumentální prvky a povedené vícehlasy posluchače zaujaly na první poslech. Navíc se František Stralczynský vypracoval na jednoho z nejlepších textařů folkového žánru.

Odchodem Zdeňka Hříbala a Tomáše Poláčka na vojnu došlo i k obměnám ve složení kapely. Bonsai rozšířila zvuk o elektrickou kytaru Jiřího Podzimka a klávesy Hany Navarové.

V roce 1987 skupina natočila jedinou studiovou nahrávku, singl Zázraky a Jinotaje. Supraphon ji vydal v edici Dostavník. Krátce poté došlo k výměně na postu zpěvaček, Alenu Sukovou nahradila Eva Kulichová.

Kapela se definitivně rozešla v roce 1989. Pokus o nový rozjezd kapely nevyšel, nicméně v červenci 1990 se Bonsai v ryze pánské sestavě zúčastnila Porty. Na základě příznivých ohlasů z festivalu se znovu objevila myšlenka dát Bonsai dohromady i s Františkem Stralczynským. Tato úvaha skončila na úrovni zkušebny.

V roce 1990 se tři členové Bonsaie poprvé scházejí v sestavě Bílé nemoci…

František Stralczynský po rozpadu Bonsaie vystupuje sám. Experimentuje s melodickou stránkou své tvorby, zvuk však příliš nesedí s jeho už tak dost složitými skladbami. V roce 1993 vydává album Na skleničku s Napoleonem, Lenkem a Linhartem. Jak titul napovídá, na albu se podílejí vedle Stralczynského  také Jaroslav Samson Lenk a Petr Linhart.

V roce 1997 vyšlo album Rozpad kolonií. Smutný soft – rock, tak zcela výstižně album charakterizuje kritika. Výjimečné texty, podařené melodie. Stralczynský se tímto albem vrací do osmdesátých let, do období Bonsaie. K citlivým lyrickým textům, oproštěn od zbytečně tvrdého zvuku předchozího alba. Na nahrávkách se podíleli baskytarista Ivan Němec a Dagmar Lenková (kláves, akordeon).

Album Rozpad kolonií bylo posledním dílem Františka Stralczynského. Předčasná smrt v roce 1998 ukončila tvůrčí dráhu jednoho z největších tvůrců folkové scény osmdesátých let. Lyrického mága s křehkou duší.

Pro úplnost: Po smrti Františka Stralczynského v roce 1998 založili studenti Jihočeské university v Českých Budějovicích hudební seskupení Bonsai č. 3. Skupina existuje dodnes a svými koncerty se snaží vzkřísit odkaz Františka Stralczynského a Tomáše Poláčka.

Bonsai: Historka
(Porta 1983)

František Stralczynský: Na skleničku s Napoleonem

František Stralczynský: Modrý havran
(Na skleničku s Napoleonem, Lenkem a Linhartem, 1983)

Bonsai č. 3: Tvý smutný oči

Ve všech případech je autorem textu i hudby František Stralczynský

*****************************************************************************

Zdroje:
http://tlampatch.blog.cz
http://www.bonsai3.cz
http://www.casopisfolk.cz
abradio.cz
Foto: folktime.cz
 
 
Příspěvek byl publikován v rubrice Hudební zamyšlení. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

23 komentářů u Hudební zamyšlení: František Stralczynský, Bonsai

  1. Jago napsal:

    Neznal jsem, poslechl jsem si a uznale tleskám. Moc pěkné.

