Rudické propadání

Rudické propadání

Jeskynní systém Rudické propadání – Býčí skála  je druhým nejdelším v České republice…

Jeskyně Rudického propadání  jsou vytvořeny na hydrografickém systému Jedovnického potoka, který se propadá  ve slepém krasovém údolí východně od obce Rudice.  Hlavní prostory se v podzemí postupně stáčí k jihu (viz mapka) a přibližně po  třech a půl tisících metrech  jsou ukončeny Srbským sifonem. Zde navazují ve směru toku na prostory jeskyní Proplavaná a Prolomená  a na jeskyni Býčí skála, která je vývěrovou oblastí celého systému. Délka podzemního toku Jedovnického potoka je přibližně šest tisíc metrů.

Celý systém jeskyní na ponorném toku Jedovnického potoka (od ponoru po vývěr) čítá v současné době téměř třináct kilometrů chodeb a komínů.

Moravský kras, Rudické propadání. Ponor Jedovnického potoka

Moravský kras, Rudické propadání. Horizontální profil

Moravský kras, Rudické propadání. Vertikální profil

Ponorem Jedovnického potoka se vody řítí několika vodopády do Hugonova domu v hloubce osmdesáti čtyř metrů. Chodba kaňonovitého charakteru (tzv. Spodní chodba) je ve svém průběhu přerušena jedenácti stupni. Dvacet sedm metrů nad ponorem začíná tzv. Horní chodba. Je vybavena žebříky a slouží jako bezpečná vstupní cesta do Rudického propadání. Ústí v hloubce sto jedenácti metrů  ve stropě Hugonova dómu.

Moravský kras, Rudické propadání. Horní chodba

Moravský kras, Rudické propadání. Tok Jedovnického potoka

Od Hugonova dómu pokračuje vodou protékaný koridor, na nějž se napojují vedlejší povrchové přítoky, četné komíny, horní patra a slepé odbočky. K nejzajímavějším patří levostranná přítoková chodba Tipeček. Drobný vodní tok slouží jako zdroj pitné vody pro Rudici. Dalším přítokem je přibližně šedesát metrů dlouhá chodba Staré řeky, která ústí zprava do hlavního říčního koridoru. V roce 1999 byl uskutečněn kolorační pokus, při kterém byla prokázána přímá souvislost mezi závrtem U Svážné studny v Lažáneckém žlebu. Mezi ústím Staré řeky v Rudickém propadání a mezi závrtem musí tedy existovat stovky metrů dosud neobjevených podzemních prostor.

Součástí Rudického propadání je Rudická propast. Vstup se nachází asi tři sta metrů jiho-jihovýchodně od Rudice. Hloubkou 153 metrů je v současné době nejhlubší suchou propastí v České republice.

V Rudickém propadání se nalézá poměrně bohatá krápníková výzdoba v nejrůznějších velikostech, tvarech a barvách. Symbolem Rudického propadání je sintrová Kašna a zasintrovaný žebřík, který zde byl zapomenut při objevitelských akcích na začátku dvacátého století. K žebříku není přístup možný (z důvodu ochrany krápníkové výzdoby).

Moravský kras, Rudické propadání. Kašna

Moravský kras, Rudické propadání

Moravský kras, Rudické propadání

Moravský kras, Rudické propadání

Nejstarší historicky doložený pokus o sestup do jeskyní Rudického propadání  provedl hrabě Hugo Salm (majitel tohoto území) v roce 1802. Podařilo se mu překonat první tři stupně ponorné Spodní chodby. V roce 1810 prozkoumal Horní chodbu do hloubky čtyřiceti metrů.

Moravský kras, Rudické propadání

Moravský kras, Rudické propadání

Moravský kras, Rudické propadání

V roce 1856 pronikl Jindřich Wankel (lékař, archeolog a speleolog Moravského krasu) ve Spodní chodbě za minimálního vodního stavu do hloubky třiasedmdesáti metrů a v září 1863 sestoupil Horní chodbou na dno Hugonova dómu.

Profesor Karel Absolon a jeho spolupracovníci v průběhu let 1900 – 1922 prozkoumali Horní  a Spodní chodbu a Hugonův dóm s přilehlými chodbami. V postupu po vodě jim bránil sifon, který se podařilo překonat pomocí trhavin v roce 1921. Bylo tak objeveno asi šest set metrů horizontálních chodeb (Staré propadání), které končily (tehdejším) koncovým sifonem.

Moravský kras, Rudické propadání

Moravský kras, Rudické propadání

Moravský kras, Rudické propadání

Koncem roku 1958 bylo nad koncovým sifonem objeveno okno, které ústilo do vyššího patra, do Chodby vzdechů (speleologové jí říkají „Kurvachodba“).  Tou se jeskyňáři dostali do prostor za sifon, do Nového propadání. Při několika dalších akcích byly postupně objeveny chodby v délce asi 2100 metrů. Jednalo se o významný jeskynní objev, který byl překonán až objevem Amatérské jeskyně. Výzkum pokračoval dál a v roce 1974 bylo dosaženo Srbského sifonu. Ten byl (ze strany od Býčí skály) překonán v roce 1985.

Opakovaným pokusům o prostup celého jeskynního systému mezi Rudickým propadáním a Býčí skálou brání zanesení toku Jedovnického potoka mezi Obřím dómem (největší podzemní prostor v České republice) a Srbským sifonem.

Speleologové se v současné době zabývají průzkumem a dokumentací bočních a vertikálních partií jeskynního systému.

Spodní chodbou (cestou Jedovnického potoka) prošli jeskyňáři poprvé v roce 1978.

Moravský kras, Rudické propadání

Moravský kras, Rudické propadání

Moravský kras, Rudické propadání

Moravský kras, Rudické propadání

Moravský kras, Rudické propadání

Moravský kras, Rudické propadání

Moravský kras, Rudické propadání

Rudické propadání je jediným jeskynním systémem v Moravském krasu (vedle pěti zpřístupněných jeskyní), kam se můžete oficálně podívat. Jeskyňáři z Rudice nabízejí ve spolupráci s některými cestovními kancelářemi prohlídku Rudického propadání. Prohlídková trasa vede Horní chodbou do Hugonova dómu, tokem Jedovnického potoka, nezapomenutelnou devadesátimetrovou (polo) plazivkou – Kurvachodbou – do Rudického dómu a zpět. Nezapomenutelných pět hodin v podzemí předpokládá – kromě jiného – především odpovídající dávku fyzické kondice (desítky metrů po žebřících (i převislých) bez jištění, zmíněná devadesátimetrová plazivka, vodní přechody po lanech…)

Bohužel, dnes jednali speleologové se Správou CHKO Moravský kras o tom, zda budou moci provozovat tuto činnost i nadále…

Zdroj: Chráněná území ČR, svazek XIV., Jeskyně