Tatranské vrcholy CXIX. Žabia veža

Žabia veža

Rozložitá věž v hlavním hřebeni Vysokých Tatier. Nejvyšší bod se nachází na slovensko – polské hranici.

Vrchol dvou zcela odlišných tváří. Zatímco jižní stěny pozvolna klesají do Mengusovskej doliny, severní stěna strmě padá do nejvyššího patra Doliny Rybiego Potoku.

Vysokohorští turisté vrchol příliš nevyhledávají. Horolezci zas upřednostňují oba sousedy.

Žabia veža (2335 m. n. m.)

Polsky: Żabia Turnia Mięguszowiecka; německy: Froschseeturm;
maďarsky: Békás-tavi-torony

Nejvýchodnější výrazná elevace ve Volom chrbáte (Wołowy Grzbiet) v hlavním hřebeni Vysokých Tatier mezi Vyšným Žabím sedlom (Żabia Przełecz Wyżnia) – Žabím koňom (Żabi koń) a Východnou Volou štrbinou (Żabia Przełecz Mięguszowiecka) – Volou vežou (Wołowa Turnia). Rozkládá se nad Kotlinou Žabích plies (Mengusovská dolina) a nad Wyżnim Czarnostawiańskim Kotłem (Dolina Rybiego Potoku).

Žabia veža, mapa

Kotlina Žabích plies. Zprava Žabie sedlo, Žabí kôň, Žabia veža a Volia veža a Mengusovské štíty

Volia kotlinka. Zleva Volí chrbát, Volia veža a Žabia veža

Kotlina Žabích plies. Uprostřed zleva Volia veža, Žabia veža a Žabí kôň

Volia veža (vlevo) Žabia veža a Žabí kôň od jihu

Volia veža (vlevo), Žabia veža a Žabí kôň od jihovýchodu

Žabia veža a Žabí kôň

Kotlinka pod Žabím koňom. Žabia veža (vlevo), Žabí kôň a Žabie sedlo

Volia veža (zcela vpravo), Žabia veža , Žabí kôň a Žabie sedlo od Czarnego Stawu

Czarnostawiański Kocioł.
Zleva Žabie sedlo, Žabí kôň, Žabia veža, Volia veža a Volí chrbát

Žabí kôň, Zabia veža a Volia veža z Žabieho štítu

Žabí kôň (vlevo), Žabia veža, Volia veža a Volí chrbát od severu

Žabí kôň (vlevo), Žabia veža a Volia veža od severu

Žabí kôň (vlevo), a Žabia veža od severu. Uprostřed Vyšné Žabie sedlo

Žabia veža je štít ležící v hlavním hřebeni Vysokých Tatier, na polsko-slovenské hranici, mezi Východnou Volou štrbinou (Volou vežou) a Vyšným Žabím sedlom (Žabím koňom).

Asi 350 metrů vysoká severní stěna Žabej veže se velmi strmě zvedá z Wyżniego Czarnostawiańskiego Kotła (Dolina Rybiego Potoku). Ohraničena je žlaby, které spadají ze sedel sousedících s věží. Z levé strany stěnu lemuje mohutný pilíř.

Jižní svahy věže klesají do Kotliny Žabích plies (severovýchodní část Mengusovskej doliny). Do této doliny vysílá Žabia veža markantní žebro, které odděluje Kotlinu pod Žabím koňom od Volej kotlinky (úvaly Kotliny Žabích plies). V žebru se nachází Tylkova věžička, od Žabej veže ji odděluje Tylkova štrbina. Jméno věže a sedla připomínají jednoho z největších polských tatranských vůdců Wojciecha Tylkę Suleję. (1870 – 1916).

