Tatranské vrcholy CXII. Kolový štít

Kolový štít

Kolový štít

Mohutná pravidelná pyramida v hlavním hřebeni Vysokých Tatier. Štít dominující pohledu na Tatry od severu, od Tatranskej Javoriny. Do přilehlých dolin spadá strmými stěnami. Zájmu zlatokopů a hledačů pokladů se těšil již před mnoha staletími. Možná většímu, než je tomu dnes u vysokohorských turistů…

Kolový štít (2418,1 m. n. m.)

polsky: Kołowy Szczyt; německy: Rotseespitze; maďarsky: Vörös-tavi-csúcs

Štít pyramidálního tvaru a uzlový bod v hlavním hřebeni Vysokých Tatier mezi Nižným Čiernym sedlom (masívem Čierneho štítu) a Kolovou štrbinou (Zmrzlou vežou) nad dolinami Malou Zmrzlou, Čiernou Javorovou a Kolovou. Poslední dvě odděluje Hrebeň Sviniek, vybíhající z Kolového štítu k severozápadu. V severovýchodním hřebeni štítu, nad Kolovou a Malou Zmrzlou dolinou leží: Zadné Kolové vrátka, Zadný Kolový zub, Prostredné Kolové vrátka, Prostredný Kolový zub, Predné Kolové vrátka a bezprostředně nad Kolovou štrbinou Predný Kolový zub. Jihovýchodní stěnu nad Malou Zmrzlou dolinou charakterizují tři mohutné pilíře zakončené věžičkami předsunutými před vrchol štítu. Označovány jsou jako Ľavá, Prostredná a Pravá veža.

Kolový štít, mapa

Kolový štít, mapa

Kolový štít

Kolový štít

Kolový štít z Veľkej Svišťovky

Kolový štít z Veľkej Svišťovky

Baranie rohy, Čierny štít, Kolový štít a Karbunkulový hrebeň z Veľkej Svišťovky

Baranie rohy, Čierny štít, Kolový štít a Karbunkulový hrebeň z Veľkej Svišťovky

Kolový štít od Tatranskej Javoriny

Kolový štít od Tatranskej Javoriny

Kolový štít a Jastrabia veža od Zeleného plesa

Kolový štít a Jastrabia veža od Zeleného plesa

Kolový štít a Jastrabia veža od Zeleného plesa

Kolový štít a Jastrabia veža od Zeleného plesa

Kolový štít nad Malou Zmrzlou dolinou

Kolový štít nad Malou Zmrzlou dolinou

Kolový štít nad Čiernou Javorovou dolinou

Kolový štít nad Čiernou Javorovou dolinou

Kolový štít má tvar pravidelné pyramidy. Vyčnívá z hlavního hřebene Vysokých Tatier a vybíhá z něj vedlejší hřeben s rozložitou Svinkou směřující mezi Kolovú dolinu a Čiernu Javorovú dolinu. Pod východními srázy štítu leží Malá Zmrzlá dolina. Do všech okolních dolin spadá Kolový štít strmými stěnami.

S Kolovým štítom je spojeno jméno kežmarského profesora, mineraloga a historika Kristiána Genersicha (1759 – 1825). S místním obuvníkem a zarytým zlatokopem Jakubom Fábrim (1740 – 1817) se v letech 1797 až 1800 opakovaně vydal do Kolovej doliny, aby ověřil zprávy o jejím nerostném bohatství. Ve svém díle Reise in die Carpathen (Vídeň 1807) vyjádřil nadšení při pohledu na okolní štíty:

Pohled na to velké a krásné jeviště přírody, na to velkolepé dílo vybudované ze skal, majestátné výšky, je skutečně spanilý. Nutí vás přemýšlet, povznáší srdce a všechny lidské city.

Lépe to profesor Genersich vyjádřit nemohl. Nicméně v Kolovej doline byl především jako mineralog. Charakterizoval ji jako bohatou na železnou rudu, grafit, kobalt, dokonce i zlato. Objevil i žíly dalších minerálů s příměsemi olova, stříbra a zlata. V Čiernej Javorovej doline našel poměrně značné množství pyritu.

Kolový štít ze Snehového štítu

Kolový štít ze Snehového štítu

Kolový štít (vlevo od středu fotografie) od západu

Čierna Javorová dolina a Kolový štít (vlevo od středu fotografie) od západu

Kolový štít a Karbunkulový hrebeň z Kežmarského štítu

Kolový štít a Karbunkulový hrebeň z Kežmarského štítu

Kolový štít, Čierny štít a Čierne veže z Kežmarského štítu

Kolový štít, Čierny štít a Čierne veže z Kežmarského štítu

Kolový štít z Lomnického štítu (uprostřed). Vlevo Pyšný štít

Kolový štít z Lomnického štítu (uprostřed). Vlevo Pyšný štít

V souvislosti se jmény Genersicha a Fábriho vznikl poměrně často citovaný omyl, že jako první stanuli na vrcholu Kolového štítu. Pravdou však je, že Genersich v žádném svém díle necitoval jména vrcholů mezi Čiernym a Jahňacím štítom. Nikdy také nevzpomíná, že by na některý z vrcholů vystoupili.

