Tatranské vrcholy CXIV. Belasá veža

Belasá veža

Rozložitý vrchol v hlavním hřebeni Vysokých Tatier.

Uzlový bod, ze kterého se odděluje bájemi opředený Karbunkulový hrebeň.

Belasú vežu obklopují tři doliny: Malá Zmrzlá, Kolová a Červená. Plesa v posledně jmenované dala věži jméno ve čtyřech jazycích.

Belasá veža (2290 m. n. m.)

polsky: Czerwona Turnia; německy: Blauseeturm; maďarsky: Kéktavi-torony

Široký hrb v hlavním hřebeni Vysokých Tatier mezi Zmrzlým sedlom (Zmrzlou vežou) a Kolovým sedlom (Jahňacím štítom). Na jihovýchod, nad Zelené pleso vybíhá z Belasej veže Karbunkulový hrebeň oddělující doliny Červenú a Malú Zmrzlú. Do Červenej doliny spadá severovýchodní stěna veže, do Malej Zmrzlej její jižní stěna. Ze severu se pod Belasou vežou nachází Kolová dolina.

Belasá veža, mapa

Belasá veža

Belasá veža (vpravo) a Karbunkulový hrebeň od Kolového priechodu

Belasá veža, Zmrzlá veža a Kolový štít (vpravo) zpod Kolového sedla

Belasá veža ze severního (hlavního tatranského) hřebene

Belasá veža (vlevo) a Karbunkulový hrebeň nad Malou Zmrzlou dolinou

Kolový štít (uprostřed), Zmrzlá veža, Belasá veža a Karbunkulový hrebeň z Kežmarského štítu

Belasá veža je vrchol a zároveň uzlový bod v hlavním hřebeni Vysokých Tatier. Od Zmrzlej veže na západě je oddělena mělkým Zmrzlým sedlom, od masívu Jahňacieho štítu na severovýchodě hlubokým Kolovým sedlom. Na jihovýchod vybíhá z Belasej veže Karbunkulový hrebeň končící Jastrabou vežou. Od prvního vrcholu v hřebeni – Malého Kolového štítu – dělí Belasú vežu Belasé sedlo.

Belasá veža je poměrně rozložitá, obklopují ji tři doliny. Na severu a severozápadě je to jihozápadní větev Kolovej doliny, Kotlinka pod Kolovým sedlom. Na východě a severovýchodě přiléhá Červená dolina, na jihu pak Malá Zmrzlá dolina.

Severovýchodní stěna Belasej veže spadající do Červenej doliny je vysoká asi 150 metrů. V její pravé straně, po její celé délce probíhá hluboká trhlina.  Okázalá je jižní stěna Belasej veže. Vysoká je kolem dvou stovek metrů a končí na suťovisku (v polském názvosloví Kopiniakowy Piarg) v Malej Zmrzlej doline. V pravé části této stěny se nachází mělké vhloubení spojené v dolní části se žlabem spadajícím z Belasého sedla. Vhloubení vede šikmo doleva pod vrchol Belasej veže.

Hřeben spadající z Belasej veže k severu odděluje Kotlinku pod Kolovým sedlom od Červenej doliny. Nejhlubším místem tohoto hřebene je Kolové sedlo. Od sedla k Belasej veži hřeben stoupá a pod štítovou stěnou vyváří zářez (štrbinu), která ve slovenském názvosloví jméno nemá; v názvosloví polském je to Czerwona Szczerbina.

V hřebeni Belasej veže, mezi jejím vrcholem a Belasým sedlom se nachází několik nevýrazných elevací.

Belasá veža ze Zmrzlej veže

Belasá veža a Karbunkulový hrebeň ze Zmrzlej veže

Belasá veža zpod Zmrzlej veže

Belasá veža zpod Zmrzlej veže

Belasá veža a Karbunkulový hrebeň ze Zmrzlej veže. Vpravo Jastrabia veža

Belasá veža a Karbunkulový hrebeň ze Zmrzlej veže. Vlevo Jahňací štít

Belasá veža a Malý Kolový štít zpod Zmrzlej veže

Belasá veža a Zmrzlé sedlo

Belasá veža (nejblíže) a Zmrzlá veža z Karbunkulového hrebeňa

Belasá veža (blíže) a Zmrzlá veža z Malého Kolového štítu

Malý Kolový štít (nejblíže), Belasá veža a Zmrzlá veža
z Karbunkulového hrebeňa

„Orlí hnízdo“ pod severovýchodní štítovou stěnou Belasej veže

Na Belasú vežu nevedou turistické cesty. Vysokohorskými turisty bývá navštěvována téměř výhradně v rámci přechodu Karbunkulového hrebeňa. Na Belasej veži přechod končí, zdatnější turisté však mohou pokračovat dále, až na Kolový štít.

Z Belasej veže je pěkný pohled do přilehlých dolin, k Jahňaciemu štítu a na rozsochu Lomnického štítu. V severním směru se rýsují Belianske Tatry, na severozápadě část polských Tatier.

Pohled z Belasej veže na hřeben Lomnického štítu.
Zleva Kežmarské štíty, Vidlové veže a Lomnický štít

Rozsocha Lomnického štítu z Belasej veže.
Zleva Kežmarské štíty, Vidlové veže a Lomnický štít.
Dále vpravo Pyšné štíty, Strapatá veža, Supia veža, Veterný štít, Ovčiarska veža,
Spišská ihla a Spišský štít. Vpravo blíže Čierny štít

Rozsocha Lomnického štítu z Belasej veže (vlevo). Uprostřed Čierny štít a Baranie rohy

Kolový štít a Zmrzlá veža z Belasej veže

Kolový štít a Zmrzlá veža z Belasej veže

Zmrzlá veža z Belasej veže

Pohled z Belasej veže k severozápadu. Uprostřed hřeben Kolových veží

Jahňací štít a Belianske Tatry z Belasej veže

Jahňací štít a Belianske Tatry z Belasej veže. Vpravo uprostřed Kozí štít a Žeruchové veže

Jahňací štít a Ždiarska vidla z Belasej veže

Pohled z Belasej veže do Červenej doliny. Vlevo Kozí štít a Žeruchové veže

Malý Kolový štít a Zadný Kopiniak z Belasej veže

Horolezce zajímá jižní stěna. Vede jí několik cest, z nichž nejlehčí (III UIAA) vede zmíněným vhloubením v pravé části stěny.

Slovenské pojmenování vrcholu je odvozeno od Belasého plesa, které se nachází v přilehlé Červenej doline. Stejné je to v názvosloví německém (Blauseespitze). Pojmenování polské je odvozeno od jiného plesa v téže doline – Červeného (Czerwony Staw Kieżmarski). Pro upřesnění – Červená dolina nese v polském názvosloví jméno Dolina Jagnięca.

Jako první (dle písemností) na Belasú vežu vystoupili v létě roku 1900 Jan Fischer, Zygmunt Jaworski, Stanisław Krygowski, a goralští vůdci Klemens Bachleda a Józef Gąsienica Kaspruś Zuzaniak.

První zimní výstup uskutečnila dvojice maďarských horolezců – Gyula Hefty a Lajos Rokfalusy –  3. 12. 1911.

Zdroje:
Tatry (kol. autorů, Nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset, 2010)
Arno Puškáš: Vysoké Tatry I (Šport Bratislava 1957)
wikipedia.pl
Mapa: Hlaváček Joe: Podrobný plán Vysokých Tater 1:25000