Balónem k severní točně. Část I.

Őrnen, balón Andréeovy výpravy

Őrnen, balón Andréeovy výpravy

Salomon August Andrée byl prvním z těch, kteří se pokusili proniknout k severnímu pólu vzdušnou cestou.

A toto je jeho příběh.

Salomon August Andrée

Salomon August Andrée

Salomon August Andrée

Norská výprava na lodi Bratvaag se na své cestě k Zemi Františka Josefa zastavila v nejvýchodnější části Špicberků, na jihovýchodním cípu ostrova Vitő (Bílý ostrov). Při vystoupení na břeh dne 6. srpna 1930 objevili lovci tábořiště, které bylo identifikováno jako místo, kde svou pouť skončila Andréeova výprava. Ta byla postrádána už třiatřicet roků…

Oznámení vyvolalo řadu opatření ze strany norských i švédských úřadů. Byla sestavena komise švédských a norských vědců, kteří měli převzít, prozkoumat a zakonzervovat nález bratvaagské výpravy. Zároveň s touto komisí byla sestavena mezinárodní komise žurnalistů, která si najala loď Isbjőrn a dne 28. srpna 1930 se vydala k Bílému ostrovu. Ve dnech 5. – 8. září 1930 bylo prohlédnuto tábořiště a byly vyzvednuty zbytky Andréeova ležení. Po návratu byl veškerý materiál předán dříve sestavené vědecké komisi a byla mu věnována stejná péče jako materiálu bratvaagskému.

Nejdůležitějším dokumentem z Bílého ostrova byl velký deník Andréeův, který zajistila bratvaagská výprava. Druhý Andréeův deník byl nečitelný. Za pomoci chemických metod se ovšem podařilo část textu rozluštit. Dalšími důležitými dokumenty byly pozorovací kniha, tři nakreslené mapy a poznámkový kalendář N. Strindberga a meteorologický žurnál K. Fraenkla vedený v době od 14. července do 3. října 1897.

Švédská společnost pro antropologii a geografii, která od roku 1906 udržovala památku na Andréea a jeho druhy v živé paměti, přijala dne 26. září 1930 vládní návrh k prozatimnímu převzetí nálezů z Bílého ostrova do své ochrany. Přijala také návrh, aby připravila vydání publikace, která by popsala Andréeovu výpravu. S tím, že případný zisk z vydání knihy bude použit pro vědecké účely, aby se tím udržovala památka na skvělý čin Andréeův a jeho dvou druhů.

Úkol sestavit podle nalezených dokumentů knihu připadl redakční komisi, která byla za tímto účelem sestavena. První část knihy, cestu balónem a putování po ledu k Sedmi ostrovům, sestavil profesor Hans W. Ahlmann. Profesor N. Lithberg dostal za úkol zrekonstruovat pravděpodobný epilog polárního dramatu, na základě svědectví a nálezů obou výprav. Redaktoři Horn a Stubbendorff sepsali vlastní svědectví o výpravách Bratvaagu a Isbjőrnu. Technický popis balónu byl sepsán G. E. V. Svedenborgem, v jistém směru jediným člověkem, který výpravu přežil. Životopisy členů výpravy jsou výtahem z pamětního listu Švédské společnosti pro antropologii a geografii. A konečně docentu J. Hertzbergovi se po několikatýdenní práci podařilo vyvolat několik fotografií, zachycených výpravou Andréeovou.

Tolik tedy nezbytný úvod k mému povídání. Tolik tedy informace o tom, jak kniha, ze které jsem čerpal většinu údajů, vznikla. Kniha, která podává svědectví o třech mužích a o jejich pokusu dostat se  jako první k severnímu pólu jinak než po ledu…

********************************************************************************

Tři muži

Salomon August Andrée se narodil v Gränna 18. října 1854. Po rodičích zdědil bystrou inteligenci, silnou vůli, neobyčejnou vytrvalost a především nepředstavitelný smysl pro humor. A také šlechetnou povahu. V rodině, kde vyrůstalo pět synů a dvě dcery, nebyl prostor pro hýčkání. Děti byly utužovány sportem, životem ve volné přírodě.