    • pepa napsal:

      Ano. Já sám mám tvorbu FS velice rád.
      Předešlu, že příští část mých zamyšlení bude věnována další pražské skupině Bílá nemoc. Ta je svým způsobem s Bonsaí a Františkem Stralczynským propojena… ale nebudu zas tak moc předbíhat 😉

      • pepa napsal:

        Bohužel, Bílou nemoc musím odložit. . Na YT je uložena jedna jediná píseň z repertoáru této skupiny, navíc v tak špatné kvalitě, že je nepoužitelná. 🙁

      • Tom napsal:

        Pepo nádherný článek, díky za něj…..
        Jediné co mi tam chybí je velmi nepřesný popis činnosti Bonsaje po roce 1990. Není pravdou, že skupina po tomto roce nehrála (v nové sestavě) a že František vystupoval po pódiích sám, zvláště pak po roce 1993 až do své smrti ještě několikrát v rámci hudebního hledání vyměnil sestavu hudebníků a pod názvem Bonsai existovala prakticky až do jeho smrti. S jeho smrtí společné fungování této hudební party zaniká a štafetu přebírá jihočeská Bonsai č.3, i když si vzpomínám, že pod tímto ( i když neoficiálním ) názvem už vystupoval František na Prázdninách v Telči se svojí poslední sestavou, která neměla personálně s tou současnou pranic společného.

        • pepa napsal:

          Děkuji. Budu velmi vděčný, pokud informace o skupině upřesníš. Napiš, kontakt máš vpravo! 😉

        • pepa napsal:

          Faktem je, že když jsem viděl FS naposledy, bylo to na Zahradě ve Strážnici, hrál skutečně sám.

  2. Hříbek napsal:

    Ačkoliv mám smysl pro úplně jinou hudbu, tyto písničky mě naprosto nadchly!

  3. lojzo napsal:

    Pridávam sa k Jagovi. Nepoznal som (teda tú prvú „portovú“ platňu som kedysi mal, ale túto pesničku som si nepamätal :-/ ), páči sa mi. Zvlášť tá posledná je skvelá, to je text ako od Suchého (čo je u mňa veľká poklona!).
    Pepo, dík za rozšírenie obzorov a príjemný kultúrny zážitok.

    • pepa napsal:

      Jsem rád, že sis poslechl. Jen mě zarazilo zdání podobnosti s JS. Neznám píseň JS, kde by bylo tolik smutku…

      • lojzo napsal:

        Suchý a smútok – napríklad Jó, to jsem ještě žil, Blázen a dítě alebo Podivné hodina. Ale pri počúvaní Tvých smutných očí mi ako prvá naskočila Surrealistická krajina.

  4. Karel Stralczynský napsal:

    Díky za zmínku o bráchovi – při poslechu ( poprvé ) Tvých smutných očí “ od Bonsai č.3 mi naskočily vzpomínky z nahrávání Rozpadu kolonií . . . a nikdo nevěděl , že zbývá 18 měsíců . . .Čárlí junior

  5. Jan Tobiáš napsal:

    Přátelé,
    někdy to už tak bývá, že tvorba některých je doceněna a uznávaná až po jejich smrti. Bohužel mám pocit, že to potkalo i Františka. Děkuji všem, kdo si na něj vzpomenou a jeho písničky si poslechnou. Honza, bratranec FS

  6. SV napsal:

    „Smutný soft – rock“ tak. smutný.

  7. fo-ol napsal:

    NEJVETSI DLUH CESKYCH HUDEBNICH VYDAVATELSTVI KONECNE SPLACEN!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
    http://www.galen.cz/idistrik/vydav/?module=katalog&page%5Bbook%5D=5488

  8. Petr John napsal:

    Díky moc po letech jsem se dojal a pustil slzu moc fandim a jedu proto cd

  9. Pavel Š. napsal:

    Tak tahle kapela byla za mých studentských let srdeční záležitost. Získala si mě hned na první poslech ve VŠ klubu na Strahově, někdy v roce cca 1985. Kytarově nápadité aranže a vícehlasé vokály byly ve své době jedinečné. Podobně mě o pár let později chytla za srdce skupiny Nerez, se Zuzankou Navarovou. Děkuji vydavatelství Galén za jejich počin. Jako bych se vrátil o těch 30 let dozadu … ;-). Pavel

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.