Českým krasem

Krátké nahlédnutí do kraje kolem Berounky…

Našemu putování Českým krasem předcházel odpolední výlet na Křivoklátsko. Hrad, údolí Rakovnického potoka, Berounka v kraji Oty Pavla. V jednom odpoledni se toho více stihnout nedalo. Určitě se sem vrátíme.

Křivoklát

Křivoklát

Křivoklát

Křivoklát

Křivoklát

Křivoklát

Křivoklát

Křivoklát

Křivoklát

Křivoklát

Křivoklát

Křivoklát

Křivoklát

Křivoklát

Křivoklát

Křivoklát

Roztoky u Křivoklátu

Roztoky u Křivoklátu

Roztoky u Křivoklátu

Roztoky u Křivoklátu

Rakovnický potok

Rakovnický potok

************************************************************************************
V sobotu už máme více času. Celodenní putování Českým krasem začíná v údolí říčky Loděnice. Ti, kteří Český kras znají, určitě tuší. Samozřejmě, není v údolí této říčky známějšího místa, než je Svatý Jan pod Skalou.

Místo s výjimečnou atmosférou, plné pozitivní energie. Pod mohutnou Svatojánskou skalou se nachází několik svatojánských památek. Především to jsou bývalý benediktinský klášter a kostel Narození sv. Jana Křtitele.

Svatý Jan pod Skalou

Svatý Jan pod Skalou

Svatý Jan pod Skalou

Svatý Jan pod Skalou

Svatojánský benediktinský klášter byl založen v roce 1020 (jiné zdroje uvádějí letopočet 1033) jako pobočka mateřského benediktinského kláštera na Ostrově u Davle. Ten byl v roce 1420 zničen husity, proto opat Jan V. v roce 1517 natrvalo přemístil benediktiny do Svatého Jana pod Skalou. Významní barokní architekti Carlo Lurago a Kilián Ignác Dientzenhofer postavili v několika etapách na místě původních středověkých budov klášter v podobě, v jaké ho známe dnes.

V roce 1785 císař Josef II. klášter zrušil. Budova byla několik let využívána k průmyslovým účelům, poté byla přestavěna na zámek. Na počátku 20. století sloužila jako lázeňská budova. V meziválečném období zde sídlil učitelský ústav, v 50. letech zde byl tábor nucených prací a věznice. V současnosti zde sídlí Vyšší odborná škola pedagogická.

Bohatá historie, v některých obdobích mimořádně pohnutá. K budově kláštera neodmyslitelně patří i raně barokní kostel Narození sv. Jana Křtitele. Postaven byl v letech 1657 – 1661 na místě pozdně gotického kostela. Plány na stavbu vyhotovil italský architekt Carlo Lurago. Kostel byl postaven na nestabilním podloží, proto byl během své existence několikrát staticky zajišťován. Naposledy v roce 2007 za pomoci nejmodernějších technologií. Interiér je vybaven barokním mobiliářem, kterému dominují tři bohatě zdobené oltáře a náhrobek sv. Ivana. Největší kostel na Berounsku dodnes slouží jako poutní místo.

Svatý Jan pod Skalou, kostel Narození sv. Jana Křtitele

Svatý Jan pod Skalou, kostel Narození sv. Jana Křtitele

Svatý Jan pod Skalou, kostel Narození sv. Jana Křtitele. Symbolický hrob sv. Ivana

Svatý Jan pod Skalou, kostel Narození sv. Jana Křtitele. Symbolický hrob sv. Ivana

Samostatnou památkou je 43 metrů vysoká kostelní věž z roku 1600. Na věži jsou umístěny čtyři velké zvony, z nichž jeden patří k nejstarším v Čechách. Pochází z původního kláštera na Ostrově, v jehož troskách byl nalezen. Nese nejstarší dochovaný český nápis na zvonu: Ve jménu Matky Božie A. D. 1404.

