Jak to v minulém týdnu vypadalo za Tatrami, jsem ukázal v předchozím článku.
V dalším výběru fotografií se můžete podívat, jak to vypadalo v samotných Tatrách…
Dnů vhodných k náročnějším túrám skutečně nebylo mnoho. Jeden, možná dva. To mluvím pouze o počasí. Z pohledu sněhových podmínek situace ještě horší. Pevný sníh pouze v jižních orientacích, ve žlabech nasměrovaných do jiných světových stran sněhová pokrývka jen málo zpevněná. O tom jsem se přesvědčil sám. Pokus o prostup Batizovskou próbou jsem ještě zvládl, myslím, že bych zvládl i další výstup na Gerlach. Co bych však nejspíš nezvládl, by byl sestup. V odpoledních hodinách by sníh změkl a sestup strmými plotnami by – mírně řečeno – nebyl bezpečný. Raději jsem se proto vrátil.
Batizovská dolina se tvářila mírumilovně. Osvětlená téměř jarním sluncem působila mile a vstřícně. Batizovské pleso ztracené v závějích sněhu, jen nezvykle velká vodorovná plocha dávala tušit, kde se nachází zamrzlá vodní hladina.
Mimořádně fotogenické jsou v zimním období tatranské potoky. Kombinace vody a ledu je v každém roce, v každé zimě jiná. Nikdy příroda nevytvoří dva navlas stejné výtvory. Pokaždé vymyslí něco nového. A dalších nápadů má až do konce věků. Cesta kolem Studeného potoka byla toho důkazem.
V Doline Zlomísk mě přivítala hustá mlha. K Ľadovému plesu jsem sice trefil, cestu bych našel i poslepu, ovšem spatřit ho jsem neměl šanci. Mlha začínala pár výškových metrů pod plesem a byla naprosto dokonalá. Dokonalé byly i scenérie v nižších částech doliny. Ľadový potok vytváří nádherná zákoutí, mám je velmi rád. I tentokrát jsem jeho je fotografováním strávil spoustu času.
Dosti slov. Vybral jsem třicet fotografií, podívejte se sami 🙂
krásne zimné fotky 🙂
… a vcelku i krásná zima! 🙂
krásne zimojarné sniežikovoľadovovodičkové fotografie!
„Co bych však nejspíš nezvládl, by byl sestup.“ no zostup by si asi zvládol extrémne rýchlo, s takou lavínou si dole razdva! 😎
Mengusovská dolina, Hincov potok – údolie snežných zajacov 😎