Mačacie veže se tyčí nad horním patrem Malej Studenej doliny, Kotlinou Piatich Spišských plies. Elegantně vyhlížející vrcholy neodmyslitelně patří k tomuto malebnému koutu Vysokých Tatier.
Mačacia veža láká horolezce, vysokohorské turisty už méně. Jinak je to ze Zadnou Mačacou vežou. O ni nemají zájem jedni ani druzí…
Zadná Mačacia veža (asi 2440 m. n. m.)
polsky: Zadnia Spiska Turniczka;
německy: Schwarzer Turm (Hinterer Katzenturm);
maďarsky: Feketetorony (Hátsó Macstorony)
Věž v jihozápadním hřebeni Spišského štítu mezi Vyšnou Mačaciou štrbinou (Spišským štítom) a Prostrednou Mačacou štrbinou (Mačacími zuby) nad Malou Studenou dolinou (Kotlinou Spišských plies).
Na hlavním vrcholu Spišského štítu ležícího v hlavní ose Rázsochy Lomnického štítu se odděluje boční hřeben směřující k jihozápadu, do Malej studenej doliny (Kotliny Spišských plies). Zadná Mačacia veža je prvním výrazným vrcholem tohoto hřebene a jednou ze dvou Mačacích veží. Od Mačacej věže na jihozápadě ji odděluje Prostredná Mačacia štrbina, Mačacie zuby a Mačacia štrbina. Od Spišského štítu ji odděluje Vyšná Mačacia štrbina.
Jihovýchodní a severovýchodní stěny Zadnej Mačacej veže spadají do Mačacieho kotla. Severozápadní strmé svahy spadají do žlabu spadajícího z Baranieho sedla do Kotliny Piatich Spišských plies.
Poznámka: Horní část Mačacieho kotla je v polském názvosloví ještě dále členěna na Wiżni a Pośredni Spiski Kocioł. Slovenské názvosloví tak podrobné není. Vztaženo k polskému názvosloví pak severovýchodní svahy Zadnej Mačacej veže spadají do Wyżniego Spiskiego Kotła, jihovýchodní do Pośredniego Spiskiego Kotła.
Zadná Mačacia veža, podobně jako Mačacia veža, leží mimo okruh zájmu vysokohorských turistů. Ty zajímají mnohem atraktivnější vrcholy nacházející v blízkém okolí. Výstup na Zadnú Mačaciu vežu je tak spojován především s výstupem na blízký Spišský štít a na vrcholy nacházející se mezi Spišským štítom a Malým Pyšným štítom.
Věž není předurčena ani horolezcům. K vrcholu vede jediná cesta vyšší obtížnosti. Mnohem větší možnosti nabízí níže položená Mačacia veža.
Vrchol Mačacej veže nabízí zajímavý pohled do Kotliny Piatich Spišských plies a na vrcholy, které kotlinu lemují po její západní straně od jihozápadu k severu. Jmenovitě na Prostredný hrebeň, na Širokú vežu, Ľadové štíty, Snehový štít a Baranie rohy.
Pohled k severu je omezen sousedním (vyšším) vrcholem Spišského štítu.
V severovýchodním směru leží vrcholy hlavní osy Rázsochy Lomnického štítu: Ovčiarska veža, Veterný štít, Supia veža, Strapatá veža a Pyšné štíty.
Původ slovenského (a také německého a maďarského) názvu není znám. Polský název zavedl Stanisław Eljasz-Radzikowski, polský lékař, malíř a historik ze Zakopanego, který se zabýval původem tatranského názvosloví. Název věží v jihozápadním hřebeni Spišského štítu odvodil od tohoto vrcholu.
Jako první na Zadnú Mačaciu vežu vystoupili 21. července 1896 maďarský horolezec József Déry s vůdcem Jánom Hunsdorferom starším.
První v zimě pak maďarský horolezec Gyula Komarnicki (6. února 1916).
Zdroje:
Tatry (kol. autorů, Nakladatelství Miloš Uhlíř – Baset, 2010)
Arno Puškáš: Vysoké Tatry I (Šport Bratislava 1957)
wikipedia.pl
Mapa: Hlaváček Joe: Podrobný plán Vysokých Tater 1:25000
bol som tam 2x pekná je 🙂