Návštěva takového místa člověka osloví. Přes neveselé události, které se tu v 50. letech minulého století odehrávaly, místo vyzařuje silnou pozitivní energii. Ti, kteří zde klášter a kostel zakládali, to určitě cítili. Vybrali to nejlepší místo.

Stále to však ve Svatém Janu pod Skalou není všechno. V interiéru kláštera se nachází Jeskyně sv. Ivana. Byla vymleta spodními vodami v travertinovém masívu, jehož vrstva dosahovala původně výšky až sedmnácti metrů. I po odtěžení se stále jedná o jednu z nejmohutnějších travertinových vrstev ve střední Evropě. Podle legendy se v jeskyni v 9. století usadil první český poutník sv. Ivan. Nad jeho hrobem byla po jeho smrti postavena první kaple. Za posledních 1000 let byla stavebně upravována do podoby sakrálních prostor. Je přístupna pouze z kostela.

Při jihozápadní stěně kláštera, přímo z úpatí jeskyně vyvěrá pramen sv. Ivana. Dříve byl součástí jeskyně, na konci 19. století byl stavebně oddělen a upraven do dnešní podoby. Prameny ve Svatém Janu pod Skalou jsou vysoce mineralizované a byly na počátku 20. století využívány k lázeňským účelům.

Svatý Jan pod Skalou. Pramen sv. Ivana

Svatý Jan pod Skalou. Pramen sv. Ivana

Zvolil jsem poněkud obsáhlý výklad. Ale byl nutný. Bez těch nejzákladnějších informací by byla návštěva Svatého Jana poloviční událostí.

Netrpělivě čekáme na desátou, až otevřou kostel. Prohlížíme si jeskyni, vracíme se k prameni a ještě i k Mariánskému sousoší nedaleko kláštera. Kopie původních barokních soch zobrazují tři hlavní patrony tohoto místa. Pannu Marii, sv. Jana Křtitele, sv. Ivana.

Svatý Jan pod Skalou. Kopie původních barokních soch: Panna Marie, sv. Jan Křtitel, sv. Ivan

Svatý Jan pod Skalou.
Kopie původních barokních soch: Panna Marie, sv. Jan Křtitel, sv. Ivan

Naše další cesta povede vysoko nad klášter. Na vyhlídku U Kříže. Táhlé stoupání. Nejprve míjíme kapli Povýšení sv. Kříže. Ochoz kaple nabízí malebné pohledy do údolí říčky Loděnice. Netrpělivě však stoupáme dále. To nejlepší z kategorie výhledů nás čeká na samém vrcholu Svatojánské skalní stěny. Vrcholová plošina nabízí letecký pohled na objekty ve Svatém Janu pod Skalou. Nabízí pohledy k údolí Berounky, na straně opačné k obcím Vráž a Loděnice. Celý vrchol je součástí NPR Karlštejn. Skála je ukázkou tzv. extrémního typu stanoviště, vzhledem ke značnému kolísání teplot, nedostatku vláhy a mělké půdě. Na stanoviště je navázána flora s výskytem několika druhů chráněných rostlin. Ze živočichů třeba jmenovat častý výskyt užovky hladké a vzácného druhu ptáka obývajícího evropské velehory, zedníčka skalního.

Svatý Jan pod Skalou. Kaple Povýšení sv. Kříže

Svatý Jan pod Skalou. Kaple Povýšení sv. Kříže

Svatý Jan pod Skalou. Vyhlídka na Svatojánské skále

Svatý Jan pod Skalou. Vyhlídka na Svatojánské skále

Údolí říčky Loděnice ze Svatojánské skály

Údolí říčky Loděnice ze Svatojánské skály

Údolí říčky Loděnice ze Svatojánské skály

Údolí říčky Loděnice ze Svatojánské skály

Svatý Jan pod Skalou ze Svatojánské skály

Svatý Jan pod Skalou ze Svatojánské skály

Svatý Jan pod Skalou ze Svatojánské skály

Svatý Jan pod Skalou ze Svatojánské skály

Svatojánská skála

Svatojánská skála

Trávíme tu dlouhé minuty. Vyhlídka U Kříže jen povýšila dojmy a pocity získané dole u kláštera.