Rodný dům Salomona A. Andréeho v Gränna

Rodný dům Salomona A. Andréeho v Gränna

Prvního vzdělání se dostalo Andréemu od matky, poté chodil dva roky do školy v Gränna. V roce 1865 začal studovat v Jőnkőpingu. V roce 1869 byl přijat do přípravky a v roce 1871 pak k řádnému studiu na technologickém ústavu. Studia dokončil v roce 1874.

Po dvouletém zaměstnání v konstrukční dílně odjel do Philadelphie, kde se konala světová výstava. Tam se obrátil na švédského konzula s žádostí o práci. Ten mu navrhl, aby zajišťoval veškeré čističské práce ve švédském pavilónu. Andrée byl nadšen. Vydělával si na živobytí a pečlivě studoval výstavu. Ve Philadelphii vyhledal starého, zkušeného vzduchoplavce Wiseho, který v té době měl za sebou více než čtyři stovky letů. Ten seznámil Švéda se základy svého umění.

Špatná strava, spartánské podmínky bydlení, Andrée vážně onemocněl a musel se vrátit domů. Opatřil si místo asistenta fyziky v technologickém ústavu. Záznamy z té doby ukazují na Andréeův všestranný zájem. Historie, filozofie, náboženství, ale především přírodní vědy.

Roku 1882 byl vyhlášen První Mezinárodní polární rok. V rámci prováděných výzkumů byla zřízena švédská polární stanice na Špicberkách. Salomon Andrée byl pověřen pozorováním elektrických jevů v atmosféře. Andrée se osvědčil. Využil svůj velký technický um, sestrojil zařízení, která umožňovala měření při velmi nízkých teplotách a měřil i tehdy, kdy ostatní měřit nemohli.

V roce 1885 byl jmenován vrchním inženýrem patentového úřadu. A to bylo místo, na které Andrée čekal. Velká pracovní schopnost, důkladné technické vědomosti, živý zájem o vývoj průmyslu ho činily zvláště způsobilým pro toto zaměstnání. Podařilo se mu několika zásahy dokonce změnit legislativu ve prospěch vědců a badatelů.

Z té doby je dobře patrný přílišný optimismus ve schopnost techniky. Sám Andrée říkal:

Přijde doba, kdy věda zůstane pozadu za technikou! Technik proniká do každé skrýše, o které vědec nemá ani potuchy!

Andrée měl vybudované i sociální cítění. V letech devadesátých byl členem stockholmské městské rady a zasazoval se tehdy o desetihodinovou pracovní dobu namísto dvanáctihodinové. Jen podání takového návrhu stačilo na to, aby byl z rady vyloučen.

Andrée si nikdy nezaložil rodinu. Manželství považoval za něco, kde se nemůže rozhodovat zcela sám, kde o vývoji rozhoduje spousta faktorů, které není schopen jen sám ovlivnit. Velká citová vazba však byla mezi ním a matkou. Matka zemřela bezprostředně po odjezdu výpravy v roce 1897 a byla tak ušetřena velkého žalu.

Při vzpomínce na osobnost Andréeovu vystupuje nejmocněji jeho silná vůle. Byla doprovázena neobyčejnou energií a mocnou vytrvalostí. Andrée byl chladnokrevný a dovedl se ovládat. Byl individualistou, jakýkoli náznak donucování vyústil v nedůvěru, která byla často nevratná. Nikdy nejednal spontánně, impulzivnost jednání u něho chyběla. Pokud si ustanovil cíl, šel vytrvale za ním. Dokázal kriticky posoudit  všechna pro a proti a posoudit možné důsledky.

Andrée se přátelil s mnoha lidmi, skutečných přátel měl však málo. Velkým Andréeovým vzorem byl Adolf Erik Nordenskjőld. Člověk, který jako první proplul Severovýchodním průjezdem.

********************************************************************************

Nils Strindberg se narodil ve Stockholmu 4. září 1872. Rodiče pocházeli ze starých vážených stockholmských rodin. S excelentním prospěchem vystudoval reálku, zajímala ho především fyzika a chemie. Nadaný byl také hudebně, hrál dobře na housle.

Nils Strindberg

Nils Strindberg

V roce 1892 dokončil studium fyziky na stockholmské vysoké škole. Studiu se věnoval ještě další rok v Upsale, tam získal titul kandidáta filozofie. V roce 1895 se zúčastnil geodetických prací v Norrlandu a po návratu se stal asistentem fyziky na stockholmské vysoké škole.