Také polského vědce, filozofa, politika, geologa a spoluzakladatele varšavské univerzity Stanisława Staszica (1755 – 1826) přilákalo do Vysokých Tatier především nerostné bohatství. Krátce po Genersichovi byl i on v Kolovej a Čiernej Javorovej doline. Doprovázeli ho dva goralští lovci. Svá bádání podrobně popisuje v díle O ziemiorodztwie Karpatow (O vzniku Karpat, Varšava 1815).

Ve svém díle Staszic popsal i výstup na Kolový štít. Cestou vykonal meteorologická pozorování, zaujal ho zápas orla se starým kamzíkem. Na vrcholu Kolového štítu vyjádřil potěšení nad atraktivním rozhledem, vznesl i zmínku, že za nejvyšší vrchol Karpat považuje Lomnický štít (tehdy v polském názvosloví Krapak). Pokračoval pak v meteorologických i mineralogických pozorováních.

Je s podivem, že velmi podrobný Staszicův popis nebyl veřejností přijat jako hodnověrný důkaz o prvovýstupu na Kolový štít. Někteří autoři připisují prvenství Tytusovi a Ludwikovi Chałubińským, či dokonce jiným, kteří na vrcholu stanuli mnohem později.

Kolový štít, Hrebeň Sviniek a Belianske Tatry ze Snehového štítu

Kolový štít, Hrebeň Sviniek a Belianske Tatry ze Snehového štítu

Jastrabia veža (vlevo), Karbunkulový hrebeň a Kolový štít z Východnej Kozej štrbiny

Jastrabia veža (vlevo), Karbunkulový hrebeň a Kolový štít z Východnej Kozej štrbiny

Kolový štít a Kolové sedlo z Kozieho štítu

Kolový štít a Kolové sedlo z Kozieho štítu

Kolový štít z Čierneho štítu

Kolový štít z Čierneho štítu

Kolový štít z Jastrabej veže. Vpravo Predný Kopiniak (Karbunkulový hrebeň)

Kolový štít z Jastrabej veže. Vpravo Predný Kopiniak (Karbunkulový hrebeň)

Kolový štít (vpravo) z Poľany pod Muráňom

Kolový štít (vlevo) z Poľany pod Muráňom

Kolový štít zpod Snehového štítu

Kolový štít zpod Snehového štítu

Kolový štít a Karbunkulový hrebeň z Jahňacieho štítu

Kolový štít a Karbunkulový hrebeň z Jahňacieho štítu

Kolový štít z Belasej veže

Kolový štít z Belasej veže

Podle statistik z let před první světovou válkou, tedy let, kdy byly Tatry poměrně hojně navštěvované turisty, lze usoudit, že Kolový štít ležel mimo zájem turistické veřejnosti. V denících horských vůdců Uhorského Karpatského spolku lze vyhledat, že po šesti, možná i více letech absolutního klidu zdolalo vrchol Kolového štítu v letech před válkou pouhých třináct klientů. Údaje jsou samozřejmě neúplné. Mohli se tu objevit polští vůdci se svými zákazníky. Nicméně mezi atraktivní vrcholy Kolový štít nepatřil.

A jak je to dnes? Na Kolový štít značené cesty nevedou. Přesto, že je vrchol poměrně snadno dostupný cestou od Zeleného plesa. Horští vůdci však příliš zájemců nezaznamenávají. Jako samostatný cíl prakticky vůbec; výstup na vrchol je téměř vždy spojován s přechodem Karbunkulového hrebeňa. Tato cesta je velmi atraktivní, nicméně určena jen zdatným vysokohorským turistům se zkušenostmi s pohybem ve skalním terénu (klasifikace II  UIAA).

Horolezce láká především 250 metrů vysoká jihovýchodní stěna Kolového štítu nad Malou Zmrzlou dolinou. Nápadné jsou tři pilíře nacházející se v ní, ukončené věžičkami pod vrcholem. Horolezci jim jednoduše říkají Ľavá, Prostredná a Pravá veža. Při troše fantazie, zvláště v mlze vypadají jako obrovské kůly podpírající Kolový štít.

Podle těchto „kůlů“ však Kolový štít pojmenovaný není. Jméno si štít „vypůjčil“ od plesa, které už v roce 1644 Dávid Frőlich, kežmarský matematik, hvězdář, geograf, etnograf a historik vzpomíná ve svém zeměpisném díle jako Flocksee – Kolové pleso. Bohužel, jeho kulatý půdorys se mění; padající skály jej zužují. Staré názvy štítu byly nevýstižné. Odvozeny byly od polohy nad Červeným plesom. Ovšem od Červeného plesa Kolový štít vůbec vidět není. Tuto nesrovnalost a omyl však zachovává současné pojmenování německé a maďarské.

Z Kolového štítu je velmi pěkný rozhled do přilehlých dolin, na rozsochu Lomnického štítu, na Baranie rohy a sousední Čierny štít. Krásný je pohled k Jahňaciemu štítu a na Belianske Tatry.