Čas ubíhá, pokračujeme dále. Od stavebních památek a přírodních útvarů se na chvíli přesuneme k památkám technickým. Nedaleko se nacházejí Solvayovy lomy.

Solvayovy lomy byly po několik desetiletí významným dodavatelem kvalitního vápence pro chemickou výrobu. Zásobovaly továrnu v Neštěmicích nedaleko Ústí nad Labem, kde se vyráběla soda Solvayovou metodou; odtud název lomu a dnešního skanzenu, kde návštěvníci mohou spatřit mnohé zajímavosti z historie těžby.

Těžit se začalo nedaleko Svatého Jana pod Skalou v roce 1918. Nejprve v nízkém jednoetážovém lomu, později se rozdělil na patra dvě. Vápenec se těžil za pomoci pneumatických kladiv. Kompresory nejprve poháněl motor zapůjčené parní lokomotivy, později to už byly motory benzínové. Vytěžený materiál se ručně nakládal do vozíků úzkorozchodné dráhy o rozchodu 600 mm. Vozíky se lidskou silou tlačily k horní stanici samotížné lanovky vedoucí na překladiště státní dráhy v Loděnici. Odtud byl vápenec dopravován do Neštěmic. Lanová dráha byla 1580 metrů dlouhá, překonávala převýšení 126 metrů, a měla doslova nepředstavitelnou kapacitu 38 tun materiálu za hodinu.

Úzkorozchodná železnice v Solvayových lomech

Úzkorozchodná železnice v Solvayových lomech

Úzkorozchodná železnice v Solvayových lomech

Úzkorozchodná železnice v Solvayových lomech

Solvayovy lomy

Solvayovy lomy

Úzkorozchodná železnice v Solvayových lomech

Úzkorozchodná železnice v Solvayových lomech

Solvayovy lomy

Solvayovy lomy

Postupem let byla těžba modernizována. Největšího rozmachu dosáhla za druhé světové války. Tím ovšem došlo k vytěžení nejkvalitnějšího vápence. Po válce byla velká část vytěženého materiálu ukládána na haldy jako nevyužitelný odpad. V roce 1963 byla těžba definitivně ukončena.

Třicet let poté, tedy v roce 1993, bylo založeno občanské sdružení Společnost Barbora, společnost pro zachování důlních a průmyslových památek (dnes Společnost Barbora z. s.). Její členové postupně obnovili úzkorozchodnou dráhu a v prostorách bývalého lomu vybudovali skanzen Solvayovy lomy. Návštěvníkům nabízejí plejádu poznávacích akcí. Jízdu úzkorozchodnou drahou, prohlídku expozice těžby a dopravy vápence v Českém krasu, prohlídku štoly.

Skanzen v bývalých Solvayových lomech

Skanzen v bývalých Solvayových lomech

Skanzen v bývalých Solvayových lomech

Skanzen v bývalých Solvayových lomech

Skanzen v bývalých Solvayových lomech

Skanzen v bývalých Solvayových lomech

Skanzen v bývalých Solvayových lomech

Skanzen v bývalých Solvayových lomech

Skanzen v bývalých Solvayových lomech

Skanzen v bývalých Solvayových lomech

Skanzen v bývalých Solvayových lomech

Skanzen v bývalých Solvayových lomech

Detailní prohlídka Solvayových lomů by zabrala jistě celý den. Tolik času však nemáme. Snažíme se spatřit alespoň nejzajímavější exponáty. Staré stroje, letitá nákladní auta, lokomotivy, vozíky na dopravu vytěženého materiálu. Nahlížíme do starých štol. Poté se vydáváme na další cestu.