Žabia veža od Východnej Volej štrbiny

Žabia veža od Východnej Volej štrbiny

Žabia veža a Tylkova veža z Volej veže

Žabia veža a Tylkova veža (blíže) z Volej veže

Žabia veža a Tylkova veža (uprostřed) z Volej veže

Vrcholový hřeben Žabej veže

Žabia veža je turisticky nepřístupná, přestože výstup z Východnej Volej štrbiny není nikterak obtížný. Vysokohorští turisté věž jako samostatný cíl příliš nevyhledávají. Pokud se na ni rozhodnou vystoupit, je to většinou spojeno s přechodem Volieho chrbáta a s výstupem na Voliu vežu. Jedná se o velmi pěknou túru (obtížnost I – II UIAA), kterou je možné absolvovat v doprovodu horského vůdce. Túra nabízí mimořádné pohledy především na severní stranu Tatier.

Horolezce přitahuje severní stěna věže. Tou vede několik zajímavých, velmi exponovaných cest vyšší obtížnosti.

Vrchol Žabej veže nabízí zajímavé pohledy do přilehlých dolin a na sousední štíty. Pohled k východu uzavírá masív Rysov. Ve směru jihovýchodním se tyčí Vysoká; její severozápadní profil je velmi nezvyklý. Protější okraj Kotliny Žabích plies lemují Kôpky. Nejbližším sousedem ve směru západním je Volia veža. Ta cloní pohled na západní část Volieho chrbáta. Dolina Rybiego Potoku ve směru severním je ze západní strany lemována Mengusovskými štíty; spatřit však můžeme pouze Východný Mengusovský štít. Ze strany východní dolinu lemují Malé Rysy a Žabí štíty.

Volia veža z Žabej veže

Hrebeň Bášt ze Žabej veže. Uprostřed Mengusovský Volovec

Hrebeň Bášt ze Žabej veže. Uprostřed Mengusovský Volovec

Kotlina Žabích plies a Hrebeň Bášt ze Žabej veže

Kotlina Žabích plies a Kôpky ze Žabej veže

Kôpky a Vysoká ze Žabej veže

Vysoká (před ní v zákrytu Ťažký štít) ze Žabej veže

Žabí kôň (nejblíže) a Rysy ze Žabej veže

Rysy a Malé Rysy ze Žabej veže

Žabí kôň ze Žabej veže

Žabí kôň ze Žabej veže

Malé Rysy (vpravo) a Spádová kopa ze Žabej veže. Vlevo Žabí Mních a Malý Žabí štít

Dolina Rybiego Potoku ze Žabej veže. Uprostřed Žabí Mních a Malý Žabí štít

Dolina Rybiego Potoku ze Žabej veže. Czarny Staw a Morskie oko

Czarny Staw a Morskie Oko ze Žabej veže

Dolina Rybiego Potoku ze Žabej veže

Volia veža a Východný Mengusovský štít ze Žabej veže

Jako první na Žabiu vežu vystoupili  11. 9. 1905 Simon Häberlein a Katherine Bröske.

Max Bröske a jeho žena Katherine žili v západopolském městě Zabrze. Oba jako horolezci působili v letech 1902 – 1907 ve Vysokých Tatrách. Častým spolulezcem Katherine v Dolomitech, Alpách i v Tatrách byl mnichovský horolezec Simon Häberlein. Roku 1905 ho Katherine s Maxem pozvali do Vysokých Tatier. Při jedné z túr, při sestupu z Mengusovského sedla si Max Bröske lehce zranil ruku. V dalších dnech odpočíval na Popradskom plese. Jeho žena s Häberleinem mezitím vykonala první písemně doložený výstup Na Žabiu vežu (11. září 1905). Na vrcholu jejich pozornost upoutal respekt vzbuzující sousední Žabí kôň. Druhého dne se oba vydali do Mengusovskej doliny znovu a jižní stěnou vrchol Žabieho koňa zdolali. O tři dny později všichni tři zdolali jižní stěnu Ostrého štítu. Tyto dva lezecké počiny možno považovat za počátek sportovního lezení v Tatrách.

Zdroje:
Tatry (kol. autorů, Nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset, 2010)
Arno Puškáš: Vysoké Tatry VII (Šport Bratislava 1981)
wikipedia.pl
Mapa: Hlaváček Joe: Podrobný plán Vysokých Tater 1:25000