Už ve svých šestnácti letech se začal Strinberg zajímat o fotografování. Stal se dobrým fotografem a s úspěchem zkoušel různé fotografické metody. Získal mnoho ocenění na různých výstavách. Problém barevné fotografie se podařilo Strindbergovi rozluštit teoreticky v téže době, kdy ho rozluštili bratři Lumiérové.

Když Andrée roku 1895 oznámil svůj plán vydat se balónem k severnímu pólu, měl jasno v jedné věci. Expedice bude sestávat ze tří členů. Jako druhý účastník byl angažován dr. Ekholm. Na účastníka třetího byl vyhlášen konkurz. Mezi žadateli byl i Strindberg. A byl vybrán právě on. Andrée ho považoval za vědecky a fyzicky nejlépe schopného ze všech kandidátů.

Jako fotografickému expertovi mu byla svěřena příprava fotografické výzbroje. Poněvadž Andrée zamýšlel provádět mapovací práce, při kterých se chtěl opírat především o fotogramy, měla tato část expedice význam zásadní. Strindberg byl ovšem nápomocen i při řešení technických problémů s balónem. Vykonal rozsáhlá bádání o tření vlečných lan (viz dále) a o nepropustnosti balónových látek.

V roce 1896, kdy se na Dánském ostrově (Špicberky) marně čekalo na příznivý vítr pro start a výprava se musela vrátit, dr. Ekholm odřekl další svoji účast na výpravě. Byl přesvědčen, že balón nevyhovuje podmínkám spolehlivosti. Takové spolehlivosti, jaké si úspěšné provedení výpravy vyžaduje. Při té příležitosti apeloval i na Strindberga. Ten se však přemluvit nedal. Byl přesvědčen, že balón lze ještě zdokonalit. Jeho jasný názor na úspěšnost výpravy se mimo jiné projevil i tím, že se na konci roku 1896 zasnoubil.

********************************************************************************

Knut Hjalmar Ferdinand Fraenkel se narodil v Karlstadu 14. února 1870. Jeho otec byl zaměstnán u státních železničních staveb, rodina se proto stěhovala z místa na místo. Otec pracoval v terénu a Fraenkel tak odmalička žil ve volné přírodě a získával neobyčejnou fyzickou zdatnost. Vedle sportu fascinovala Fraenkla historie.

Knut Hjalmar Ferdinand Fraenkel

Knut Hjalmar Ferdinand Fraenkel

Po maturitě v roce 1891 chtěl vstoupit do vojska. Byl však nucen podrobit se neurologické operaci a na službu v armádě musel zapomenout. V roce 1892 se nechal zapsat na vysokou technickou školu s tím, že se vzdělá v oboru svého otce. V roce 1896 složil inženýrské zkoušky.

Mladého Fraenkela nanejvýš zaujaly pokusné Andréeovy lety balónem Svea. Když Andrée oznámil svůj plán polárního letu, popadla Fraenkela touha letět s ním. A když v roce 1897 vyhlásil Andrée další konkurz na místo třetího účastníka expedice za odstoupivšího Ekholma, Fraenkel se přihlásil. Andréeovi se statný, hbitý a zájem projevující aspirant zalíbil. A ze všech účastníků vybral jeho.

V březnu a v dubnu 1897 pobýval Fraenkel v Paříži. Společně s poručíkem Svedenborgem, který byl náhradníkem výpravy, studovali balónové lety. Fraenkel v rámci studia vykonal sedm letů.

Stejně jako Strindberg i Fraenkel nikterak nepochyboval o proveditelnosti plánu arktické cesty.

********************************************************************************

Jak bylo zmíněno, základů vzduchoplavectví se Andréemu dostalo ve Philadelphii. Na jaře 1893 poskytla jistá nadace Andréemu peněžité prostředky na zakoupení balónu. Balón dostal jméno Svea. Tímto balónem vykonal Andrée v letech 1893 až 1895 devět pokusných letů. O všech sepsal podrobná hlášení, která publikoval.