Pohled z Kolového štítu k Doline Bielej Kežmarskej vody. Nad ní Veľká Svišťovka. Vpravo Kežmarské štíty a Vidlové veže

Pohled z Kolového štítu k Doline Bielej Kežmarskej vody.
Uprostřed Veľká Svišťovka, vpravo Kežmarské štíty a Vidlové veže

Rozsocha Lomnického štítu z Kolového štítu. Zleva Kežmarské štíty. Vidlové veže, Lomnický štít, Pyšné štíty, Veľká Lastovičia veža, Strapatá veža, Supia veža, Veterný štít, Ovčiarska veža, Spišská ihla a Spišský štít

Rozsocha Lomnického štítu z Kolového štítu.
Zleva Kežmarské štíty. Vidlové veže, Lomnický štít, Pyšné štíty,
Strapatá veža, Supia veža, Veterný štít, Ovčiarska veža, Spišská ihla a Spišský štít

Čierny štít (vlevo) a Baranie rohy z Kolového štítu. <br>Na zadním horizontu rozsocha Lomnického štítu

Čierny štít (vlevo) a Baranie rohy z Kolového štítu.
Na zadním horizontu rozsocha Lomnického štítu

Čierny štít a Čierne veže z Kolového štítu

Čierny štít a Čierne veže z Kolového štítu

Baranie rohy a Ľadové štíty z Kolového štítu

Baranie rohy a Ľadové štíty z Kolového štítu

Čierna Javorová dolina z Kolového štítu

Čierna Javorová dolina z Kolového štítu. Čierne Javorové pleso

Čierna Javorová dolina a Hrebeň Sviniek z Kolového štítu

Čierna Javorová dolina a Hrebeň Sviniek z Kolového štítu

Hrebeň Sviniek z Kolového štítu. Vpravo Široká

Hrebeň Sviniek z Kolového štítu. Vlevo Široká

Kolová dolina a Kolové pleso z Kolového štítu. Vlevo Hrebeň Sviniek

Kolová dolina a Kolové pleso z Kolového štítu. Vlevo Hrebeň Sviniek

Kolová dolina a Kolové pleso z Kolového štítu

Kolová dolina a Kolové pleso z Kolového štítu

Kolová dolina, Kolové pleso a Kolové veže z Kolového štítu

Kolová dolina, Kolové pleso a Kolové veže z Kolového štítu

Belianske Tatry z Kolvého štítu. Vpravo Jahňací štít

Belianske Tatry z Kolového štítu. Vpravo Jahňací štít

Jahňací štít z Kolového štítu

Jahňací štít z Kolového štítu

Jahňací štít a Belianske Tatry z Kolového štítu. V popředí Karbunkulový hrebeň

Jahňací štít a Belianske Tatry z Kolového štítu. V popředí Karbunkulový hrebeň

Karbunkulový hrebeň (v popředí) z Kolového štítu. Za ním Kozí štít

Karbunkulový hrebeň (v popředí) z Kolového štítu. Za ním Kozí štít

Kolový štít: Ľavá, Prostredná a Pravá veža

Kolový štít: Ľavá, Prostredná a Pravá veža

V Kolovej štrbine

V Kolovej štrbine

Zbývá dodat, že jako první v zimním období na vrchol vystoupili 25. 3. 1912 Gyula Hefty a Istvan Laufer.

Zdroje:
Ivan Bohuš, Tatranské štíty a ľudia (I&B Tatranská Lomnica 2010)
Tatry (kol. autorů, Nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset, 2010)
Arno Puškáš: Vysoké Tatry I, Šport Bratislava 1957
Mapa: Hlaváček Joe: Podrobný plán Vysokých Tater 1:25000
 
Příspěvek byl publikován v rubrice Tatranské vrcholy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

10 komentářů u Tatranské vrcholy CXII. Kolový štít

  1. SV napsal:

    júúúú, krásne fotky!

  2. SV napsal:

    jeden z tvarovo najpeknejších štítov v Tatrách

  3. SV napsal:

    „zarytým zlatokopem Jakubom Fábrim“ toto slovné spojenie ma poveselilo 🙂

  4. SV napsal:

    „Pohled na to velké a krásné jeviště přírody, na to velkolepé dílo vybudované ze skal, majestátné výšky, je skutečně spanilý. Nutí vás přemýšlet, povznáší srdce a všechny lidské city.“ wellmi pekne to ten pán povedali. povznáša city. tojefakt.

  5. SV napsal:

    „V Čiernej Javorovej doline našel poměrně značné množství pyritu.“ jééé, fakt?! aj ja chcem, pyrit kamienčok wellmi moc pekný! a stačilo by mi aj pomerne malé množstvo pyritu 😉

  6. SV napsal:

    „zaujal ho zápas orla se starým kamzíkem“ aj mňa. zvláštne. ako to dopadlo?

  7. pepa napsal:

    Aktualizováno: jedna fotografie

  8. Rado napsal:

    Kolový je taký Kriváň na východe 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.