Tatranské vrcholy LXVI. Čubrina

Čubrina

Štít tyčící na rozhraní tří tatranských dolin.

Neodmyslitelný společník Mengusovských štítov, zrcadlící se v hladině Veľkého Hincovho plesa.

Uzlový bod hlavního hřebene Vysokých Tatier, ze kterého se odděluje největší tatranská rozsocha.

Čubrina (2376 m. n. m.)

polsky: Cubryna; německy: Cubrina; maďarsky: Csubrina

Uzlový štít v hlavním hřebeni Vysokých Tatier. Z vrcholu Čubriny vybíhá široce rozvětvená, největší tatranská rozsocha Kriváňa. Od Veľkého Mengusovského štítu (Mengusovských vežičiek) na východě ji dělí Hincovo sedlo (Hińczowa Przełęcz), na severovýchodě od Druhého Mnícha (Zadni Mnich) Štrbina pod Druhým Mníchom (Przełączką pod Zadnim Mnichem) a na jihozápadě od Kôprovského štítu Čubrinská štrbina (Cubryńska Przełączka), Čubrinka (Cubrynka), Sedlo pod Čubrinkou (Zadnia Piarżysta Przełęcz )a Temnosmrečinské sedlo.

Pod Čubrinou se nacházejí horní patra tří dolin: Piargová dolinka (Temnosmrečinská dolina), Hincova kotlina (Mengusovská dolina) a Dolina za Mnichem (Dolina Rybeigo Potoku).

Čubrina, mapa

Čubrina (vlevo) z Kôprovského štítu. Uprostřed Veľký Mengusovský štít, v popředí Piargový hrebeň

Čubrina z Prostredného Mengusovského štítu

Čubrina (vpravo) z Prostredného Mengusovského štítu. Uprostřed Čubrinka

Čubrina z Veľkého Mengusovského štítu

Čubrina nad Veľkým Hincovým plesom

Čubrina na Hincovou kotlinou

Pod Čubrinou (Závěr Hincovej kotliny)

Pod Čubrinou

Na severovýchodním, severním a západním svahu Čubriny se rýsují tři výrazné, skloněné, skalními stěnami podťaté a dlouho zasněžené terasy: Wielka Galeria Cubryńska (2200 – 2080 m. n. m.), Mała Galeria Cubryńska (2030 – 1990 m. n. m.) a Zadnia Galeria Cubryńska (2150 – 2080 m. n. m.).

Wielka Galeria Cubryńska leží zleva pod štítovou severovýchodní stěnou, u žlabu, který spadá z Hincovho sedla. Mała Galeria Cubryńska se nachází nad horní částí Żlebu pod Mnichem, nad jeho (v orografickém pojetí) pravou stranou. Zadnia Galeria Cubryńska leží vpravo a nad Małou Galeriou Cubryńskou, přímo pod severozápadní stěnou Čubriny.

Všechny tři galerie slouží jako nástupy, sestupy a ústupy při horolezeckých túrách. V zimním období jsou často velmi lavinézní.

Čubrina (uprostřed) z Doliny Rybiego Potoku. Vlevo Veľký Mengusovský štít. Mezi nimi níže Wielka Galeria Cubryńska. Vpravo Mnich

Čubrina (vpravo) ze sedla Szpiglasowa Przełęcz. Vlevo Veľký Mengusovský štít. Pod oběma vrcholy zasněžená Zadnia Galeria Cubryńska. Ve spádnici vrcholu Veľkého Mengusovského štítu částečně zasněžená Mała Galeria Cubryńska

Čubrina (vpravo) ze sedla Szpiglasowa Przełęcz. Vlevo Veľký Mengusovský štít. Pod oběma vrcholy zasněžená Zadnia Galeria Cubryńska. Vpravo Kôprovský štít

První písemně doložený výstup na Čubrinu uskutečnil Karol Potkański; doprovázeli ho vůdci Kazimierz Bednarz a Jan Fedra. Výstup uskutečnili 6. 9. 1884 z Čubrinskej štrbiny, od jihozápadu. V zimě to byli István Laufer a Artur Maurer, 24. 3. 1913, z Hincovho sedla.

Čubrina je pro zdatné vysokohorské turisty dosažitelná v doprovodu horského vůdce. Díky své pozici na rozhraní tří dolin nabízí vrchol velmi široké pohledy na Vysoké i Západní Tatry. Především pohledy k severu (Dolina Rybiego Potoku, Dolina Pięciu Stawów Polskich), severozápadu (Temnosmrečinská dolina, Západné Tatry) a západu (Kôprovský štít) jsou úchvatné. Malebný je pohled k jihu k Hincovým plesám. Doslova monumentální pohled je na Veľký Mengusovský štít.