Tatranské vrcholy CXX. Mačacia veža

Mačacia veža

Přímo nad Kotlinou Piatich Spišských plies se tyčí Mačacia veža. Dolinu má pod sebou jako na dlani a vrchol veže proto nabízí zcela mimořádný pohled do tohoto kouta Malej Studenej doliny.

Turistické cesty na Mačaciu vežu nevedou. A co víc, Mačacia veža turisty ani příliš neláká.

Mačacia veža (2376 m. n. m.)

polsky: Skrajna Spiska Turniczka; německy: Katzenturm; maďarsky: Macskatorony

Výrazná věž v jihozápadním hřebínku Spišského štítu mezi Mačacou štrbinou (Mačacími zubami) a Mačacím sedielkom (Mačacím hrbom) nad Malou Studenou dolinou.

Mačacia veža, mapa

Mačacie veže (uprostřed) nad Kotlinou Piatich Spišských plies

Mačacie veže (uprostřed) nad Kotlinou Piatich Spišských plies

Mačacia veža (vlevo) a Zadná Mačacia veža (uprostřed) nad Mačacím kotlom.
Pod Mačacou vežou Spišská galéria

Mačacie veže nad Mačacím kotlom

Snehový štít (vlevo), Baranie rohy a Mačacie veže nad Kotlinou Piatich Spišských plies

Baranie rohy, Mačacie veže a Rázsocha Lomnického štítu nad Kotlinou Piatich Spišských plies

Mačací kotol a Mačacie veže. Vpravo Ovčiarska veža, Veterný štít a Supia veža

Mačacie veže (uprostřed) nad Kotlinou Piatich Spišských plies

Mačacie veže nad Kotlinou Piatich Spišských plies

Na hlavním vrcholu Spišského štítu ležícího v hlavní ose Rázsochy Lomnického štítu se odděluje boční hřeben směřující k jihozápadu, do Malej studenej doliny (Kotliny Spišských plies). Mačacia veža je posledním výrazným vrcholem tohoto hřebene a jednou ze dvou Mačacích veží. Od Zadnej Mačacej věže na severovýchodě ji odděluje Prostredná Mačacia štrbina, Mačacie zuby a Mačacia štrbina.

Zleva (při pohledu z Kotliny Piatich Spišských plies) je masív Mačacej veže ohraničen suťoviskem spadajícím z Baranieho sedla, zprava Mačacím kotlom, který se rozprostírá mezi samotnou Mačacou vežou a Pyšným štítom.

Na Mačacej veži se jihozápadní hřeben Spišského štítu větví do dvou krátkých žeber. Severozápadní spadá do Mačacieho sedielka a pokračuje na Mačací hrb. Jihozápadní klesá přes Mačacie sedielko a Mačacieho Mnícha na plató Spišskej galérie (Spiska Galeria), která lemuje Mačaciu vežu na její jižní až západní straně. Plató Spišskej galérie je ukončeno na jihu strmou Spišskou kazatelnou. Do Mačacieho kotla spadá Spišská galéria Spišskými spády (Spiskie Spady).

Poznámka: Polské názvosloví Tatier je mnohem podrobnější, než názvosloví slovenské. Některé názvy použité v předchozím odstavci jsou pouhým překladem názvů polských, slovenské názvosloví je nepoužívá. Proto v závorce uvádím původní polské názvy.

Mačacia veža. Pod ní (pod platem Spišskej galérie) vlevo Spišská kazatelna (Spiska Kazalnica),
vpravo Spišské spády (Spiskie Spady)

Mačacia štrbina (uprostřed), vlevo od ní Mačacia veža

Mačacia štrbina a Mačacia veža

Spišské spády (Spiskie Spady)

Mačacia veža ze Zadnej Mačacej veže

Mačacia veža ze Zadnej Mačacej veže

Mačacie veže (blíže Zadná) ze Spišského štítu

Mačacie veže (blíže Zadná) ze Spišského štítu

Mačacie veže (blíže Zadná) z Ovčiarskej veže

Na Mačacej veži

Mačacia veža je turisticky nepřístupná. Zajímá však horolezce pro svoji snadnou dostupnost (blízkost Téryho chaty). Stěnami nad Spišskou galériou vede několik zajímavých cest střední obtížnosti.

Mačacia veža leží i mimo okruh zájmu vysokohorských turistů. Ty zajímají mnohem atraktivnější vrcholy nacházející v blízkém okolí. Výstup na Mačaciu vežu (a Zadnú Mačaciu vežu) je tak spojován především s výstupem na Spišský štít a na vrcholy nacházející se mezi Spišským štítom a Malým Pyšným štítom.

Původ slovenského (a také německého a maďarského) názvu není znám. Polský název zavedl Stanisław Eljasz-Radzikowski, polský lékař, malíř a historik ze Zakopanego, který se zabýval původem tatranského názvosloví. Název věží v jihozápadním hřebeni Spišského štítu odvodil od tohoto vrcholu.

Vrchol Mačacej veže nabízí mimořádně krásný pohled do Kotliny Piatich Spišských plies a na vrcholy, které kotlinu lemují od jihu až k severu. Tedy na celý Prostredný hrebeň, na Širokú vežu, Ľadové štíty, Snehový štít a Baranie rohy. Pohled k severovýchodu je ohraničen vrcholy v hlavní ose Rázsochy Lomnického štítu: Spišským štítom, Ovčiarskou vežou, Veterným štítom, Supiou vežou, Strapatou vežou a Pyšnými štíty.

Kotlina Piatich Spišských plies z Mačacej veže. Uprostřed Prostredný hrot, Malý hrot a Žltá veža.
Dále doprava Drobná veža, Sokolia veža, Priečna veža a Priečne sedlo

Prostredný hrebeň z Mačacej veže.
Zleva Prostredný hrot, Malý hrot, Žltá veža, Drobná veža, Sokolia veža,
Priečna veža, Priečne sedlo a Široká veža

Široká veža (uprostřed) a Malý Ľadový štít (vpravo) z Mačacej veže

Prostredný hrebeň mezi Širokou vežou (vpravo) a Žltou vežou (vlevo)

Ľadové štíty a Snehový štít (vpravo) z Mačacej veže

Snehový štít (vlevo) a Baranie rohy z Mačacej veže

Mačacia veža: pohled k Baraniemu sedlu

Mačacie zuby, Zadná Mačacia veža a Spišský štít z Mačacej veže

Mačacie zuby, Zadná Mačacia veža a Spišský štít z Mačacej veže

Pohled z Mačacej veže k severovýchodu.
Zleva Spišský štít, Zadná Mačacia veža, Ovčiarska veža, Veterný štít, Supia veža, Strapatá veža,
Malý Pyšný štít a Pyšný štít

Ovčiarska veža (vlevo), Veterný štít, Supia veža, Strapatá veža a Pyšné štíty z Mačacej veže

Snehový štít z Mačacej štrbiny

Jako první na Mačaciu vežu vystoupili 15. srpna 1904 Ernő Halász, Károly Jordán a Sándor Nikolics. Doprovázel je horský vůdce Johann Breuer.

První zimní výstup uskutečnila 15. května 1946 trojice horolezců: Anna Pivková, Marta Schwartzová a Vladimír Šimo.

Zdroje:
Tatry (kol. autorů, Nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset, 2010)
Arno Puškáš: Vysoké Tatry I (Šport Bratislava 1957)
wikipedia.pl
Mapa: Hlaváček Joe: Podrobný plán Vysokých Tater 1:25000