Slovo „profláknutá“ nemám rád. Nicméně v souvislosti s další naší cestou jsem nucen je použít. Jinak se naše další trasa místa ani nazvat nedají. Zajímavější totiž už v Českém krasu nejsou: lomy Malá a Velká Amerika, Mexiko, hrad Karlštejn. Chybí jen Koněpruské jeskyně, ale vše v jednom jediném dni stihnout nemůžeme.

Cesta k Amerikám. Jeskyně Arnika

Cesta k Amerikám. Jeskyně Arnika

Malá Amerika

Malá Amerika

Malá Amerika

Malá Amerika

Malá Amerika

Malá Amerika

Malá Amerika

Malá Amerika

Malá Amerika

Malá Amerika

Malá Amerika

Malá Amerika

Lom Mexiko

Lom Mexiko

Lom Mexiko

Lom Mexiko

Lom Mexiko

Lom Mexiko

Lom Mexiko

Lom Mexiko

Lom Mexiko

Lom Mexiko

Lom Mexiko

Lom Mexiko

Lom Mexiko. Památník politickým vězňům

Lom Mexiko. Památník politickým vězňům

Velká Amerika

Velká Amerika

Velká Amerika

Velká Amerika

Velká Amerika

Velká Amerika

Velká Amerika

Velká Amerika

Velká Amerika

Velká Amerika

Velká Amerika

Velká Amerika

Velká Amerika

Velká Amerika

Cesta, která zmíněná místa spojuje, je o krásném sobotním dni obsazena davy turistů. Proplétáme se mezi nimi, snažíme si najít to svoje. A jsme celkem rádi, když opouštíme obec Karlštejn a podél Berounky míříme do Srbska. Tady už není živé nohy. Stezka ve vysokém obilí a řepce nikoho neláká. Po frekventované silnici se však bezpečně jít nedá. Opouštíme od původního záměru a unaveni zdoláváme zbytek trasy ze Srbska do Berouna vlakem.

Karlštejn

Karlštejn

Karlštejn

Karlštejn

Karlštejn

Karlštejn

Karlštejn

Karlštejn

Karlštejn

Karlštejn

Karlštejn

Karlštejn

Karlštejn

Karlštejn

Berounka nad Karlštejnem

Berounka nad Karlštejnem

Berounka nad Karlštejnem

Berounka nad Karlštejnem

Berounka nad Karlštejnem

Berounka nad Karlštejnem

Berounka nad Karlštejnem

Berounka nad Karlštejnem

**********************************************************************************

Příspěvek byl publikován v rubrice Cesty. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

7 komentářů u Českým krasem

  1. SV napsal:

    júúúú! krásne! 😎

  2. SV napsal:

    krásne je v tom Českom krase, vrátíme se zase 😎

  3. SV napsal:

    správny názov znie: Krásné náhlédnutí do kraje kolem Berounky… 😎

  4. SV napsal:

    btw dík za fotky, konečne si tie hrady môžem v kľude prezrieť 😛

  5. Jago napsal:

    Joj, jak pěkné je si zavzpomínat. Na Starou řeku – do Srbska – jsme občas jezdili na vandr. Lágrovali jsme na Alcazaru a lezli do tamních jeskyní, což bylo pěkné dobrodružství, protože se do nich muselo po břiše a drhnout se na „hrášcích“. I moje dnešní choť tam vlezla, což už by dneska neučinila. A pěkná byla cesta ze Srbska na Karlštejn (chajda báby Kubrichtové, dub U tří bratří apod.)
    Nezapomenutelná byla trampská posezení v hospodě u starého Sojky. Dodnes také vzpomínám na veliký potlach k 50 letům osady Údolí děsu v roce 1969.
    No nic. V létě jsme byli na Karlštejně a byl jsem zděšen, co se z té obce stalo.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.