Některé lety byly hodně dramatické. Při třetím ho vichřice po deseti a půl hodinách zahnala k finskému pobřeží. Nejvyšší hladiny letu dosáhl během pátého letu, 4387 metrů. Důležitý byl let šestý. Při něm Andrée poprvé vyzkoušel částečnou řiditelnost pomocí vlečných lan a pomocí otočné plachty. Z hlediska technického byl významný i let poslední. Za 3:45 hodiny urazil Andrée vzdálenost 400 kilometrů a při přistání použil poprvé tzv. rozprašovacího přístroje, pomocí něhož bylo možné během několika málo minut vyprázdnit obsah balónu.

Během devíti letů byl Andrée ve vzduchu 40 hodin a překonal vzdálenost 1500 km. Prováděl četná vědecká pozorování. Uvážíme-li, že byl na těchto letech sám, že byl zároveň vzduchoplavcem a  pozorovatelem, uvěříme, že Andrée v tomto směru dosáhl rekordu, který po dlouhou dobu nebyl překonán.

********************************************************************************

Nástin plánu polárního letu

Večer 16. března 1894, po schůzi Švédské společnosti pro antropologii, se obrátil na Andréea  A. E. Nordenskjőld. Zmínil se Andréemu o myšlence použít upoutaných balónu ke vědeckým účelům, při zkoumání polárních oblastí. Nastínil svoji představu a Andrée jen s úžasem poslouchal. Pak se vytasil se svou myšlenkou, vykonat let balónem přes polární led. V této chvíli naopak oněměl Nordenskjőld. Navrhl Andréemu, aby dál na myšlence pracoval a až k realizaci dojde, aby nezapomněl hledat podporu i u něj. Ten večer je považován za zrození Andréeova plánu.

Andrée se v té době nalézal uprostřed pokusů s balónem Svea. Pokusy s řiditeností daleko předčily jeho očekávání. Při jednom z letů nebyl problém uřídit balón na cestě z Gőteborgu do Stockholmu i přes zdánlivě nepříznivý vítr.

V únoru roku 1895 byl Andrée vyzván Nordenskjőldem, aby na Schůzi Akademie věd vyložil svůj plán letu k pólu.

V úvodu Andrée vylíčil mimořádné obtíže, které čekají polárníky putující po ledu. Označil za geniální plán Nansenův, při kterém zamrzlá loď pronikla do centrálního arktického bazénu, nicméně další pokusy končily neúspěšně. Poté naznačil, že nastal ten správný čas chopit se prostředků jiných. Tímto prostředkem se má stát vzduchoplavecký balón, který je již zkonstruován. Balón, sice ne zcela řiditelný, nicméně balón, který lze k polárnímu letu použít. Dle jeho mínění musí splňovat tyto podmínky:

1. Musí mít takovou nosnou sílu, aby unesl tři osoby, všechny přístroje, které budou zapotřebí  k vědeckým pozorováním, potraviny a životní potřeby na čtyři měsíce, přítěž, celkem 3000 kg

2. Musí být takové konstrukce, tak nepropustný, aby se ve vzduchu udržel třicet dnů.

3. Plnění balónu musí být proveditelné v polárních oblastechBalón musí být alespoň částečně řiditelný

Balón Svea

Balón Svea

Rozpočet výpravy vyčíslil Andrée na částku 128 000 korun.

Po únorové přednášce stál Andrée se svým plánem před veřejností, nicméně bez finančních prostředků. 10. května 1895 se odehrála událost, která vše změnila. Do Andréeovy kanceláře vstoupil Alfred Nobel. Oba se znali z minula, občas spolu debatovali o všem možném, v ničem se nikdy neshodli, přesto si vždy při loučení stiskli ruku. Nyní Nobel přicházel s úsměvem na rtech a ptal se, zda si na něj Andrée pamatuje. Andrée mu odpověděl, že je okamžitě ochoten pokračovat v diskusi tam, kde před léty přestali. Nobel však přišel z důvodu jiného. Přinesl Andréeovi 20 000 korun a stal se prvním dárcem polární výpravy. Po týdnu přidal dalších 65 000 korun. Sbírku poté doplnili král Oscar, baron Dickson a profesor Retzius.

4. června 1895 byla částka pohromadě…

********************************************************************************

Pokračování

Příspěvek byl publikován v rubrice Arktida. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.